Česko dnes bude vzpomínat na události 17. listopadu 1989 a 1939. Při oslavách výročí bude chybět prezident Miloš Zeman, který se kvůli poranění kolena léčí na zámku v Lánech. Zastoupí ho premiér v demisi Jiří Rusnok.
Různé akce k dnešnímu výročí 17. listopadu přichystalo taky Slovensko. Sametovou revoluci si můžou Slováci připomenout přímo v místech, kudy vedla železná opona.
V Kopřivnici bude v podvečer státního svátku živo. Za doprovodu bubeníků městem projde lampionový průvod, který se zastaví před opravenou základní školou dr. Milady Horákové. Právě na její novou fasádu se totiž přestěhovala pamětní deska obětem komunismu.
Pardubický univerzitní kampus dnes rozzáří svíčky. Vysokoškoláci a učitelé si připomenou výročí historických událostí ze 17. listopadu. Den boje studentů za svobodu a demokracii uctí o půl sedmé večer v Polabinách před univerzitní knihovnou.
Včerejší výročí sametové revoluce se neobešlo bez potyček s policií. V Praze na Václavském náměstí zasahovali těžkooděnci proti demonstrantům, kteří blokovali magistrálu. Konflikty mezi sebou měli i demonstrující skupiny.
Výročí sametové revoluce si připomínají také na Slovensku. Stejně jako v České republice se u příležitosti 17. listopadu koná řada pietních akcí i demonstrací či protestních shromáždění.
Pietní akt u Národní třídy narušil jeden z občanů, který přišel s českou vlajkou a hlasitě začal nadávat na Českou republiku a prezidenta Václava Klause. Muže odvedla policie, protože všichni právě čekali na příchod prezidenta.
Česká republika slaví Den boje za svobodu a demokracii. Den, který změnil československou historii. Události z let 1939 a 1989 připomenou také pietní akty za účasti politiků. Vzpomínková akce se konala u Hlávkovy koleje v Praze.
Přibližně tři desítky lidí vyráží na turistický pochod, jehož cílem je kromě vlastivědné procházky také vzpomínka na 17. listopad 1989 i protest proti výstavbě jihovýchodního obchvatu Chebu.
Události 17. listopadu roku 1989 začaly pokojnou vzpomínkou studentů na oběti nacistického běsnění v Praze na Albertově. Následoval brutální zásah policejních jednotek proti demonstrantům na Národní třídě, který zlomil režimu vaz.
Zástupci organizací reprezentujících někdejší odbojáře a politické vězně, pamětníci, ale také představitelé města a Jihomoravského kraje se sešli u Pomníku tří odbojů v brněnské ulici Rooseveltova. V Hradci Králové se pamětníci sešli na Riegrově náměstí. Všichni vzpomínali na minulost i na ty, kteří se demokracie nedožili.
Dnes je Den boje za svobodu a demokracii. Výročí 17. listopadu 1989 si lidé chodí připomenout k pamětní desce na Národní třídě v Praze. Svíčku přicházejí tradičně zapálit i politici.
17. listopad není spojen jenom s rokem 1989, ale také s rokem 1939. Ostatně právě na základě toho, co se stalo v protektorátu Čechy a Morava mezi 28. říjnem a 17. listopadem 1939, je dnešek Mezinárodním dnem studentstva.
Smrt Jana Opletala a popravu vůdců českého studentstva během listopadových událostí roku 1939 si u Hlávkových kolejí připomněli přední představitelé státu. Václav Klaus poukázal také na důležitost 17.listopadu 1989, který odstartoval Sametovou revoluci. Obě data mají podle prezidenta republiky nadčasový význam.
Výročí sametové revoluce si dnes připomínají také Slováci. Pro veřejnost je připravená řada akcí, od koncertů, přes venkovní shromáždění až po panelové diskuse. Odkaz 17. listopadu ale také rezonuje v předvolební kampani.
Vystupují na předních světových scénách. Ve čtvrtek ale poprvé ve svém životě poznají jaké to je hrát za mřížemi. Takový zážitek čeká hráče Janáčkova komorního orchestru, kteří uspořádali symbolicky ve státní svátek koncert přímo v ostravské věznici Heřmanice. Profesionálům tam na oplátku někteří z odsouzených zazpívají. To vše bude poprvé v historii Českého rozhlasu živě přenášet stanice Vltava.
Nejen pietními akcemi a oslavami bude vyplněn sváteční den. Naplánováno je také několik protestů. Lidé se chystají demonstrovat nejen proti vládě a stavu společnosti, ale třeba také proti neonacistům. Rušno bude hlavně v Praze, kde má magistrát nahlášeno hned několik shromáždění a pochodů.
Sedmnáctý listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté uzavřeli české vysoké školy. O padesát let později si studenti toto výročí připomněli na Albertově, odkud zamířili na protestní pochod do centra Prahy. Nevědomky zahájili proces sametové revoluce.
Mozartovo Requiem zaznělo večer ve Svatovítské katedrále na Pražském hradě. Vyvrcholily tak letošní oslavy 17. listopadu - svátku boje za svobodu a demokracii. Slavnostnímu koncertu předcházely projevy arcibiskupa Dominika Duky a prezidenta Václava Klause.
Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii se přesunuly k památníku listopadových událostí roku 1989 na Národní třídě v centru Prahy. Svůj projev zde přednesl premiér Petr Nečas, který upozornil, že svoboda není samozřejmostí a že připomínání historie je velmi důležité.
Státní svátek na památku listopadových událostí roku 1989 slaví dnes kromě Čechů také Slováci. Řada lidí si půjde připomenout revoluci na různé veřejné akce nebo koncerty. Do Bratislavy přijede na oslavy i polský exprezident Lech Walesa nebo zpěvačka Marta Kubišová. Pro spoustu Slováků je ale 17. listopad naopak symbolem nesplněných slibů.
Dnešní datum je v kalendáři uvedené jako Den boje za svobodu a demokracii. Na památku události 17. listopadu 1939 se toto datum slavilo od roku 1941 také jako Mezinárodní den studentstva. Právě teď si toto datum připomínají pamětníci u Hlávkovy koleje v Praze.
Hlavně odboráři si v úterý připomenou blížící se 20. výročí generální stávky, která byla 27. listopadu, a vzniku Sdružení stávkových výborů. Na slavnostním jednání sněmu Českomoravské konfederace odborových svazů za přítomnosti premiéra Jana Fischera by měly odbory na tento den vzpomínat netradičním a interaktivním způsobem.
Na pět tisíc lidí šlo z pražského Albertova na Národní třídu po stopách průvodu studentů ze 17. listopadu 1989. Manifestující nad sebou při chůzi mávali českými vlajkami a transparenty s hesly proti komunistům, proti současnému českému prezidentovi Václavu Klausovi nebo naopak na podporu bývalého prezidenta Václava Havla.
Česká republika si připomíná dvacáté výročí pádu komunismu. Oslavy začaly setkáním pěti stovek studentů pražské Univerzity Karlovy s předními evropskými filosofy a osobnostmi, které přispěly ke konci totality. Diskusi organizoval bývalý prezident Václav Havel.
Při příležitosti dvacátého výročí pádu železné opony se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze sešli čeští přední filozofové s politiky. Diskutují o významu svobody pro Česko a společenských změnách po roce 89.