„Naše vláda bude spolupracovat s naším dlouholetým obranným a bezpečnostním partnerem, Austrálií, na výstavbě nového radarového systému dlouhého dosahu,“ řekl Carney v úterý na tiskové konferenci v Iqaluitu novinářům, informuje CNN.

„Jedná se o investici ve výši více než šest miliard dolarů do nejpokročilejšího a nejúčinnějšího radarového systému,“ pokračoval Carney a dodal, že „umožní Kanadě rychleji a z větší vzdálenosti detekovat a reagovat na vzdušné i námořní hrozby nad naší Arktidou.“

„V zásadě to zajistí bezpečnost všech občanů Kanady,“ míní Carney. Jakákoli nová kanadská obranná infrastruktura v Arktidě by měla být v souladu se Severoamerickým velitelstvím protivzdušné obrany (NORAD), což je klíčová americko-kanadská obranná dohoda.

„Kanada musí být silná ve svých spojenectvích, zejména NORAD. Posílí to náš závazek vůči NORADu. Nemůžeme a neměli bychom se nejprve dívat na ostatní, aby ubránili náš národ,“ řekl Carney.

Oznámil, že jeho vláda zavede celoroční přítomnost v Arktidě. Také investuje dalších 420 milionů (kanadských) dolarů na ochranu své vzdušné, námořní a pozemní suverenity. „Mezinárodní instituce a normy, které dosud zajišťovaly bezpečnost Kanady, jsou nyní zpochybňovány. A priority Spojených států, které byly kdysi úzce sladěny s našimi, se začínají měnit.“

Arktický region je vysoce strategický a ekologicky citlivý. Na světě je pouze osm zemí, které mají své území v tomto regionu a vzájemná konkurence o vliv se v posledních letech stále stupňuje. Patří mezi ně Kanada, Dánsko, Finsko, Norsko, Rusko, Švédsko, Island a Spojené státy.

Kanada a Spojené státy v současnosti zažívají nejhorší diplomatický spor za poslední desetiletí. Dlouhodobě se neshodují ani v otázce rozsahu kanadské suverenity v arktickém regionu. Kanada například trvá na tom, že Severozápadní průjezd přes arktické vody leží výhradně na kanadském území. USA však nesouhlasí a tvrdí, že námořní cesta se nachází v mezinárodních vodách.

Mezitím však aktivity v Arktidě z velké části koordinují Čína a Rusko. V červenci minulého roku informovalo americké ministerstvo obrany o „rostoucí kooperaci“ mezi Čínou a Ruskem v tomto regionu. Tyto aktivity mají údajně „potenciál změnit rovnováhu stability a ohrozit region Arktidy.“

Americké a kanadské jednotky zaznamenaly ruské a čínské bombardéry, které operovaly společně poblíž Aljašky ve stejném měsíci. Zároveň námořní síly těchto zemí prováděly společné operace v mezinárodních vodách u aljašského pobřeží v letech 2022 a 2023, jak uvedla americká armáda.

Zvýšený zájem o strategickou kontrolu Grónska, polo-autonomního území Dánska, projevil i americký prezident Donald Trump. To vedlo k reakci Kodaně, která posílila regionální bezpečnost. V lednu oznámila investici 14,6 miliardy dánských korun na rozšíření svých vojenských kapacit v Arktidě.