Situace okolo Záporožské jaderné elektrárny je stále více nepředvídatelná a potenciálně nebezpečná, varoval v sobotu šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck ubezpečuje, že i přes současnou krizi se země bez jaderných elektráren obejde a definitivní vypnutí reaktorů se tedy nemusí odkládat.
„Všechny velké tepelné i vodní elektrárny byly poškozeny,“ popsal šéf společnosti Ukrenergo. A nejde jen o velká zařízení. Ruské útoky poškodily více než 50 procent celé energetické infrastruktury.
Německý kancléř Olaf Scholz poprvé připustil, že se provoz atomových elektráren mohl prodloužit, a to i kvůli cenám energií. Záležet bude na zátěžových testech. Politický obrat ale odmítají Zelení.
Ruská plovoucí atomová elektrárna Akademik Lomonosov, které odpůrci říkají „Plovoucí Černobyl“, získala desetiletou licenci na provoz. Zásobovat elektrickou energií má hlavně přístavní město Pevek.
Před 27 lety, 26. dubna 1986 se jaderná elektrárna Černobyl na Ukrajině stala dějištěm nejhorší jaderné havárie v historii. Celý svět se ale o ní dozvídal jen velmi pomalu. Ještě několik dnů po výbuchu reaktoru Evropa netušila, k jak velké tragédii došlo.
Čína, Japonsko a Jižní Korea jednají v Tokiu o zajištění větší bezpečnosti svých jaderných elektráren. Summit se koná kvůli následkům ničivého zemětřesení a vlny tsunami, přírodní katastrofa totiž ve Fukušimě způsobila největší jadernou havárii od Černobylu. Lídři Číny a Jižní Koreje v sobotu také jako vůbec první zahraniční státníci navštívili postiženou oblast.
Havárie v japonském komplexu Fukušima 1 vyvolala na celém světě řadu otázek o bezpečnosti jaderných elektráren. Ve Francii se osmdesát procent elektrické energie vyrábí v jaderných elektrárnách. Jak zjistil spolupracovník Českého rozhlasu ve Francii Jan Šmíd, obyvatelé vesnice v blízkosti jednoho z několika desítek atomových reaktorů ve strachu rozhodně nežijí.
Za národní hrdiny považují Japonci desítky techniků, vojáků a požárníků, kteří i přes hrozbu ozáření pokračují v ochlazování poškozených reaktorů v jaderné elektrárně Fukušima Daiiči.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek nesouhlasí s postojem Evropské unie ohledně atomové energie. Po prohlášení evropského komisaře pro energetiku by se měla EU zbavit závislosti na jádru, což ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ministr Kocourek odmítl.
3:11
|Milan Kopp, Robert Mikoláš, David Koubek, Adéla Havránková, Pavel Polák|Zprávy ze světa
V Japonsku se stále chvěje země. Oblast Kanto na východě císařství v noci postihly následné otřesy o síle šesti stupňů Richterovy škály. Země mezitím čelí následkům páteční katastrofy apokalyptických rozměrů. Severovýchod zdevastovaný vlnou tsunami zasáhl mráz a sněžení - to ještě ztěžuje práci záchranářů.
Japonsko se stále většími obavami sleduje dění v jaderné elektrárně Fukušima. U dvou reaktorů dnes došlo k výbuchům, v dalším pak hořelo. Požár způsobil únik radioaktivity přímo do ovzduší. V Tokiu zprávy o nových explozích vyvolaly paniku a přiměly mnoho lidí, aby metropoli opustili.
Dana Drábová bude zřejmě podruhé guvernérkou Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Poprvé byla v této funkci v letech 2002 až 2004. Oficiálně ji na post guvernérky nominovala česká vláda. Drábová to potvrdila ve Dvaceti minutách Radiožurnálu s tím, že definitivně se rozhodne přespříští týden na mezinárodní konferenci agentury.
Írán komplikuje mezinárodní inspekce ve svém závodě na obohacování uranu v Natanzu. Ve své nejnovější zprávě to uvádí Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová míří do Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Místo tam zaujme od září. Definitivně o tom ale rozhodne vláda zítra, informuje deník E15.
2:36
|Martin Hromádka, Silvie Burjanková, Václav Rojík|Zprávy ze světa
Švédský parlament má hlasovat o tom, zda povolit výstavbu nových jaderných elektráren. Pokud zákon získá potřebnou většinu, dojde tak ke zrušení dlouholetého zákazu, který si Švédové odsouhlasili v referendu v roce 1980.
Dnes je to deset let, co se v Německu zrodil takzvaný jaderný kompromis. Podle něj by se poslední německý atomový reaktor měl odpojit o sítě do roku 2021 a Německo by se mělo zcela vzdát atomové energie.
Německo by mohlo energii z jádra využívat výrazně déle, než se dosud myslelo. Píše to deník Süddeutsche Zeitung, který se odvolává na vládní propočty. Podle nich by poslední z reaktorů mohl být odpojený ze sítě až v roce 2050.
Belgická vláda rozhodla prodloužit fungování svých jaderných elektráren. Odstávka prvních bloků ve 2 jaderných elektrárnách se odkládá o 10 let. Se snižováním výroby elektřiny pomocí jádra se přitom v Belgii mělo začít už v roce 2015.
Nová německá koalice se podle očekávání chystá "torpédovat" dosavadní atomový kompromis. Ten předpokládal, že se do roku 2021 odpojí ze sítě všechny zbývající jaderné reaktory.
Írán potvrdil souhlas s inspekcí jaderného zařízení. Washington nabídku Teheránu obezřetně přivítal. Podle americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové ale musí Írán naplnit slova konkrétními činy.