„Je to středně vysoká dřevina, ovocný druh, ale považuje se za léčivku, protože obsahuje semínka, která se používají například na léčbu rakoviny a mají protizánětlivé účinky,“ uvedla Anna Maňourová.
Vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Matematického ústavu Akademie věd ČR našli řešení takzvané kvadratické gravitace, a popsali tak nový typ sférické černé díry.
Když Tomáše Mikolova před necelými pěti lety Mark Zuckerberg e-mailem oslovil s nabídkou spolupráce, odepsal mu, že na schůzku nemá čas. Teď pro Facebook pracuje.
Čeští vědci významně pomohli s přečtením genomu složité vodní řasy. Mezinárodní tým se jí zabýval proto, aby odhalil, jak se zhruba před 500 miliony let odehrál přechod organismů z vody na souš.
Oblohu planety Jupiter často křižují blesky, a dokonce jsou těm pozemským mnohem podobnější, než se předpokládalo, zjistili vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Proti přemnožení kůrovce v lesích by lesníci mohli v budoucnu používat látku, kterou vyvinuli a nedávno odzkoušeli vědci z České zemědělské univerzity, Výzkumného ústavu rostlinné výroby a další.
Posledních 90 let patří v Evropě k těm vůbec nejvlhčím. Zjistila to studie České zemědělské univerzity, kterou publikoval prestižní vědecký časopis Nature Communications.
Tři nová jezera a kandidáta na jezerní pánev pod antarktickým ledovcem našli čeští vědci. A podařilo se jim to dokonce bez toho, aniž by museli na zamrzlý kontinent jezdit.
Obezita trápí lidstvo v čím dál větší míře. Čeští vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd přišli na způsob, jak s tímto problémem bojovat.
Vědcům se podařilo prokázat, že zápis dat je u nich až tisíckrát rychlejší než u běžných paměťových médií, a vytvořili čip, který se dá propojit s konvenční elektronikou.
Vědci vytvořili projekt malého jaderného reaktoru chlazeného roztavenou solí. Mikroreaktor by v budoucnu mohl poskytovat energii k výrobě vodíku, odsolování mořské vody nebo k vytápění.
Budou vozidla jezdit na elektřinu, nebo třeba na vodík? Čeští vědci spouští projekt ukládání přebytků energie z fotovoltaických panelů do vodíku. Ten by pak mohli používat na pohon říčních přívozů.
Antilopa Derbyho je na pokraji vyhynutí. Žije už jen v Senegalu, a to na kousku země velkém, jako Jihočeský kraj. Češi jsou dnes jediní na světě, kdo se stará o zachování jejich populace.
První díl vědecko-technického pořadu Experiment se bude věnovat mimo jiné projektu S.A.W.E.R. Výrabět vodu ze vzduchu zní jako sci-fi, ale právě tak se chtějí prezentovat čeští vědci na EXPO 2020.
Hluboko pod ledem na Antarktidě objevil tým českých vědců dvě sopky. Podařilo se jim to díky údajům z družic, které zkoumají oblast pomocí radarů a měření velmi drobných odchylek v gravitačním poli.
Úplná tma, ticho a prakticky žádný pojem o čase. Představte si, že byste takto strávili hned několik dní, klidně i dva týdny. Děsí vás to? Někteří lidé si za pobyty ve tmě dokonce platí.
Ceny Neuron za přínos světové vědě získá sedm osobností napříč vědními obory. Jejich jména Nadační fond Neuron zveřejnil v úterý v tiskové zprávě. Ocenění dostanou 6. prosince.
Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby spolu se zahraničními kolegy popsali a zdokumentovali ojedinělý způsob lovu, který používají pavouci skálovky.
Čeští vědci testují uměle vytvořený hormon, který by mohl léčit těžkou nadváhu. Zatím byli úspěšní při laboratorních pokusech na obézních myších a potkanech.
Čeští vědci vyvinuli speciální kufřík, který ukrývá vodíkový zdroj elektřiny. Zařízení by mohli používat záchranáři nebo policie. Neobvyklý zdroj energie jim zajistí třeba delší fungování vysílaček.
Celkem šest dní na cestě, rozložený do 62 beden. Tak putoval z Ameriky do vědeckého centra Eli Beamlines nový laserový systém. Jde o zařízení, které má nejvyšší průměrný výkon na světě.
Rozpoznat pravý kaviár od pouhé náhražky pomůže metoda vyvinutá českými a japonskými vědci. Identifikovali znaky v genomu vyzy velké, která produkuje nejhodnotnější kaviár.
Vědci z výzkumného centra Biocev objevili nový způsob výroby antibiotik, která by měla mít několikanásobně vyšší účinek. Některá by měla dobře zabírat například i proti malárii.
Ostravští vědci v laboratořích vyrobili nejpevnější slitinu titanu pro zdravotnické účely. I díky speciálním tavicím postupům připravili materiál, který mnohem lépe obstojí při zátěžových testech.
Čeští vědci přišli s přelomovým objevem. Gen, který je odpovědný za takzvanou zadní polymorfní dystrofii rohovky, hledali 15 let a podařilo se to jen díky moderním technologiím. Závažným onemocněním v Česku trpí v přepočtu na počet obyvatel nejvíc lidí na světě, zhruba jeden člověk ze 100 tisíc. Právě nadprůměrný výskyt pacientů je prý jedním z důvodů, proč výzkum přinesl takové výsledky.