Zálohy na plechovky a PET láhve fungují ve Švédsku 40 let. Návratnost obalů se blíží 90 procentům
Nápojových plechovek Češi vytřídí do popelnic na kovy zhruba jen čtvrtinu. PET láhví naopak v kontejnerech končí většina. Ani takto vytříděné láhve se ale nakonec často stejně nezrecyklují. Nového využití se podle dat společností EKO-KOM a rPET InWaste dočká asi jen 37 procent plastu z PET láhví, podle jiných údajů je to až polovina. Mnoho evropských zemí proto přistupuje k zálohování nápojových obalů. Ve Švédsku takový systém funguje už 40 let.
Ve švédských obchodech najdete na každé nápojové PET láhvi a plechovce nápis: „pant“ - tedy záloha - jedna švédská koruna. U velkých PET láhví je to dvojnásobek. Takže něco přes dvě a čtyři české koruny.
Nejčastěji Švédi obaly vrací v supermarketech, kde je ve zdi zabudovaný automat. Stačí do něj dát plechovku nebo láhev a za každou člověk dostane zpět peníze. Vybere si, jestli chce voucher, anebo jestli vše daruje Červenému kříži. S voucherem pak na pokladně dostane slevu z nákupu nebo hotovost.
Manažer supermarketu Emil mi ukazuje místnost za automatem. „Automat obal sám nasměruje do koše na plechovky nebo na láhve a pak ho rozmáčkne,“ popisuje. Za den se tu prý naplní zhruba dva kontejnery plastem a jeden hliníkem. „Vyměnit plné kontejnery zabere asi 30 sekund. Jinak si plánujeme asi 30 minut týdně na čištění automatu,“ dodává.
Vcelku moderní stroj stál obchodní řetězec v přepočtu asi milion českých korun. Investice se mu ale vrací, výrobci nápojů totiž obchodům skrze správce zálohového systému platí poplatky za každý vrácený obal.
Systém ve Švédsku spravuje firma Returpack, Švédi ji ale spíš znají pod heslem „Pantamera“, volně přeloženo „Zálohuj víc“. Zákonem regulovanou neziskovou společnost vlastní asociace výrobců nápojů a asociace obchodníků. Každý rok jí populární hudebníci nahrávají novou hymnu. V té předloňské se zpívá třeba: „Víš, co vždy říkala moje máma? Zálohuj víc, Pantamera! Co dáš, to se ti vrátí. Zálohuj víc, Pantamera!“
Z plechovky plechovka
Do haly Returpacku ve městě Norrköping se sváží vrácené nápojové obaly z celého Švédska - dvě miliardy 800 milionů kusů ročně. Celá hala zapáchá poněkud zkvašeně a nasládle. Proces tady začíná tím, že přijede obrovský kamion. Od jara tahle auta se dvěma přívěsy jezdí výhradně na nefosilní paliva - elektřinu, bioplyn nebo HVO (syntetické palivo podobné naftě).
Sleduji, jak se velký přívěs z boku otevírá, naklání a do jámy vyklápí stlačené PET láhve. Vzduchem létají víry etiket. „Zhruba 200 tisíc PET láhví k zpracování,“ směje se manažer fabriky Kjell Petersson. „Teď náklaďák popojede a do jámy číslo tři vyklopí asi 400 tisíc plechovek,“ pokračuje.
Za chvíli už se obaly prohání po četných rampách na pohyblivých pásech. Třídí se třeba uvolněná víčka PET láhví, která se zpracovávají zvlášť, kamery skenují, kolik PETu je čirého a kolik barevného. Opodál se s pomocí elektromagnetu třídí plechovky. „Plechovka, která přelétne přes třídicí stěnu, je čistý hliník,“ ukazuje Petersson.
Asi tři procenta obalů sem dorazí nezmáčknutá v plastových pytlech, kterých tu vidím hromadu. Petersson to vysvětluje: „Ty pytle jsou z restaurací, kiosků, malých obchodů bez automatů na vracení. Stroje tady obaly naskenují, spočítají, spočítají výši záloh a taky roztřídí láhve od plechovek.“
Konečný produkt je tu vyskládaný na sobě: velké kostky stlačených plechovek - hliníku, nebo láhví - plastu. „Kostky PETu převážíme vysokozdvižnými vozíky našemu zákazníkovi hned vedle, firmě Veolia PET,“ říká Kjell Petersson.
Expertka k vratným PET: Nápojáři můžou zdražit. Změny se bojí všichni, ale je to o zvyku
Číst článek
Veolia PET vyrábí PET vločky, ze kterých se produkují nové láhve. Víčka jiná firma přetváří na cívky od kabelů. Hliník to má dál. Železnice ho vozí až do Francie a Německa. „Všechno jde ale zpět - z láhví budou láhve, z plechovek plechovky,“ podotýká manažerka marketingu Returpacku Katarina Lundellová. „A máme misi - aby v roce 2027 byla i z víček víčka,“ doplňuje Kjell Petersson.
Devadesátiprocentní návratnost
Švédsko si stanovilo cíl návratnosti 90 procent nápojových obalů. Tak jako to později udělala Evropská unie, která bude cíl u PET láhví po členských státech vyžadovat od roku 2029. U plechovek Švédům k cíli chybí půl procenta, u láhví necelá čtyři procenta. Jeden důvod pro to jmenuje Lundellová: „Hodně Norů nakupuje ve Švédsku a láhve si vozí zpět do Norska.“
Už teď nicméně zálohový systém šetří přírodu od zbytečného odpadu a podle propočtů Returpacku taky šetří klima: „Zálohový systém ve Švédsku každý rok ušetří emise skleníkových plynů odpovídající 180 tisícům tun oxidu uhličitého,“ uvádí Katarina Lundellová.
Zálohování PET láhví je tématem diskuze i v Česku. Novelu zákona o obalech, která zálohový systém na PET láhve a kovové plechovky zavádí, vláda schválila na začátku října. Pokud opatření schválí Parlament a podepíše prezident, mělo by začít platit v roce 2026.
