Islámský stát sice přišel o veškeré územní oblasti, které dobyl po roce 2014 na půdě Sýrie a Iráku, podle zprávy amerického ministerstva zahraničí ale zůstává „odhodlaným a nebezpečným nepřítelem“.
„Myslím, že svět bude afghánský stát opět dotovat. Tak trochu si tím platíme výkupné – polovina ze 40 milionů Afghánců se může dát do pohybu,“ říká Tomáš Kocian z Člověka v tísni.
Večerní prohlídka luxorského chrámu trvá do osmi hodin. Po západu slunce tak zbývají asi tři hodiny na to projít si chrám v přítmí s krásně nasvícenými nádvořími, sloupy, kolosy faraónů.
Při náletu přišlo o život 80 lidí, z nichž armáda 16 identifikovala jako bojovníky IS a čtyři jako civilisty. O totožnosti zbylých 60 nedošla k žádnému závěru.
Ten má zajistit vzájemné konzultace členských států Severoatlantické aliance, kdykoli některý z nich cítí, že bude ohrožena jeho územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost.
Energetická síť v zemi přestala fungovat v sobotu v poledne, když dvěma největším libanonským elektrárnám došlo palivo. Představitelé země tvrdili, že k obnovení nedojde v několika dalších dnech.
Radikální hnutí Tálibán se v Afghánistánu za uplynulý týden zmocnilo 18 provinčních metropolí. Američané mu Afghánistán podle experta na Blízký východ Břetislava Turečka de facto předali.
„Svět to totiž musí brát vážně – uvědomit si, že Írán je schopen narušit provoz v té naprosto citlivé tepně, kterou je Perský záliv, Ománský záliv,“ říká Irena Kalhousová.
„Stahováním vojenských jednotek z Afghánistánu alianční pomoc nekončí,“ tvrdí náměstek ministra obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jan Havránek.
„Dvoustátní řešení (konfliktu) stále potřebujeme, neboť je to jediným řešením,“ uvedl Biden. Prohlásil také, že Spojené státy a Demokratická strana stále podporují Izrael.
Facebook tím reaguje na zvýšené šíření projevů nenávisti a výzev k násilnostem, které se ohledně střetu na Blízkém východě v posledních dnech objevují na internetu.
Za poslední týden je to již druhý příhraniční spor mezi Izraelem a Libanonem. Ve čtvrtek tři rakety vypálené z Libanonu mířily na Izrael, přistály ovšem ve Středozemním moři.
„Pro Bidena, který chtěl izraelsko-palestinský konflikt ignorovat, teď do něj byl ale vhozen, je to nesmírný tlak,“ popisuje situaci amerického prezidenta odborník Jan Hornát.
„Od vypálení saúdskoarabského velvyslanectví v Teheránu jsou vztahy obou zemí mizerné. Jestliže nyní probíhají jednání, je to do značné míry průlom,“ říká bezpečnostní analytik.
V úterý se západem slunce začne muslimský posvátný měsíc ramadán. Oslavy ramadánu v moderních městech se hodně liší od jeho tradičního pojetí u nomádských beduínů.
Stanice BBC v sobotu pozdě večer zveřejnila video, které jí předal princův právník a na němž 41letý princ tvrdí, že je držen v domácím vězení. Princ na něm také kritizuje vládu za korupci a zatýkání.
Podle sobotních informací izraelské televize se představitelé ministerstva obrany kloní k tomu, že loď byla zasažena raketou. Írán Netanjahua obvinil, že „trpí posedlostí Íránem“.
Všechny nedávno odvolané dosadil do funkcí Trumpem jmenovaný exšéf USAGM Michael Pack, který odstoupil na Bidenův nátlak jen pár hodin poté, co se demokratický prezident ve středu ujal moci.
Útoky zasáhly obchodní čtvrť Báb aš-Šarkí v době, kdy se země potýká se zvýšeným politickým napětím kvůli ekonomické krizi a předčasným volbám plánovaným na říjen. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil.
Homský guvernér Basám Bársík řekl, že se nyní skupiny civilní obrany snaží uhasit požár, který vypukl při nakládce ropy. Na místě podle něj nejsou žádní zranění ani mrtví.
Celodenní zákaz vycházení začne platit ve čtvrtek v 5.00 místního času a skončí 25. ledna. Libanon zavedl třítýdenní uzávěru minulý týden s nočním zákazem vycházení mezi 18.00 a 5.00.
Trumpovi diplomatické schopnosti se stanou legendárním odstrašujícím příkladem. Přesto se mu ale povedl obrat ve vztazích na Blízkém východě mezi Izraelem a arabskými mocnostmi.
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf ve své reakci na twitteru naznačil, že je za útokem Izrael. S odkazem na tři zpravodajské zdroje útok Izraeli připsal též deník The New York Times.
V Íránu Kylie Mooreovou-Gilbertovou zadrželi v roce 2018. Vysokoškolská profesorka a odbornice na Blízký východ byla odsouzena k desetiletému trestu vězení za špionáž.