Nejradikálnější proudy mají dle politologa Marka Čejky zastoupení i v izraelské vládě a tím v podstatě legalizují řadu věcí, které byly během minulých izraelských administrativ nelegální
„Izrael jim podle všeho dodává zbraně a koordinuje se skupinou Lidové síly své údery. Podle odhadů je ale počet jejich členů zhruba 300,“ říká odborník Jakub Záhora.
Generální prokurátorka se jednání ministerského výboru o doporučení, zda ji má vláda odvolat, odmítla zúčastnit. V prohlášení uvedla, že postup, jakým se ji vláda snaží odvolat, je protiprávní.
Prezident Spojených států Donald Trump při této příležitosti oznámil, že Teherán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu. Řekl také, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce.
„Takový HON NA ČARODĚJNICE proti člověku, který toho tolik dává, je pro mě něco nemyslitelného,“ uvedl Trump. Za hon na čarodějnice označoval i procesy, které se týkaly jeho.
Trumpův zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff označil zpravodajství o americkém útoku za skandální a „vlastizrádné“. Trump opakovaně tvrdí, že USA íránská jaderná zařízení „zcela zničily“.
„Dnes, po hrdinném odporu našeho velkého národa, jsme svědky uzavření příměří a ukončení této války, kterou si vynutil Izrael svým avanturismem a provokacemi,“ uvedl podle AFP íránský prezident.
Írán není poraženým, režim ale z konfliktu vychází otřesen. „Režim opět udělá všechno pro to, aby přežil, a to může klidně vést i ke zvýšení vnitřních represálií,“ varuje odborník Josef Kraus.
„Íránští civilisté nepodporují íránský režim, nechtějí ho tam, několikrát proti němu protestovali. Podobně jako Čechoslováci s komunistickým režimem, “ říká Širín Nafariehová, česko-íránská režisérka.
Prezident postupně přehodnocuje svůj původní postoj nezapojovat USA přímo do útoku na Írán a stále více se kloní k nasazení amerických bombardérů, zaznělo po summitu zemí G7.
K pondělnímu poledni mají podle Reuters íránské zásahy 23 obětí a stovky zraněných. Íránské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že údery Izraele zabily 224 lidí.
Český předseda vlády vyjádřil pochopení pro nutnost zastavení íránského jaderného a raketového programu i přání maximálně chránit civilisty žijící v Izraeli, Íránu, Gaze nebo kdekoli jinde.
Kvůli největšímu útoku, jakému islámská republika za poslední desítky let čelila, dále vzrostlo napětí na Blízkém východě a prudce zdražila ropa. Izrael se připravuje na odvetu ze strany Íránu.
Izrael začal vyzbrojovat v Pásmu Gazy rodinné – a některými označované za zločinné – gangy, a to s cílem, aby bojovaly proti Hamásu a pomohly tak izraelské armádě „šetřit životy“ svých vojáků.
Manželé byli 7. října 2023 na procházce nedaleko svého domova v kibucu Nir Oz, když ozbrojenci Hamásu vtrhli přes hranici do Izraele a zabili zhruba 1200 lidí a dalších 251 jich unesli.
Írán dále zvýšil své zásoby uranu obohaceného na úroveň blízkou kvalitě vhodné pro jaderné zbraně, uvádí nová zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
O zabití Sinvára už dříve tento měsíc psala některá média, izraelská vláda to ale oficiálně potvrdila až ve středu. Sinvár se stal faktickým vůdcem Hamásu v Gaze loni v říjnu po smrti jeho bratra.
Izraelským cílem je podle premiéra Netanjahua naprosté odzbrojení Gazy, konec vlády Hamásu a etnická čistka Gazy. „Otázkou teď je, jak na to bude reagovat Hamás,“ říká analytička Irena Kalhousová.
Podle Netanjahua má Izrael v Pásmu Gazy tři válečné cíle: zničit Hamás, zajistit návrat všech unesených rukojmích a zajistit, že Pásmo Gazy nebude pro Izrael představovat nebezpečí.
Izrael od 2. března znemožňuje přísun jakýchkoliv dodávek do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, přičemž dlouho tvrdil, že v oblasti je potravin dostatek z období před vyhlášením blokády.
„Izraelská společnost konečně ví o humanitární situaci v Gaze. Problém je ve vládě,“ popisuje ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.
„Spousta záložáků odmítá znovu narukovat... Bude ještě zajímavé, jak se izraelská armáda případně popere s tím, že nebude mít dost záložáků na to, aby takhle velkou operaci zahájila,“ říká Kalhousová.
„Máme zprávy o masovém hladu především v severní části Gazy,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus politolog Jakub Záhora z Katedry blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
List The Times of Israel napsal, že hlasování bylo jednomyslné a že plán počítá s tím, že armáda ofenzivu vystupňuje až po návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v regionu.
Děje se tak poté, co v pátek představila izraelská armáda premiérovi Benjaminu Netanjahuovi plán nové ofenzivy v Gaze, pro níž je nutná rozsáhlá mobilizace.
„Je to jasný vzkaz syrskému režimu: Nedovolíme (syrským) silám rozmístit vojska jižně od Damašku nebo jakkoli ohrožovat komunitu drúzů,“ stojí v Netanjahuově prohlášení.