Zemřel kubánský generál Fernádez, vítěz ze Zátoky sviní

Penzionovaný brigádní generál José Ramón Fernández zemřel v neděli ve věku 95 let. Svého času sehrál klíčovou roli při vytvoření nové armády komunistické Kuby a při odražení invaze kubánských exulantů v Zátoce sviní. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na kubánská státní média.

Havana Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zemřel kubánský generál José Ramón Fernández

Zemřel kubánský generál José Ramón Fernández | Foto: EPA-EFE | Zdroj: Profimedia

Vysoký a hubený José Ramón Fernández si i v posledních letech života uchoval vojácký vzhled a těšil se úctě jako legendární postava. Jistý čas zastával funkci místopředsedy vlády a také vedl kubánský olympijský výbor.

3:55

Sbohem, rodino Castrových. Co Kubě dala a vzala vláda bratrů-revolucionářů?

Číst článek

Býval zakládajícím členem komunistické strany a ještě v roce 2011, kdy mu bylo 87 let, byl znovu zvolen do ústředního výboru strany. V posledních letech se čím dál méně objevoval na veřejnosti.

Jako mladý důstojník se v polovině 50. let postavil proti zkorumpovanému Batistově režimu a byl uvězněn. Po svržení diktátora Batisty, podporovaného USA, mu Fidel Castro nabídl, aby vedl vojenskou školu, i když mu nebude moci vyplácet takový plat, jaký měl v cukrovaru, kde se mezitím zaměstnal.

„Fidel uměl být velice přesvědčivý a občas byl neústupný jako skála. Přemýšlel jsem nad tím asi pět vteřin - a o dvě hodiny později už jsem byl ve škole,“ zavzpomínal. Na Nový rok 1959 tak vedl Fernández vojenskou školu, kde cvičil důstojníky nové revoluční armády.

Chlebíčky, deštník, čaj i doutník. 10 nejzajímavějších atentátů posledních desetiletí

Číst článek

Pomohl také kubánskému velení k vítězství nad invazními silami v Zátoce sviní v dubnu 1961. S 1900 vojáky pod svým velením vyslechl naléhavý pokyn od Castra, aby pomohl odrazit nepřátelské síly, které se vylodily na jižním pobřeží ostrova s cílem svrhnout novou vládu.

Porazil tak 1500 kubánských exulantů, vycvičených a vyzbrojených CIA. Kuba tuto bitvu vyhrála „díky odhodlání a rozhodnosti lidí, a ne zásluhou profesionální armády“, řekl sám Fernández agentuře AP v roce 2001.

Následně působil jako náměstek ministra obrany a později také jako ministr školství.

Invaze v Zátoce sviní

Pokus o svržení Fidela Castra v roce 1961 známý jako invaze v Zátoce sviní (Bahía de Cochinos) bývá označován za jeden z největších debaklů americké zpravodajské služby CIA.

Skupina asi 1500 kubánských emigrantů, řízených CIA, se 17. dubna 1961 vylodila na jihovýchodě Kuby s cílem zažehnout v zemi povstání proti vládě.

J. F. Kennedy | Foto: Fotobanka Pixabay

Prezident John Fitzgerald Kennedy ale na poslední chvíli neschválil nasazení amerického letectva, které mělo útok původně podpořit, a dále oficiálně tvrdil, že USA s akcí nemají nic společného.

Již 18. dubna přešly Castrovy jednotky do ofenzívy a proti 1500 výsadkářů tak stálo na 20 000 vládních jednotek. Bez původně slibované letecké podpory USA tak operace Pluto skončila po třech dnech třemi stovkami mrtvých a 1200 zajatých.

Konkrétně zemřelo 115 mužů z výsadku a 176 Castrových vojáků. Jen hrstce výsadkářů se podařilo uprchnout. Několik velitelů z výsadku bylo pro výstrahu popraveno, ale většinu zajatců USA během dvou let vykoupily za traktory, léky a potraviny.

Mezi oběťmi operace byli i čtyři američtí piloti, jejichž účast ale americká vláda dlouhá léta popírala. Jedním z nich byl i Thomas „Pete“ Ray, jenž byl během invaze sestřelen a záhy popraven.

Jeho mrtvola pak byla nějaký čas vystavena v kubánské márnici ve vitríně, aby mu mohli Kubánci „plivat do tváře“. Jeho ostatky se do USA vrátily až v roce 1979, kdy prezident Jimmy Carter účast Američanů v operaci přiznal.

Vina CIA

Podle dokumentů zveřejněných v 90. letech Castro o chystané invazi věděl, i když bez přesného data. Tato invaze navíc Castrův režim ještě posílila a vyhrotila vztahy USA a Kuby, jež následující rok přivedly svět na pokraj jaderné války.

Fidel Castro | Foto: Licence Public Domain, volné dílo, U.S. News & World Report

Invaze „imperialistických“ Spojených států do země, v níž revoluce v lednu 1959 svrhla proamerického diktátora Batistu, vyvolala odpor obyvatel i v dalších zemích Latinské Ameriky, v nichž ještě přiživila obraz Castrovy Kuby jako ikony boje proti kapitalismu.

Castro situaci obratně využil: „Imperialisté nám nemohou odpustit, že vedeme socialistickou revoluci Spojeným státům přímo pod nosem!“ Poprvé tak promluvil o „socialistické“ revoluci, která do té doby byla podle něj „zelenější než palmy“.

Podle zprávy inspektora CIA Lymana Kirkpatricka z roku 1961, odtajněné v polovině devadesátých let, byla za fiasko akce zodpovědná CIA, která ji špatně připravila a nedobře koordinovala.

Členové brigády 2506 vinili z neúspěchu prezidenta Kennedyho, který jim neposkytl leteckou podporu. Tato skutečnost se dva roky nato stala základem pro jednu z teorií příčin atentátu na prezidenta Kennedyho, podle níž za jeho vraždou stáli kubánští emigranti.

John. F. Kennedy se svou ženou minuty před atentátem | Foto: Walt Cisco/Dallas Morning News | Zdroj: Reuters

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme