Sucho, nebo vlhko? Podle studie českých vědců je v Evropě nejvíc vody za tisíc let
I když se to při současných problémech se suchem nemusí zdát, v Evropě už 90 let trvá vůbec nejvlhčí období za posledních tisíc let. Zároveň ale dochází k čím dál většímu rozevírání nůžek mezi suchým jihem a čím dál vlhčím severem Evropy. Díky tomu, že Česká republika leží na rozhraní dvou pásem, by množství vody u nás klesat nemělo. Zjistil to tým vědců z České zemědělské univerzity, jehož studii otiskl prestižní časopis Nature.
„Máme tady webovou aplikaci, která nám umožňuje prohlížet naši analýzu. Máme časovou řadu někdy od roku 1000 po současnost,“ říká Českému rozhlasu Martin Hanel z České zemědělské univerzity.
Posledních 90 let patří v Evropě k těm vůbec nejvlhčím. Zjistila to studie České zemědělské univerzity
Doplňuje ho hlavní autor nové studie Yannis Markonis. „Říkáme tím, jak se změnila dostupnost vody v Evropě za posledních tisíc let. Posledními lety se zabýváme kvůli zvyšující se teplotě a zajímá nás, jak ten růst může souviset se změnami v deštných pralesech až ke stavu vodních zásob obecně.“
Vědci z Katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování využili čísla z nejnovějších paleoklimatických dat a map sucha.
Díky nim překvapivě zjistili, že posledních 90 let patří v Evropě průměrně k nejvlhčím z celého tisíciletí.
Záznamy za 50 let. A jak dál?
Sucho ohrožuje české řeky. Už v červenci by Vltava mohla být částečně nesjízdná
Číst článek
„Máme záznamy z posledních 50 let, ale jak víme, co se dělo před tím? Používáme jiné metody na rekonstrukci tehdejšího klimatu, například z letokruhů, protože stromy jsou velmi citlivé na vlhkost. Podle velikosti letokruhů pak poznáme, jaká byla v různých létech dostupnost vody,“ vysvětluje Markonis.
Další možností jsou pak rozbory historických staveb nebo půdních sedimentů. Podle nich vědci spočítali, že současný extrém trvá už nezvykle dlouho a že rozdíly mezi vlhčím severem a sušším jihem Evropy se budou zvětšovat.
„Česká republika leží v pásu přechodu. Nicméně to vypadá, že množství vodních zdrojů, které průměrně máme za rok, by mohlo zůstat plus mínus stejné. Problém je, že dochází k distribuci v čase. Budou větší období sucha na konci léta a na podzim a té vody zase bude nadbytek v zimním období,“ doplnil Martin Hanel.
