Málo srážek, vysoká spotřeba. Česko už šestým rokem trápí sucho a nedostatek vodních zásob
Už několik let po sobě je v Česku sucho, meteorologové o něm mluví od roku 2014. Problém je hlavně pod povrchem, kde voda chybí, přestože v srpnu poměrně často pršelo a situace se o něco zlepšila. Podle Českého hydrometeorologického ústavu bylo v třetí srpnový týden půdní sucho na 42 procentech českého území. Nejhorší situace je v nižších a středních polohách, hlavně v Čechách a částečně na jihu a severu Moravy.
„Celkový deficit srážek na českém území, který od roku 2014 registrujeme, byl na konci letošního července 450 milimetrů,“ popisuje Radiožurnálu hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu Radek Čekal. Dopady sucha na společnost jsou podle něj nyní největší právě proto, že problém trvá již šestým rokem po sobě.
Druhy sucha
Odborníci rozlišují několik druhů sucha. Prvním typem je meteorologické neboli klimatické – podle počtu srážek. Dalším je zemědělské sucho v půdě, které má za následek například pomalejší růst zemědělských plodin a lesů, a roste při něm riziko požárů a přemnožují se škůdci – typicky kůrovci nebo hlodavci. Existuje také sucho hydrologické, jež souvisí s hladinami vodních toků.
V mexické džungli vyschly posvátné laguny, odborníci se obávají, že k jejich obnově nedojde
Číst článek
V poslední době se mluví i o takzvaném socio-ekonomickém suchu. „Má vliv na výrobu, výrobu elektřiny, průmysl a na kvalitu života lidí. To znamená, že lidi jsou jím nějakým způsobem omezeni, například při zásobování pitnou vodou,“ vysvětluje Miroslav Trnka z vědeckého portálu Intersucho.
Hlavní příčinou sucha je přitom změna klimatu spolu se zvyšující se teplotou. Jelikož je tepleji, více vody se vypaří. Méně jí zůstává také ze sněhu. „To vše přispívá k tomu, že voda z krajiny rychleji odchází,“ doplňuje Trnka.
Průměrně podle něj chybí 200 až 300 litrů vody na jeden metr čtvereční. Největší a stále se prohlubující deficit mají Čechy, konkrétně ve východních Čechách je situace (stejně jako loni) nejhorší. „Od roku 2015 tam chybí až 500 milimetrů srážek,“ přibližuje.
Naopak situace se v poslední době zlepšila na Vysočině nebo v Pardubickém kraji. Deficit ale stále přetrvává a projevuje se hlavně ve vodních tocích, hlubších vrstvách půdy a zásobách podzemní vody.
Spotřeba vody
Se suchem souvisí i nedostatek vody. Češi jí přitom od roku 2013 spotřebovávají stále víc. Na jedince činí denní spotřeba průměrně 89 litrů vody, což je oproti předchozímu roku asi o půl litru na osobu víc.
Co se naopak snižuje, je podle Tomáše Chrámeckého z Českého statistického úřadu spotřeba nealkoholických nápojů a minerálních vod. „Historického maxima dosáhla v roce 2008, kdy byla na úrovni necelých 300 litrů na osobu za rok. V roce 2017 klesla na 240 litrů. Samotných minerálních vod se za rok vypije asi 55 litrů na osobu,“ říká.
Kvůli suchu očekává letos statistický úřad i nižší výnosy obilovin a řepky. Někteří zemědělci sdružení v Asociaci soukromého zemědělství tvrdí, že kvůli letošnímu suchu budou mít asi jen 30 procentní výnosy oproti běžnému stavu.
