Příjmy tuzemských domácností loni podle statistiků reálně vzrostly o 5,6 procenta. „Šlo o vůbec nejrychlejší růst za 23 let,“ uvedl ředitel odboru národních účtů statistického úřadu Vladimír Kermiet.
Medián, tedy prostřední hodnota mezd, stoupl v loňském posledním čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 31 202 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 15 365 a 58 398 Kč měsíčně.
Český statistický úřad potvrdil zpomalení meziročního růstu z předloňských 2,8 procenta na loňských 2,4 procenta. Oproti původním údajům se naopak mírně zvýšil meziroční růst HDP.
Podle údajů Českého statistického úřadu tady pracují většinou muži mezi 30 a 40 lety. Řadu cizinců, hlavně Ukrajinců, si tady za stejnou práci vydělá i pětinásobek toho, co doma.
Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu také zpomalil na 0,4 procenta z 0,6 procenta ve druhém čtvrtletí. Čísla za třetí čtvrtletí zveřejněná na konci listopadu potvrdil Český statistický úřad.
Za růstem stálo hlavně zvýšení důvěry v ekonomiku u spotřebitelů, ale mírně stoupla i důvěra podnikatelů. Proti loňskému prosinci však byla důvěra v ekonomiku nižší.
„V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo o téměř 2000 méně,“ uvedla Němečková z Českého statistického úřadu.
Ve druhém čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 34 105 korun a poprvé tak ve čtvrtletním sledování překonala 34 tisíc korun.
Ženy žijí déle než muži, rozdíl se bude postupně zkracovat. Přesto bude ale i za půl století odpovídat několika rokům. Nejdelší očekávanou délku života mají nyní v republice pražské ženy.
Lidé v Česku umírají v pozdějším věku. Skoro třetina jich umírá na nemoci srdce. Informoval o tom Český statistický úřad. Loni zemřelo bezmála 113 tisíc obyvatel.
„Mluvčí neslouží jen k předávání informací. Jsou to profesionálové, kteří přímo vytváří veřejnou image jednotlivců, firem nebo institucí,“ popsal jejich práci Martin Opatrný z PR klubu.
Například tržní nájemné stouplo o 39 procent, brambory o 37 procent, povinné ručení u aut o 24 procent a nafta o 14 procent. Naopak výrazný pokles cen zaznamenala především elektronika.
Nájemné v září meziročně zdražilo o 3,8 procenta, vodné a stočné o 2,6 procenta, elektřina téměř o deset procent a více se platilo i za zemní plyn, teplo a teplou vodu.
Počet obyvatel Česka se v prvním pololetí zvýšil o 18 841 na 10,669 milionu lidí. Veškerý přírůstek zajistila zahraniční migrace, které vévodí občané Ukrajiny.
Letošní červenec měl o dva pracovní dny více než loňský. Po očištění tak byla průmyslová produkce meziročně vyšší pouze o 0,1 procenta. K růstu nejvíce přispěla výroba aut a elektrických zařízení.
Reálně, po zohlednění inflace, by měl růst mezd činit až čtyři procenta. Ekonomové upozornili, že růst zůstal proti původním očekáváním poměrně silný a nad dlouhodobým průměrem.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 2,7 procenta, stejně jako v prvních třech měsících letošního roku. Hlavním tahounem růstu zůstala spotřeba domácností.