Zahraniční tisk připomíná konec druhé světové války
Evropa vzpomíná na konec druhé světové války. To je téma, kterému se věnuje většina médií na starém kontinentu. A hodně z nich se vrací k tomu, kolika válečným zločincům se podařilo utéct před spravedlností.
Například britská BBC rozebírá obvinění, že nizozemská letecká společnost KLM pomáhala po válce nacistům, aby se dostali do Argentiny. Podle dokumentů, které získali novináři, měli váleční zločinci cestovat nejdříve do Švýcarska a odtud do jižní Ameriky. Přitom v této době nesměli opustit Německo.
Společnost připustila, že někteří nacisté mohli utéct před spravedlností právě na palubě letadel KLM. Odmítá ale obvinění, že jim pomáhala. Brání se tím, že po válce neměla povinnost kontrolovat, jestli cestující mají nebo nemají povolení z Německa odletět. O kauzu je velký zájem mimo jiné proto, že do ní byl zapletený také člen nizozemské královské rodiny, princ Bernard. Ten totiž po válce leteckou společnost vedl.
Konec druhé světové války připomínají také izraelské deníky. List Jerusalem Post se ve svém komentáři ptá, jestli je vůbec co slavit. Ani šedesát let po pádu nacistů se totiž svět nepoučil, vraždění lidí kvůli náboženství nebo rase rozhodně nezmizelo. A to ani z Evropy, která si peklem druhé světové války prošla. Proto by se politici měli snažit řešit současné problémy, ne slavit stará vítězství.
Přední stránky amerických médií jsou dnes plné informací o jiném boji. Novináři píší o příběhu mentálně postižené, devítileté Američanky Ashley. Lidé ve Spojených státech ji znají spíše pod jménem "Polštářový anděl", protože ještě nikdy v životě nevstala z postele. Případ malé Ashley se dostal až k soudu. Proč?
Důvodem je strach o to, jestli lékaři neporušili lidská práva dívky. Mentálně zůstane Ashley až do konce života na úrovni tříměsíčního dítěte. Rodiče proto požádali o hormonální léčbu, po které jejich dcera už neporoste. Budou tak mít možnost se o ni doma starat. Kdyby vyrostla, musela by jít do ústavu.
Jenže soudci rozhodli, že nemocnice porušila zákon, když léčbu začala bez jejich souhlasu. Námitky mají také zastánci lidských práv, kteří se bojí, že lékaři začnou omezovat práva dalších postižených lidí. A do debaty se zapojily také feministky. Lékaři totiž vlastně zabránili také tomu, aby dívka měla v budoucnu děti. A na to prý neměli právo.
Nejen vrcholnou cyklistikou hýbe přiznání k užívání zakázaných látek, které den poté odvolal slavný italský cyklista Ivan Basso. O této kauze píše mnoho evropských deníků. Například německý list Süddeutsche Zeitung nazval svůj komentář Velké mlčení.
Omerta. Zákon mlčení uctívaný sicilskými klany získal existenční význam i v profesionální cyklistice. Tady znamená nemluvit o nejlépe střeženém obchodním tajemství týkajícím se farmaceutických látek. Ty pohánějí startovní pole k co nejlepším výkonům ve všech sportech, kde rozhoduje rychlost a vytrvalost, tvrdí skepticky Süddeutsche Zeitung.
V dopingovém skandálu kolem španělského lékaře Fuentese už figuruje 107 cyklistů. Vypovídat se neodhodlal ani jeden z nich. Je to otázka cti, že taky německá sportovní ikona Jan Ullrich statečně zapírá, přestože její účast na podvodech prokázala analýza DNA. V Itálii ale existuje přísný antidopingový zákon, který postrašil Ivana Bassa natolik, že se odhodlal učinit rozsáhlé doznání, i vzhledem k tomu, že mu byla nabídnuta role korunního svědka.
Doslova přes noc ale Bassa přemohla omerta, konstatuje německý deník, podle kterého by přiznání bylo zničujícím pro špičkový sport. U madridského alchymisty Fuentese totiž bylo nalezeno 223 krevních konzerv, které mohou být přiřazeny k velkým jménům současného fotbalu, tenisu nebo atletiky. Je teď jenom na italské justici, aby silou tamního protidopingového zákona rozvázala Ivanu Bassovi jazyk, uvádí Süddeutsche Zeitung.
