Straně GERB by podle Alpha Research po neděli mohlo v 240členném parlamentu připadnout 74 křesel, straně PP 42 křesel, zatímco proruská strana Obrození by mělo mít 36 mandátů.
Rozdělená společnost, rozdrobený stranický systém i osobní animozity politiků. Málokterá země to poslední dobou naplňuje tak jako Bulharsko. Během dvou let má za sebou hned pět parlamentních voleb.
V Bulharsku půjde tak jako v předchozích několika volbách v posledních letech hlavně o souboj reformní prozápadní koalice a konzervativně-populistické strany.
Původní oznámení ministerstva vnitra, které expremiéra Bojka Borisova spojovalo se zneužitím fondů Evropské unie mezitím zmizelo z jeho webových stránek.
Zadržen byl i někdejší ministr financí Vladislav Goranov, bývalá šéfka rozpočtového výboru bulharského parlamentu a někdejší vedoucí tiskového odboru vlády.
Spojené státy den po skončení hlasování vyjádřily „hluboké znepokojení“ nad Radevovými předvolebními výroky o tom, že ukrajinský poloostrov Krym, anektovaný v roce 2014 Ruskem, je „ruský“.
Bulharská socialistická strana oznámila, že vzdává další pokus sestavit vládu. Prezident Rumen Radev ale rozpuštění parlamentu podmínil přijetím základních zákonů a schválením změn v rozpočtu.
Masové protivládní demonstrace vystřídaly v Bulharsku nejdříve jedny volby, vzápětí druhé, pak přišel jeden pokus sestavit vládu, potom druhý pokus sestavit vládu. Výsledek je pořádná politická krize.
Je takový národ (ITN) podle konečných údajů získala 24,08 procenta hlasů a koalice vedená hnutím Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) expremiéra Bojka Borisova 23,51 procenta.
Podle odhadů získalo hnutí Je takový národ (ITN) 22,8 až 24 procent hlasů. S 22,5 až 23,5 procenty hlasů následuje hnutí expremiéra Bojka Borisova a socialisté se 13 procenty hlasů.
Lidé v Bulharsku se k volebním urnám vydali podruhé za tři měsíce. Po dubnovém hlasování ani jedna ze tří hlavních politických stran neuspěla při sestavování vlády. Zemi nyní vede přechodný kabinet.
Středopravá strana zůstane největší stranou parlamentu, přijde však o absolutní většinu a v roztříštěném sboru by mohla mít problémy s formováním vládní koalice.
Získávání utajovaných informací měli za úkol nejen příslušníci vojenské tajné služby, ale také vysoce postavení úředníci státní správy. Skupinu řídil muž, kterého úřady označují jako „rezidenta“.
Proti novým covidovým opatřením ve středu protestovalo několik stovek Bulharů a požadovalo rezignaci vlády, kterou viní z neschopnosti provést zdravotnickou reformu a rovněž z rozsáhlé korupce.
Jedenašedesátiletý Borisov, který v poslední dekádě ovládá bulharskou ekonomiku, podrobnosti ohledně své možné rezignace neprozradil. Řekl ovšem, že chce zabránit pádu vlády a rozpuštění parlamentu.
Organizátoři trvají na tom, že žádný dialog není možný. Prostesty podle nich budou pokračovat minimálně do 1. srpna, nebo do demise vlády a generálního prokurátora Geševa.
Premiér prohlásil, že neodstoupí, což zdůvodnil nutností provést Bulharsko pandemií covidu-19 a s ní související ekonomickou krizí. Oznámil ale, že skončí tři klíčoví ministři.
Oba ministry, kteří byli členy první vlády nynějšího premiéra Borisova, prokuratura vinila z toho, že uzavřením uvedené dohody poškodili stát o více než 20 milionů levů (asi 274 milionů Kč).
Podle tureckého prezidenta Erdogana zůstává plné členství v Evropské unii strategickým cílem Turecka. Šéf Evropské rady Donald Tusk uvedl, že doufá ve znovuobnovení dialogu s Ankarou.
Bulharský premiér vyzval centrální banku a zpravodajskou službu, aby se zaměřily na prodej majetku ČEZu málo známé bulharské firmě. Bojko Borisov odmítl jakoukoli účast své vlády na této dohodě.
Systém kvót na přerozdělování žadatelů o azyl podle Česka i Bulharska rozděluje Evropu. Oba premiéři odmítli povinné kvóty na přebírání migrantů jako neefektivní a nepřijatelné.
Systém kvót na přerozdělování žadatelů o azyl podle Česka i Bulharska rozděluje Evropu. Shodli se na tom při jednání v Sofii Andrej Babiš a Bojko Borisov.