Česko si připomíná začátek jednoho z nejtemnějších období naší historie. Radiožurnál proto připravil sedmihodinové vysílání ve speciálním rozhlasovém studiu na hlavním nádraží v Praze. Podívejte se.
Smutné a tragické události z 15. března 1939 připomněl Radiožurnál v historické zpravodajské rekonstrukci ve speciálním projektu STUDIO ´39 vysílaném z pražského hlavním nádraží.
Před 80 lety, 15. března 1939, obsadila nacistická vojska Čechy a Moravu a o den později vůdce třetí říše Hitler na Pražském hradě vyhlásil protektorát Čechy a Morava.
Konrád Henlein nebyl krajní politik ani klasický vůdce. Přislíbil věrnost Adolfu Hitlerovi a zasloužil se o zničení Československa. Pak ale jeho politická hvězda pohasla.
Adolfa Hitlera přitahoval bohatý zbrojní průmysl. V rámci svého plánu si nemohl dovolit žádnou pochybu. I proto měla násilná okupace Československa vypadat jako pacifikace, kterou si Češi sami přejí.
Švýcarský herec Bruno Ganz v sobotu zemřel. Dal tvář několika divadelním i filmovým rolím. Zahrál si také po boku českých herců a během svého života několikrát navštívil Českou republiku.
Gerlinde Pommerová by měla podle rozsudku, který zatím není pravomocný, dostat za vyvlastnění Hitlerova rodného domu více než 1,5 milionu eur (38,5 milionu korun).
Dcera dvorního architekta Adolfa Hitlera a někdejšího říšského ministra zbrojní výroby Alberta Speera Hilde Schrammová k financování chodu nadace Zurückgeben použila sporné dědictví po otci.
Jiří Voskovec a Jan Werich byli kvůli svým písním a narážkám na samotného Hitlera jedněmi z prvních, na koho se Němci chystali. Rozhodli se proto emigrovat do Spojených států.
Iniciativa Memory Gaps požaduje stržení tohoto reliktu nacismu a anšlusu Rakouska k nacistické říši. Vídeňská radní pro kulturu otevřenou diskusi uvítala.
„Evropskou unii někteří rádi kritizují, ne vždy a ne na všem se shodneme, ale sedíme všichni u společného jednacího stolu, kde jsou jasně dána pravidla. Rozhodujeme kompromisem, ne diktátem,“ řekl.
Veřejnoprávní média k 80. výročí Mnichovské dohody připravují řadu speciálních pořadů. Česká televize nabídne pořad Dnes před 80 lety, Českýho rozhlas pak bude vysílat speciál z Ústí nad Labem.
„Utlačování tří a půl milionu Němců v Československu musí přestat!“ Tahle věta zazněla přesně před osmdesáti lety, 12. září 1938, v projevu Adolfa Hitlera na sjezdu nacistické strany v Norimberku.
Případ knižního vydání projevů nacistického diktátora Adolfa Hitlera mají na stole ústavní soudci. Všichni tři obvinění muži a nakladatelství podali stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu.
V tisku se dočtete, že policie bude využívat hrnky s portrétem Hitlera k výuce o pravicovém extremismu. Píše o tom regionální Deník. Podle Mf Dnes se dopravní podniky kupují víc klimatizovaných vozů.
„Ve věci nebylo prokázáno, že by pohnutkou či motivem pro vydání morálně diskutabilních potisků na hrnky a trička, bylo cokoliv jiného než zisk v rámci ekonomické činnosti,“ napsala policie.
Nejvyšší soud zrušil zprošťující rozsudek v kauze knižního vydání projevů nacistického diktátora Adolfa Hitlera. Případ vrátil státnímu zastupitelství k došetření, žádá shromáždit více důkazů.
Někteří účastníci u sebe měli předměty spojené s nacismem. Město na protest proti shromáždění pořádá vlastní Festival míru, a do města přijely navíc i stovky stoupenců krajní levice.
Ve východoněmecké obci Ostritz začala v pátek večer kontroverzní víkendová akce pravicových extremistů z Německa, Polska a Česka. Koná se příležitosti oslavy narozenin Adolfa Hitlera.
Po útoku bílého Itala na cizince černé pleti ve městě Macerata se v Itálii, kterou za měsíc čekají parlamentní volby, naplno rozproudila debata o xenofobii a rasismu.
V posledních letech se v aukci prodala za vysoké částky řada drobností patřících Hitlerovi. Například předloni v červnu se v Mnichově vydražil jeden pár Hitlerových ponožek.
Emil Hácha nastoupil na Pražský hrad za mimořádných okolností – po přijetí Mnichovské dohody a po abdikaci Edvarda Beneše. I celé jeho prezidentství bylo nestandardní.
V polovině ledna se v americkém státě Arizona uskuteční aukce historických automobilů. Pozornost na sebe strhává dražba kabrioletu Mercedes-Benz 770K, ve kterém jezdil nacistický vůdce Adolf Hitler.
