Běluha poutala pozornost médií od chvíle, kdy se před pěti lety objevil u norského pobřeží a měl na sobě postroj s něčím, co vypadalo jako držák pro malou kameru označený nápisem „majetek Petrohradu“.
Jak dříve uvedl Copernicus ve zprávě, letošek bude dle předpovědi nejteplejším rokem v historii měření. „Arktida se ale otepluje rychleji než oblasti ve středních zeměpisných šířkách,“ řekl Spinrad.
S tím, jak se otepluje planeta a led v polárních oblastech taje, přicházejí pro bezpečnost NATO nové výzvy. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz je popisuje kanadská profesorka Anessa Kimballová.
V polovině července mořský led v Antarktidě zaostával o 2,6 milionu kilometru čtverečního pod průměrem z let 1981 až 2010. To je plocha téměř stejně velká jako Argentina.
Řekl o sobě, že na začátku kariéry byl hrozný musher, který psům nevěřil, ale to se změnilo. „To přijde s tím, když vám nafackujou Špicberky,“ směje se Jan Hvízdal.
Přestože americký prezident Joe Biden označuje změnu klimatu za zásadní problém lidstva, který chce naléhavě řešit, jeho vláda právě schválila obří projekt nové těžby ropy v Arktidě.
„Dokonce tam v zimním období dochází k opakovaným oblevám. Přijde déšť, dva dny prší, tundra se ponoří do vody a pak zase zamrzne. To jsou kritické podmínky pro celý ekosystém,“ varuje Josef Elster.
Podle nových údajů je tuleňů méně, než vědci dřív odhadovali. Starší čísla uváděla asi 800 tisíc kusů. Rozdíl podler autorů projektu souvisí s nepřesnými odhady.
Objev ostrova o rozměrech 30 krát 60 metrů ohlásil švýcarsko-dánský výzkumný tým před více než rokem. Pojmenován byl Qeqertaq Avannarleq, což by se dalo přeložit jako „nejsevernější ostrov“.
Teď se obávají, že ani východní Antarktida nemusí být s postupující změnou klimatu stabilní. Tato část zadržuje tolik zmrzlé vody, že by se po jejím uvolnění hladina oceánů zvedla o 50 metrů.
„Tato událost je zcela bezprecedentní a obrátila vzhůru nohama naše očekávání o antarktickém klimatu,“ řekl The Washington Post Jonathan Wille působící na francouzské univerzitě Grenoble Alpes.
Kosatky se rozšiřují do ledových vod severně od Aljašky, Kanady nebo Ruska. Zjistili to vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Tito predátoři tak rozšířili svá dosavadní loviště.
Badatelé si nejprve mysleli, že dorazili na Oodaaq, což je ostrov, který v roce 1978 objevili dánští polárníci. Teprve později, když zkontrolovali svou polohu, zjistili, že jsou od něj o 780 metrů.
Daleko na severu před 70 miliony let snášely vejce i velké druhy dinosaurů včetně býložravých hadrosaurů nebo masožravých raptorů a tyranosaurů, kteří tam zřejmě žili po celý rok.
„Letošní šance se zdály vysoké, přesto jsme věděli, že to možná nevyjde,“ řekla polární vědkyně Marie Šabacká z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Většinu lesních požárů způsobí lidé. Ale v jehličnatých lesích severské tajgy, které se táhnou přes neobydlené oblasti Severní Ameriky a Eurasie, bývá na počátku přírodní příčina.
Nečekaně vysokou koncentraci rtuti, kterou mezinárodní tým objevil ve třech řekách a dvou fjordech na jihozápadě Grónska, by vědci spíše čekali v tocích například v průmyslových oblastech Číny.
Vyhrůžka ruského prezidenta Putina zněla poněkud záhadně. Nepřátelům Ruska, kteří se pokoušejí zmocnit se částí jeho území, vzkázal, že si vylámou zuby.
„Máme obavy z nárůstu určitých vojenských aktivit v Arktidě, které zvyšují riziko nehod nebo nesprávných výpočtů a podkopávají společný cíl mírové a udržitelné budoucnosti regionu,“ řekl Blinken.
Růst oxidu uhličitého byl nižší než v předchozích letech, zatímco v případě metanu tomu bylo naopak. Jeho koncentrace tak byla nejvyšší přinejmenším od roku 2003.
Čínští odborníci, kteří změny půdy dlouhodobě sledují, upozorňují, že tání permafrostu zrychluje, což přináší i větší škody na silnicích a dalších stavbách.
Vloni se ozonová díra začala výrazně otevírat v polovině srpna a na začátku října její velikost zaznamenala nejvyšší hodnotu, když dosáhla rozlohy 25 milionů kilometrů čtverečních.