Trump za poslední roky slíbil odplatu nejméně stovce lidí. Na pomyslném seznamu nepřátel je třeba Obama
„Když vás někdo podrazí, podrazte ho nazpátek desetkrát tolik. Aspoň vás nechají na pokoji a vy se budete cítit dobře,“ řekl kdysi Donald Trump. Zvolený republikánský prezident USA za poslední dva roky hrozil vyšetřováním nebo jinou formou odplaty více než stovce lidí. Vadily mu činy, které vnímá jako útok proti sobě. Systém mu jako prezidentovi řadu věcí umožní. Záležet bude především na tom, jestli je bude chtít udělat.
Trump s největší pravděpodobností nemá žádný fyzický seznam osob, které chová v nelibosti. Stanice NPR seznam více než stovky lidí sestavila na základě poznámek a výhrůžek, které zvolený prezident učinil na svých shromážděních, na své síti Truth Social nebo jinde.
Například demokratického exprezidenta Baracka Obamu v roce 2020 obvinil z velezrady kvůli tomu, že jeho administrativa vyšetřovala možné napojení Trumpovy kampaně na Rusko před volbami v roce 2016. Letos pak na webu Trump sdílel komentář, který volal po „vojenském soudu“ pro Obamu.
Trump opět čelí obžalobě z pokusu zvrátit výsledky voleb. Tentokrát zohledňuje prezidentskou imunitu
Číst článek
Stejně se Trump staví k řadě dalších lidí, kteří jej buď z přesvědčení, nebo povahy své práce, kritizovali či vyšetřovali. Jde například o newyorského soudce Arthura Engorona, zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe, okresního státního zástupce Alvina Bragga, bývalou demokratickou šéfku Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou nebo jeho bývalého bezpečnostního poradce a předsedu sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Marka Milleyho.
Milley v rozhovoru pro knihu novináře Boba Woodwarda označoval Trumpa jako nestabilního a nezpůsobilého pro vládnutí a vypovídal o situacích, jichž byl svědkem, když pod Trumpem sloužil během jeho prvního prezidentského období (2017–2021). Trump později na své sociální síti napsal, že v „minulých dobách“ by si Milley za některé své komentáře „zasloužil trest smrti“.
Trumpovy výhrůžky nicméně sahají dále než na politické představitele. Zvolený prezident například uvedl, že novináři, kteří odmítnou jmenovat zdroje uniklých informací, by měli být uvězněni. O zakladateli společnosti Meta se sociálními sítěmi Facebook nebo Instagram pak Trump v knize napsal: „Pozorně ho sledujeme, a pokud udělá něco nelegálního, tentokrát stráví zbytek života ve vězení.“
Je nutné podotknout, že u některých osob se Trump či jemu blízké osoby o nějakou formu vyšetřování již pokoušeli. Například republikáni ve Sněmovně reprezentantů, konkrétně šéfové výborů pro dohled a soudnictví James Comer a Jim Jordan, se několik let neúspěšně pokoušeli najít důkazy, kterými by ospravedlnili impeachement (ekvivalent ústavní žaloby) na Joea Bidena.
Prezidentská moc
„Ve skutečnosti není mnoho právních ani strukturních omezení, které by zastavily prezidenta, aby si dosadil do všech 93 justičních okrsků loajální prokurátory a jednoduše jim nařídil, aby vyšetřovali jeho domnělé nepřátele,“ řekl stanici NPR Ian Bassin, šéf neziskové organizace Protect Democracy a bývalý poradce v Obamově administrativě.
Zelenou ekonomiku ani elektroauta Trump nezastaví. Rozhoduje kapitál. A USA by opět prohrály s Čínou
Číst článek
Předchozí prezidenti a jejich vládní týmy po kauze Watergate v 70. letech minulého století, kdy tehdejší šéf Bílého domu Richard Nixon schvaloval odposlouchávání svých politických oponentů z Demokratické strany, usilovali o větší oddělení ministerstva spravedlnosti od Bílého domu.
Trump se nicméně už před osmi lety pokusil využít bezpečnostní složky k vyšetřování Obamy, Bidena nebo exministra zahraničí Johna Kerryho, ačkoliv narazil na odpor. Šlo o metody nevídané v „powatergatském“ období, píše list The New York Times.
„Prezident má podle ústavy právo vykonávat vymáhání zákonů,“ řekl už loni Russ Vought, bývalý zástupce Trumpovy administrativy a jeden z hlavních představitelů konzervativní organizace Heritage Foundation. Podle Bassina by Trump mohl svým politickým oponentům „znepříjemnit život“, pokud by například jmenoval sobě oddaného šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).
Ryan Goodman z právnické fakulty Newyorské univerzity rovněž stanici NPR řekl, že klíčové je červencové rozhodnutí nejvyššího soudu, které se sice týkalo otázky Trumpovy imunity před stíháním ohledně nepokojů 6. ledna 2021, ale formulovalo také názor, že „úřadující prezident může nařídit ministerstvu spravedlnosti, aby se podílelo na ‚fingovaném‘ vyšetřování“.
„Takže prezident by se nemusel obávat trestní odpovědnosti,“ podotkl Goodman.
Trump si za bezpečnostního poradce vybral Waltze. Šéfem diplomacie může být Rubio
Číst článek
Poslední pojistkou proti politickým procesům je ve Spojených státech soudní systém – soudci mohou odmítnout vydat povolení k prohledání či zatčení, a pokud vyšetřování vede k procesu, mohou obvinění zamítnout, stejně jako porota může obviněného zprostit viny. I takové případy však dotyčným mohou způsobit značné škody na reputaci i penězích.
Trumpova vůle
Americká média se shodují, že rozhodující v otázce, zda Trump nechá své „nepřátele“ nějakým způsobem vyšetřovat, bude především jeho vůle. Zda ji bude mít, však opět jasné není.
„Udeří Trump zpátky? No samozřejmě. Jedinou otázkou je, jak moc široký záběr bude mít,“ řekla například listu The New York Times Gwenda Blairová, autorka biografie o Trumpově rodině. Nejen ona míní, že Trump bude ve svém druhém prezidentském období zčásti motivován odplatou vzhledem k tomu, že jako první prezident v historii USA je trestně stíhaný, a to čtyřnásobně, a procesy označuje za politické.
‚Silný strážce‘ Tom Homan bude mít v Trumpově administrativě na starosti ochranu hranic
Číst článek
Naopak již citovaný Trumpův poradce Vought řekl: „Myslím, že můžete Donaldu Trumpovi zcela důvěřovat, že ministerstvo spravedlnosti nezneužije ke stranickým účelům.“
Deník The New York Times podotýká, že užitečným indikátorem Trumpovy vůle může být jeho výběr ministra spravedlnosti. Například bývalý prozatímní ministr spravedlnosti Matthew Whitaker, o kterém deník dříve psal jako o „psovi s ambicí chránit Trumpa“, by signalizoval, že Trump své odpůrce vyšetřovat chce.
„Pokud ale bude ministrem někdo jako Jay Clayton, bývalý předseda Komise pro kontrolu cenných papírů, byl by to signál, že Trump se chce víc zaměřit na boj s imigrací a další své priority,“ píše deník.