„Situace vždy může eskalovat, aniž by to jeden z aktérů nutně zamýšlel a chtěl se dostat do celoregionálního konfliktu. Války takhle vznikají, aniž by je nutně někdo chtěl,“ varuje Josef Kraus.
V Izraeli vede vládu Benjamin Netanjahu, který čelí už několik let soudnímu procesu kvůli korupci a zneužívání moci. V USA usiluje o znovuzvolení v jednom případě prvoinstančně odsouzený Donald Trump.
Nejvíce se to projevilo po této neděli, kdy Nejvyšší soud publikoval své poslední rozhodnutí, podle kterého má ministr spravedlnosti Jariv Levin zahájit proces volby předsedy Nejvyššího soudu.
Izraelský premiér považuje vojenskou kontrolu nad sto metrů širokým pásem za klíčovou a podmiňuje tím jakoukoliv dohodu o příměří. Vše zásadní o Filadelfském koridoru shrnují otázky a odpovědi.
Na výročí 11 měsíců trvání války v pásmu Gazy demonstrovaly statisíce lidí v Tel Avivu a dalších městech. Podrobnosti sdělila Radiožurnálu Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
„Rozhodnutí Benjamina Netanjahua osvobodit zajatce vojenským nátlakem místo dosažením dohody znamená, že se vrátí ke svým rodinám v rakvích,“ uvedl mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu Abú Ubajdá.
Stávka má zvýšit tlak na premiéra Benjamina Netanjahua, podpořil ji i lídr opozice Jair Lapid. Část protestujících se již v neděli shromáždila před parlamentem, kde zasedl bezpečnostní kabinet.
Šestici podle izraelských sil zabil Hamás krátce, možná i jen den či dva, předtím, než je vojáci nalezli. Armáda uvedla, že neměla k dispozici přesnou polohu rukojmích.
„Izrael nechce otevření další fronty, která by do tohoto konfliktu mohla zatáhnout i Írán,“ řekla Radiožurnálu ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
Izraelská armáda v neděli krátce před pátou hodinou ranní v jižním Libanonu stovkou stíhaček zničila podle svého tvrzení tisíce raket na desítkách odpalovacích zařízení Hizballáhu.
„Premiér Netanjahu při pondělním velmi konstruktivním jednání potvrdil, že Izrael překlenovací návrh podporuje,“ uvedl americký ministr Blinken na návštěvě Izraele.
„Bývalí teroristé se mohou stát mírotvůrci, kteří dostávají Nobelovu cenu za mír. Ať to byl Mandela, Arafat nebo Begin,“ soudí expert. „Palestince by mohl vést Barghútí.“
Na čtvrtečním jednání o klidu zbraní mezi Izraelem a Hamásem nebudou přítomni zástupci palestinského hnutí. Obě strany totiž odmítají jednat u jednoho stolu.
„Je strašně smutné, že děti jsou tam přes 300 dnů. Celý svět, včetně Hamásu, by měl pochopit, že Ariel a Kfir nejsou pro Hamás nepřáteli. Nejsou nepřáteli pro nikoho,“ říká příbuzný.
Ve svém prvním veřejném vystoupení od vzdušného úderu na šéfa Hamásu ze středečního rána premiér Benjamin Netanjahu dodal, že Izrael je připraven na všechny scénáře a čekají jej náročné dny.
Madždal Šams navštívil izraelský ministr obrany Jo'av Galant. Obyvatelům řekl, že za nimi v této těžké chvíli stojí celý Izrael. Libanonskému hnutí Hizballáh vzkázal, že „za útok zaplatí“.
„Ze strany demokratů narůstá tlak na to, aby Spojené státy použily svoji sílu, aby Izrael ukončil válku,“ míní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK Jakub Záhora.
„Tváří tvář těmto tragédiím nemůžeme odvrátit zrak, nemůžeme si dovolit být nevšímaví k utrpení. Nebudu mlčet,“ řekla Harrisová. „Nastal čas, aby byla uzavřena dohoda (o příměří),“ uvedla.
Setkají se poprvé od návštěvy Joe Bidena v Izraeli po útoku Hamásu ze 7. října 2023. „Musíme toho hodně probrat,“ řekl Biden, když izraelského premiéra přivítal v Oválné pracovně Bílého domu.
Očekává se, že jedním ze stěžejních témat čtvrtečního jednání mezi americkým prezidentem Joe Bidenem a izraelským premiérem Benjamin Netanjahuem bude dohoda o příměří a výměně rukojmích.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí zopakoval, že Izrael hodlá zneškodnit i poslední zbytky ozbrojenců Hamásu. „Blížíme se ke konci fáze likvidace teroristické armády Hamásu,“ uvedl.
„Netanjahu se opírá o ultraortodoxní strany. Bez nich by vládu nesestavil," řekl pro Český rozhlas Plus blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.