Ve dne je podle místních metro bezpečné. Večer se jím ale lidé bojí jezdit, protože se v něm už odehrálo několik útoků nožem. Pachatelé byli většinou pod vlivem drog.
„Vrací mi to trochu moci a naděje, že se věci změní,“ popisuje pro server Politico Catherine Keenanová, 53letá žena, která se minulý měsíc přihlásila k volbám spolu se svými syny.
Arnaldo je sicilský důchodce. V posledních letech si už nemohl dovolit zaplatit byt. Proto se nejprve obrátil na sociální služby svého města a poté se rozhodl vyhledat azyl na letišti v Bologni.
V současné době ve Finsku bez střechy nad hlavou žije asi 3600 lidí. A pomocí programu Housing First chtějí Finové problém s bezdomovectví do roku 2027 úplně vyřešit.
Díky spolupráci s organizací Sola Pomáhá rozdávají medici na ulici také balíčky s nejnutnějšími hygienickými potřebami pro ženy. V Praze na Vltavské jsou medici vždy v úterý od půl osmé večer.
Idylka, kterou si většina společnosti se sněhem, má svou odvrácenou stránku. Umrzání lidí, kteří nemají domovy, z jejichž oken by se mohli dojímat nad příchodem zimy.
„Některé noclehárny mají možnost, když má osoba bez domova třeba psa, vstoupit i se zvířetem,“ vysvětluje ředitel Centra sociálních služeb Jan Desenský.
Když na Kyjev dopadají rakety a drony, Vadym s Aljonou, pár bez domova, se nemá kam schovat. Ukryjí se spolu pod větvemi rozkvetlého kaštanu v parku, píše britský The Guardian.
Ukrajinská organizace Dům milosrdenství, která se stará hlavně o starší lidi bez domova, koupila za Kyjevem několik parcel. Vznikne na nich pro potřebné modulární bydlení, se kterým pomáhají i Češi.
Vlastní demolici má mít na starosti speciální rypadlo, které domy rozebere pomocí hydraulických nůžek. Firma, která má demolici na starosti, se má také postarat o odpad, který po bourání zůstane.
V posledních čtyřech hostelích zbývá zhruba 160 obyvatel, ale momentálně není pro všechny klienty návazné bydlení. Šedesáti lidem tak hrozí návrat zpátky na ulici.
Praha plánuje na konci června zavřít své humanitární hotely pro lidi bez domova, které pro ně otevřela v době koronavirové pandemie. Desítky z nich ale nemají kam jít. Co s nimi bude?
České firmy během pandemie nashromáždily u domácích bank rekordní objem eur. Koncem února přesáhla korunová hodnota firemních vkladů eur poprvé v historii čtvrtbilionovou hranici, píše deník E15.
Původně zařízení U Bulhara vzniklo jako provizorní řešení, město ale smlouvu s organizací Naděje průběžně obnovuje. A chystá se k tomu i letos. To se ale nelíbí místním a radnici Prahy 1.
Už několik dní vypadá většina České republiky jako z nějaké zimní pohádky. Sníh pokryl dokonce i Prahu, a tak je možné ji po letech vidět v úplně jiném světle, než jsme byli zvyklí.
V provozu už je například zařízení na Vyšehradě, kam speciálním autem převáží lidi, kteří mají nařízenou karanténu nebo se u nich nákaza koronavirem prokázala.
„Je potřeba připravit výběrové řízení, není to jednoduchý proces. Bude to trvat měsíce,“ řekla Milena Johnová (Praha sobě). Lokalitu ani konkrétní budovu zatím magistrát vyhlídnutou nemá.
Počet lidí bez domova se v New Yorku odhaduje asi na 80 tisíc. Teď během pandemie koronaviru právě oni patří k nejohroženějším skupinám, a to i v rámci města zdravotní krizí tak tragicky postiženého.
Život lidí bez domova komplikují různá onemocnění, oslabená imunita a především zhoršená hygiena. Pomáhají jim studenti lékařských fakult, s dobrovolníky jsme strávili jeden jejich pracovní den.
Podle výsledků loňského sčítání bylo minulý rok na jaře v Česku 24 830 lidí bez domova. Nejvíc osob bez stálého bydlení, mezi nimiž převažují muži, bylo v Moravskoslezském kraji a v Praze.
Nový koronavirus ohrožuje i lidi bez domova, právě oni patří k jedné z nejrizikovějších skupin. Často totiž trpí zdravotními problémy a mají oslabenou imunitu. Ochranných prostředků je ale nedostatek.