Slaná voda způsobí, že se materiál rychle rozpadne na původní monomery, dále se pak postupně rozkládá vlivem bakterií v oceánu nebo v půdě mořského dna.
Pracovníci obce Michal Jakubec a Jaroslav Urban svážejí tříděný odpad od domů. Zastávek mají opravdu hodně. Takzvaný pytlový způsob sběru tříděného odpadu funguje ve Chvalšinách už několik let.
„Materiál vyžaduje, dalo by se říct, extrémní podmínky pro průtok, teplotu, výkonnost chlazení… jsou nedosažitelné běžnými stroji,“ vysvětluje způsob zpracování recyklátu zakladatel start-upu 3DDen.
Nový způsob recyklace plastů může vést k jejich nekonečnému použití. Působením tepla se rozloží na směs uhlovodíků, která je znovu použitelná pro jejich výrobu.
Keňa ||Alžběta Jurčová|Zprávy ze světa|Svět ve dvaceti minutách
Hlavním argumentem, proč zálohování PET lahví a plechovek bude pozitivní vývoj třídění odpadu, je podle Surého ekonomická motivace. Drahovzal ale vnímá jako naivní představu.
Už za dva roky by mohlo mít Česko vratné PET lahve. Nesešlapané by je mohli všichni vracet zálohované například v supermarketech anebo na jiných sběrných místech.
Popelnice v bytových domech nebo u rodinných domů pojmou navíc i kovy. To má zjednodušit třídění, navíc Pražské služby na základě toho ušetří asi 20 milionů korun ročně.
„Jsou to polyestery přírodního původu, které mají velký potenciál nahradit plasty, které dneska vyrábíme z neobnovitelných zdrojů – z ropy, z uhlí,“ říká Pavel Dvořák, vedoucí výzkumné skupiny.
„Nakonec bychom chtěli, aby hmyz požíral odpadní plasty, a pak bychom je znovu sklízeli k výrobě nových plastů. Hmyz by tedy nebyl jen zdrojem, ale také by vyřazené plasty konzumoval,“ dodala vědkyně.
„Tohle vymysleli ti koumáci v Evropské unii, kteří nám stále něco nařizují. Já jsem proti plastům, ale je třeba najít jiný způsob než tuhle, podle mě, pitomost,“ říká nyní opoziční politik ve videu.
Různými pokusy a výpočty dovedou odborníci určit, jak stabilní bude určité spojení molekul v umělé hmotě – a díky tomu pak navrhnou třeba takové, které se rozloží za šest týdnů.
Na rozdíl od organického materiálu, který se rozloží maximálně za pár let, plasty zůstávají a živočichové tak mají ve volném oceánu příležitost na plastu přežít a rozmnožovat se.
Firma Sensio.cz z Olomouckého kraje poslala do světa od loňského roku více než 150 kusů vytisknutých violoncell. Hrají na ně třeba hudebníci z USA, Velké Británie, Itálie či Francouzské Polynésie.
Houba je ceněná například v čínské lidové medicíně. Díky svým izolačním vlastnostem chrání tlející dřevo, které jí živí, před jinými houbami nebo bakteriemi.
Španělští vědci zjistili, že larvy motýla zavíječe voskového dokážou díky zvláštním enzymům strávit polyetylen, běžně využívaný plast, který se používá například při výrobě obalů potravin.
„Někdo vytisknul jeden díl a další protiskl třeba celou kilovou cívku. Každý, kdo se přihlásil, dostal kilo materiálu a mohl s tím nakládat podle svého uvážení,“ popisuje koordinátorka.
Zákon vstoupí v platnost již na podzim. Kromě zákazu konkrétních výrobků také uvaluje nové povinnosti na výrobce plastových výrobků. Výrobci cigaret se například budou podílet na úklidu nedopalků.
„Mikroplasty máme v pitné vodě, v medu, v soli, máme je v jídle. Vlastně úplně nevíme, jaký vliv mají na naše zdraví. Určitě ale víme, že je to špatně,“ popisuje expert Ivo Kropáček.
Mikroplasty jsou podle vědců všude. Když je objevili v čerstvě napadaném sněhu v Antarktidě, nebylo to pro ně překvapivé. Důležité je sledovat, kde se umělohmotné úlomky pohybují a co se s nimi děje.
„Otázkou je, co se děje v našem těle. Zůstávají v něm částice? Jsou přenášeny do některých orgánů? A jsou tyto hladiny dostatečně vysoké na to, aby vyvolaly onemocnění?“ řekl ekotoxikolog Vethaak.
Český tisk v pátek nabízí například informaci o první budované silnici z platu, píše o tom Deník. Dodavatelé energií už nenabízejí speciální nabídky pro nově příchozí, informují Lidové noviny.
„Jsou tam zbytky plastů, fólie, odřezky z automobilového průmyslu, koberce, zmetky z výroby, i zbytky plastů ze žlutých kontejnerů, které nejsou využitelné k recyklaci,“ popisují v cementárně.
Vědci z Riceovy univerzity v Houstonu osvítili polystyren UV zářením po dobu pěti a dvaceti dnů. Povrch mikroplastu je pod vlivem venkovního prostředí lépe smáčivý a bakterie se na něm lépe uchytí.