Dluh vydávání francouzských románů Milana Kundery v češtině dorovnává překladatelka Anna Kareninová. S čím zápasila při překladu Totožnosti? A do jaké knihy musela vymyslet typologii příznivců orgií?
Není to tak, že by si Milan Kundera nepřál, aby byly jeho romány přeloženy do češtiny. Nechtěl, aby to přeložil někdo jiný, chtěl si je přeložit sám. Ale pak mu začaly ubývat síly, říká Kareninová.
Dokument skládá portrét ženy skrz její vlastní slova. Prostřednictvím vzpomínek na partnera i literárních oblíbenců nechává Kareninovou, mýtus za titulky, jak ji sám režisér nazývá, najít samu sebe.
Z úhlu trochu až nekritického se na Kunderu dívá jeho francouzský životopisec Jean Dominic Brierre. Pokud Novák nenechá na Kunderovi nit suchou, pak obrazně řečeno Brierre ani jednu nesmočí.
Útlá kniha vyšla ve Francii, kde brněnský rodák od 70. let žije, už v roce 2014. Spisovatel se ale jejímu českému vydání podobně jako u svých dalších děl napsaných ve francouzštině dlouho bránil.
Román Slavnost bezvýznamnosti Milana Kundery je sice útlá kniha, ale její převedení do češtiny trvalo podle překladatelky Anny Kareninové velmi dlouho.
Posledním Kunderovým románem, který vyšel česky, byla Nesmrtelnost. Napsal ji francouzsky v roce 1990, o tři roky později ji vydal česky. Pak už psal jen francouzsky.
Porota ocenila Sidonův celoživotní přínos, zazářil podle ní zejména knihami Sen o mém otci a Sen o mně či scenáristickou spoluprací s režisérem Jurajem Jakubiskem.