Ze summitu v Budapešti zjevně sejde. Ruské útoky pokračují i přes snahu Trumpa, říká Havlíček
Ruské síly podnikly v noci na dnešek další rozsáhlý vzdušný útok více než čtyř set dronů a desítek raket zaměřený především na Kyjev a okolní oblast a také na města na jihu Ukrajiny. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského přišlo o život šest lidí. Podrobnosti popisuje pro Radiožurnál Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Z telefonátu šéfů diplomacie údajně vyplynulo, že Rusové nechtějí přistoupit na příměří na ukrajinské frontě ještě před uzavřením mírové dohody. Neměla být ale tato podmínka jasná i během hovorů prezidentů? Nebo jak si vysvětlujete, že po něm zazněl plán na summit v dohledné době v Budapešti?
Víme, že skutečně některé detaily se upřesňují až v průběhu dalších jednání. Víme, že tomu velkému summitu mezi Trumpem a Putinem mělo ještě předcházet koordinační jednání na úrovni ministrů zahraničních věcí a dalšího aparátu na obou stranách.
Když ovšem přeneseme velký rozhovor na vysoké úrovni potom do praktické roviny, tak vidíme, že tam váznou detaily, že zejména ruská strana se snaží opravdu hledat místa jak a jakým způsobem podkopávat ať už evropskou a západní jednotu v širokém smyslu, tak potom hledat ty skulinky, do kterých se skutečně ona ještě dokáže dostat. Ale častokrát je to právě ten ďábel, který je skryt v detailu.
Po telefonátu s Putinem Trump přijal v Bílém domě prezidenta Zelenského a podle svědků s ním mluvil ostrým tónem. Opakoval požadavek Kremlu na přičlenění celého Donbasu k Rusku. Mohl Trump doufat, že uslyší z Moskvy nějakou ochotu k ústupkům poté, co tak důrazně jednal se Zelenským?
Já si myslím, že ano. Myslím si, že opravdu ta sekvence v tomto smyslu funguje a je to takové to pověstné: kdo skutečně naposledy mluví s Trumpem, tak tu řečnickou pozici častokrát americký prezident přebírá a dále ji potom prosazuje.
Ale myslím si, že bylo zcela správně, že Ukrajinci jednoznačně a rezolutně odmítli tento přístup kapitulace, vzdání se svého opevnění, zejména tedy v Doněcké oblasti a jednoznačně ukázali, že to prostě nepůjde. Respektive půjde, ale jenom přes jejich pomyslnou mrtvolu ve smyslu ústupků, které by skutečně znamenaly zásadní bezpečnostní omezení a oslabení země.
26:25
Nic levnějšího než muniční iniciativa není. Evropské miliardy se navíc daní v Česku, říká Kopečný
Číst článek
Trumpův návrh, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, Zelenskyj při návštěvě Norska označil za dobrý kompromis, ale prý pochybuje, že by na něj Putin nakonec přistoupil. Mohl by za nějakých okolností, co myslíte?
Já si myslím, že teoreticky by se s tím počítat dalo. My víme, že ruské taktické cíle minimálně pro nadcházející krátké období, jsou skutečně postaveny, determinovány těmi administrativními oblastmi.
Ať už je to právě Luhanská oblast, která je v zásadě zcela pod kontrolou ruské strany. A potom samozřejmě právě ta Doněcká, kde tedy klíčová část území zbývá, až 30 %. Víme, že potom je samozřejmě úplně ze hry častokrát postavení okupovaného Krymu a také města Sevastopole.
Zastavte boje na současné linii, navrhuje Trump. Zelenskému se to líbí, ale nevěří Putinovi
Číst článek
Ale i další dvě oblasti, tedy záporožská a také chersonská, jsou častokrát zmiňovány. Právě v tomto ohledu ruská strana nabízí určité ústupky v některých dalších, územních postupech na úkor toho, že se Ukrajina vzdá tohoto klíčového území.
Je to samozřejmě rétorická, z vojenského pohledu nelogická varianta, nicméně je to něco, s čím kalkulují.
List The New York Times píše, že prezident Zelenskyj zjevně během posledních dnů ztratil vazby, které si vybudoval ve vztahu k Trumpově administrativě. Je jeho pozice opravdu takto oslabená?
Já si myslím, že ta poslední eskapáda, kterou vy jste také zmínil, tak ukázala, že ten vztah není ani tak růžový, ani tak bez problémů, jak jsme si mysleli.
Určitě bude potřeba nějakého znovuobnovení vztahu a třeba i určitých evropských intervencí a vyčištění stolu, který bezpochyby ty minulé dny zase do velké míry rozvířili.
Mohou navrhované úpravy v systému emisních povolenek ETS2 skutečně výrazně zmírnit jejich dopady na domácnosti? Jak si vyložit oznámení Bílého domu, že Donald Trump odkládá plány na schůzku se šéfem Kremlu Putinem? A proč skupina senátorů a menší nemocnice neuspěly u Ústavního soudu se stížností na část úhradové vyhlášky? Poslechněte si celou polední publicistiku Radiožurnálu s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem, analytikem Pavlem Havlíčkem a komentátorem serveru Seznam Zprávy Martinem Čabanem. Záznam neleznete výše.
