Špatná ekonomická situace přispívá ke stále větší nespokojenosti íránských obyvatel, která eskaluje do demonstrací. Ceny potravin, ale i zboží z dovozu jsou extrémně vysoké a obyvatelé trpí.
V uplynulém roce přicestovalo z Francie do Izraele 3 300 židovských imigrantů. Loni, tedy v roce 2024, jich bylo 2 228 – jde tedy o více než 45procentní nárůst.
Pondělní schůzka Trumpa a Netanjahua je již pátou ve Spojených státech od Trumpova návratu do Bílého domu letos v lednu. Trump se s Netanjahuem setkal také při říjnové návštěvě Izraele.
Volby v některých zemích světa mohou být příští rok zlomové. Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána se po 15 letech ocitá v ohrožení a s obavami hledí k roku 2026 také republikáni a Donald Trump.
Rozhodnutí může proměnit regionální dynamiku, napsala agentura Reuters. Krok Izraele přivítal prezident Somalilandu, uznání ale odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.
Izarelský ministr financí Becalel Smotrič komentoval oznámení o legalizci osad tak, že se jedná o nápravu historické křivdy a také o zbrždění snah o vznik palestinského teroristického státu.
„K útokům nyní dochází takřka denně a opravdu se stupňují. Dochází k útokům na celé komunity,“ popisuje odborník Jakub Záhora s tím, že „v naprosté většině případů nejsou pachatelé nijak stíháni“.
Příměří, které platí už přes rok, izraelská armáda několikrát porušila. Izrael dokonce nyní Libanonu hrozí eskalací bojů. Hovory proběhly za přítomnosti americké vyslankyně Morgan Ortagusové.
Prozatímní syrský prezident Ahmad Šara podle Trumpa usilovně pracuje na tom, aby se „děly dobré věci“ a aby Sýrie a Izrael měly dlouhý a prosperující vzájemný vztah.
Benjamin Netanjahu požádal izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Izraelský premiér uvedl, že jde o národní zájem. Před několika týdny řekl, že o milost ve své korupční kauze žádat nebude.
Právníci izraelského premiéra zaslali prezidentovi země jeho žádost o milost v korupčních kauzách. Prezident i premiér se naklánějí omilostnění Benjamina Netanjahua v zájmu dobra společnosti.
Dalších 28 lidí bylo při útoku podle libanonského ministerstva zraněno. Izrael uvedl, že zabil šéfa štábu Hizballáhu Hajsama Alí Tabatabáího, který je považován za druhého nejvyššího vůdce skupiny.
Izraleský prezident Herzog označil poslední útoky židovských osadníků na palestinské vesnice za šokující a vyzval k rozhodným krokům proti tomuto jevu a k posílení izraelské armády.
Na záběrech z kamery je vidět, jak strážci věznice obklopili jednoho ze zadržených Palestinců. Přikryli ho štíty, aby na něj nebylo vidět, a poté do něj kopali.
O účast v silách, které by měly převzít bezpečnostní kontrolu nad Pásmem Gazy, usiluje i Turecko, to Netanjahu odmítá. Turecko by nicméně mělo jednat o vytvoření operační skupiny s arabskými státy.
„Ne nadarmo se mu v Izraeli přezdívá kouzelník. Netanjahu dokáže velmi efektivně hrát různé hry a získávat si, alespoň dočasně, podporu od lidí, kteří jej dříve nemohli ani vystát,“ říká Eva Taterová.
Izrael v neděli do odvolání zastavil přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy. Izrael tak reaguje na údajné nedělní porušení příměří ze strany palestinského teroristického hnutí Hamás.
V Pásmu Gazy platí od 10. října příměří na základě první fáze mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Pokud se neodzbrojí, odzbrojíme je my,“ prohlásil Trump o Hamásu.
„Benjamin Netanhaju si uvědomil, že už nemůže dále odolávat tlaku," říká dokumentaristka Nataša Dudinská pro Český rozhlas Plus k příměří v Pásmu Gazy.
„Za dva roky války jsme zatím nebyli tak blízko dosažení míru. Ale jsme v první fázi, po které má nastat několik dalších, které mají vést k novému politickému uspořádání,“ říká politolog.
„Je to základní požadavek, ale ďábel je skryt v detailu a je otázkou, co přesně bude odzbrojení (Hamásu) znamenat,“ říká odbornice na Izrael Irena Kalhousová o plánu, který má nastolit mír v Gaze.