‚Když do 9. ledna neodletíte, musím vám vzít pas.‘ Před 80 lety Werich a Ježek emigrovali do USA
Osvobozené divadlo ve 30. letech minulého století neohroženě vystupovalo proti nacismu. Jeho protagonisté Jiří Voskovec a Jan Werich byli kvůli svým písním, forbínám a narážkám na samotného Hitlera jedněmi z prvních, na koho se Němci chystali. Rozhodli se proto emigrovat do Spojených států. Voskovec na konci roku 1938 a Werich spolu s hudebníkem Jaroslavem Ježkem 9. ledna 1939 - tedy před 80 lety - odcestovali přes západní Evropu do USA.
„Divadlo Osvobozené s programem, který jsme měli, jaké to divadlo dělalo, bylo neudržitelné. Bylo vidět, že to divadlo musí padnout za oběť. My jsme nemohli odejít z toho divadla, protože tím bychom se vzdali a to nešlo,“ vyprávěl Jan Werich své dceři Janě v pásmu Táto povídej.
Před 80 lety Werich a Ježek emigrovali do USA. Více si poslechněte v reportáži Jaroslava Skalického
„Asi devět dní jsem se vracel, protože letadlo nemohlo odletět kvůli počasí. Pak mi volal jeden člověk z policejního ředitelství a náhodou člověk, který byl velice komisní, chtěl, abychom hráli všechno podle cenzury a povídal: ‚Mám vám sebrat pas, pane. Mám to tady ve stole a mohu to zdržet do 9. ledna. Když do 9. ledna neodletíte, musím vám ten pas vzít.‘ Náhodou 9. ledna bylo sluníčko a nepadal sníh a já odletěl,“ dodal Werich.
V USA Voskovec s Werichem natáčeli zprávy o situaci na frontách druhé světové války a svým osobitým způsobem povzbuzovali národ v okupovaném protektorátu. Jejich písničky, glosy a scénky se k českým posluchačům dostávaly na vlnách rozhlasových stanic Hlas Ameriky a britské BBC.
V říjnu 1945 se Jan Werich vrátil do Prahy a Československému rozhlasu řekl: „Rád bych hrál a rozesmával lidi, protože věřím, že rozesmát lidi je stejně důležité, jako léčit lidi. Jsme plni nápadů a chtěli bychom hrozně pracovat a hrozně dělat a rozesmávat lidi, protože věříme, že lidi se musí smát. To je marné. Dokud se lidi nesmějí, tak nejsou lidi.“ Jan Werich strávil v americkém exilu skoro sedm let.
