Před 80 lety začal v Sudetech henleinovský pokus o převrat. Odstartoval ho Hitlerův projev
„Utlačování tří a půl milionu Němců v Československu musí přestat!“ Tahle věta zazněla přesně před osmdesáti lety, 12. září 1938, v projevu Adolfa Hitlera na sjezdu tehdejší vládnoucí nacistické strany v německém Norimberku. V tehdejších Sudetech odstartovala pokus o násilný převrat. Ještě téhož večera totiž v českém pohraničí vyrazily do ulic ozbrojené skupinky Němců.
Utrpení sudetských Němců je nevýslovné. Pro každý národní projev vůle jsou honěni a štváni jako dravá zvěř. Říše další utlačování nestrpí. Takto hřímal 12. září 1938 v Norimberku na sjezdu NSDAP (Národně socialistické německé dělnické strany) Adolf Hitler.
12. září 1938 vypukl v Sudetech pokus o převrat. Takzvaný henleinovský puč odstartoval projev Adolfa Hitlera v Norimberku. Více si poslechněte v reportáži Lucie Kocurové.
Jeho projev přenášel německý rozhlas a slyšeli ho i mnozí sudetští Němci v tehdejším Československu. Ještě ani nedomluvil a ve Vejprtech, Habartově, v Bublavě a na dalších místech už vypukly nepokoje vedené takzvanými henleinovci - příznivci Sudetoněmecké strany vedené Konradem Henleinem.
„Vypukly masové demonstrace, které se ovšem velice rychle zvrhly v teror vůči Čechům, Židům a německým antifašistům. To znamená, že začali vybíjet okna v bytech těchto lidí, rozbíjet obchody, které patřily Čechům, Židům a podobně. Začala skutečně šílená noc. Ale to nebylo ještě všechno. Druhý den dopoledne, 13. září, už přešli přímo k ozbrojeným konfliktům, které stály život řady četníků a strážců hranic a bezpečnosti,“ popsal Radiožurnálu Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.
Pašovali zbraně
Henleinovský puč ale nespadl z nebe. Byl dopředu připravený a plánovaný. Sudetoněmecká strana už několik měsíců zintenzivňovala incidenty v pohraničí, pašovala zbraně z Německa a provokovala zdejší ozbrojené síly. Účelem bylo poskytnout nacistům záminku pro zásah v Československu.
3:00
Masarykův pokračovatel i prezident, který selhal. Před 70 lety zemřel Edvard Beneš
Číst článek
10. září pronesl prezident republiky Edvard Beneš v rozhlase projev, ve kterém zdůraznil, že Československo je země demokratická, založená na principech shody a míru. „Měli jsme a máme jediný problém, který jest a byl na našem území po celá staletí problémem obtížným, stále nové formy řešení vyžadující - otázku národnostní,“ řekl Beneš.
Henleinovci byli na puč dobře připraveni a vyzbrojeni, československé ozbrojené jednotky ale zasáhly rychle a efektivně. Vláda hned 13. září vyhlásila v nejhůř postižených oblastech stanné právo. Armáda nasadila tanky, obrněná vozidla a další techniku. Puč byl sice potlačen, ovšem za cenu mrtvých a zraněných na obou stranách.
Freikorps
15. září vše nasvědčovalo tomu, že puč skončil. Před nebezpečím další eskalace varoval ve svém projevu tehdejší předseda vlády Milan Hodža. „Nejširší veřejnost pozoruje už široce založený pokus rozleptati vnitřní politickou výstavbu našeho státu. Ocitáme se, zdůrazňuji to, před velkou dějinnou zkouškou,“ řekl Hodža.
3:26
Kvůli nacistům utekli z Československa, tragický osud je dostihl v Belgii
Číst článek
Boje se však rozhořely znovu už o dva dny později. „Druhý den už ti uprchlíci na německém území zakládají takzvaný Sudetendeutsches Freikorps čili ozbrojenou organizaci, která je dotovaná německou armádou zbraněmi, instruktory a podobně, a ta už útočí potom na naše pohraničí z německého území,“ dodal historik Jindřich Marek.
Vláda se navíc ocitla pod mezinárodním tlakem, aby postoupila Sudety Německu. Mnichovská dohoda, která byla dojednána a podepsána v noci z 29. na 30. září 1938, znamenala ztrátu rozsáhlých pohraničních území Československa a také celé soustavy pohraničních pevností. Prezident Beneš abdikoval 5. října.
