„Migraci je potřeba řešit mimo Evropu, my jsme samozřejmě solidární,“ řekl  premiér v demisi Andrej Babiš a poukázal na to, že se země Visegrádské čtyřky rozhodly přispět 35 milionů eur na italský program řešení migrace ve Středozemním moři přímo v Libyi.

Problém by se měl podle premiéra Babiše řešit podobně jako při uzavření balkánské migrační trasy, kdy pomohla dohoda s Tureckem.

Podle bulharského premiéra Borisova by bylo třeba uzavřít hranice Unie, aby se daly překračovat jen na oficiálních přechodech. V Libyi a Turecku pak zřídit bezpečná přijímací centra, kde se Evropa o uprchlíky postará, než se budou moci vrátit do svých zemí. Nepustí je ale na svoje teritorium.

Bulharské předsednictví EU

Babiš dnes do Sofie vyrazil především proto, aby jednal o prioritách bulharského předsednictví v Radě EU, které bude trvat do konce června. Bulharsko za ně označilo bezpečnost, stabilitu a solidaritu. „Jsem velice rád, že máme na tato témata stejný názor,“ uvedl český premiér po jednání.

Borisov potvrdil, že cílem bulharského předsednictví je dosáhnout v oblasti migrace „rozumného kompromisu“. Jeho součástí by podle něj mohla být mimo jiné střediska pro migranty na území Turecka či Libye.

Důležitým bodem jednání s bulharským premiérem byl podle Babiše také rozpočet EU a kohezní fondy. On i bulharský premiér vyjádřili přání, aby měly vlády jednotlivých členských zemí unie větší vliv na to, kam peníze z fondů soudržnosti zamíří. „My víme doma, jak ty peníze nejlépe použít,“ řekl předseda české vlády.

Po jednání s Borisovem český premiér rovněž podpořil vstup Bulharska do schengenského prostoru. Balkánská země, která je členem EU od roku 2007, už v roce 2011 splnila formální kritéria pro tento vstup. „Podporujeme jednoznačně vstup Bulharska do Schengenu,“ řekl Babiš s tím, že nechápe, proč je členem prostoru volného pohybu Řecko, ale nikoli Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.

Babiš svému bulharskému protějšku také poděkoval, že v rámci svého unijního předsednictví Sofia zorganizuje summit o dvojí kvalitě potravin, na kterou dlouhodobě upozorňují země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Tato schůzka by se měla konat 30. dubna v bulharské metropoli a Česko na ni podle Babiše vyšle přinejmenším ministra.

Česko-bulharské vztahy označil Babiš za „velice dobré“. Také podle Borisova neexistují ve vzájemných stycích nevyřešené otázky a přátelství mezi Prahou a Sofií je „hluboké“.

Tisková konference bez dotazů

Po tiskové konference, na které novináři nesměli klást dotazy, se jeden z bulharských žurnalistů Borisova přece jen zeptal na téma, které podle místního tisku v souvislosti s Českem zajímá Bulhary asi nejvíce - prodej bulharských aktiv české energetické společnosti ČEZ. „To není naše téma,“ řekl zjevně rozezlený bulharský premiér a odešel. Babiš už před odletem z Prahy uvedl, že o ČEZu v Bulharsku jednat nebude.

ČEZ se loni dohodl na prodeji bulharské černouhelné elektrárny Varna firmě SIGDA a dál hledá kupce pro další bulharské aktivity. Z Bulharska chce odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady, a také proto, aby se mohl soustředit na Česko a střední Evropu a na obnovitelné zdroje energie v zemích, jako jsou Německo a Francie.

Český podnik vstoupil na bulharský trh koncem roku 2004, obsluhuje tam přibližně tři miliony zákazníků. Předloni ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti bulharské vládě. Reagoval tak na zásahy bulharských institucí, které prý jeho podnikání v zemi poškozují, a na dlouhodobě kritickou situaci na místním energetickém trhu. Firma vznesla nároky v řádu stovek milionů eur.

Pavel Novák, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít