Pěstitelé a zástupci Agrární komory řeknou, jaká byla letošní sklizeň chmele. Kvůli horku a suchu v letních měsících odhadují, že bude asi o dva tisíce tun nižší než loni.
Na Žatecku začíná sklizeň chmele. Kvůli suchu bude ale zřejmě až o třetinu nižší, než se čekalo. Už teď je jasné, že menší pěstitelé, kteří se soustředí jenom na chmel, mohou mít po sklizni vážné problémy.
Pěstitelé chmele na Žatecku letos opět rozšiřují plochy, na nichž tyto rostliny sází. Důvodem je vyšší zájem o český chmel, hlavně od firem z východu. Už loni pěstitelé na Žatecku poprvé po deseti letech navyšovali počet chmelnic, letos tyto plochy zvětší o dalších 150 hektarů.
Stát se degustátorem piva je zřejmě snem každého milovníka pěnivého moku. V Žatci ochutnávali a hodnotili piva třiceti českých pivovarů. Mezi degustátory byli zástupci pivovarů, pěstitelů chmele i milovníků piva z řad veřejnosti.
Už druhý týden sklízí stovka studentů chmel v zemědělském družstvu v Kokorách na Přerovsku. Jejich letošní brigádu provází deštivé počasí, kvůli kterému se sklizeň protáhne minimálně do poloviny příštího týdne. Déšť se navíc podepisuje také na kvalitě chmele.
Na prvních chmelnicích na Lounsku a Žatecku začala sklizeň chmele. Podle pěstitelů bude letošní chmel průměrný co do obsahu pivovarsky cenných látek. Po deseti letech snižování počtu chmelnic, se jejich letošní plocha zvětšila o deset procent.
Dnes začíná sklizeň chmele. Pěstitelům nahrává větší zájem pivovarů v zahraničí po aromatických odrůdách, které se pěstují právě v Česku. Chmel letos zemědělci vysadili na skoro 4,5 tisíce hektarů.
Tento týden začíná sklizeň chmele. Pěstitelům nahrává větší zájem pivovarů v zahraničí po aromatických odrůdách, které se pěstují právě v Česku. Chmel letos zemědělci vysadili na skoro čtyřech a půl tisících hektarech.
Zhruba 180 milionů korun má zaplatit Žatec za chyby v projektu Chrámu chmele a piva, který město vybudovalo z evropských peněz. Dnes odpoledne se kvůli tomu sejdou žatečtí zastupitelé.
Žatec bude žít od dnešního dne až do neděle koncerty, divadlem, jarmarkem a hlavně pivem a dobrým jídlem. V centru města začíná Dočesná, tedy svátek na počest úrody chmele. S pouliční zábavou souvisí ale také mnohá dopravní omezení.
Koncem prázdnin a začátkem školního roku je tradičně v plném proudu sklizeň chmele. Pěstitelé letos očekávají vyšší úrodu než v minulém roce, kdy výnosy kvůli špatnému vývoji počasí prudce klesly. Z dlouhodobého hlediska ale bude podprůměrná.
Na Přerovsku začala sklizeň chmele. Například v zemědělském družstvu v Kokorách, které patří k největším pěstitelům chmele na střední Moravě, je od rána v provozu všech šest česacích linek a sušičky. Družstevníkům bude v dvojsměnném provozu pomáhat sto čtyřicet brigádníků.
Mnozí z nás chmelové brigády zažili a doteď na ně vzpomínají, jiní je znají třeba jen z filmu Starci na chmelu. Doba, kdy se středoškoláci sjížděli do chmelnic a ručně česali chmelové hlávky, je ale dávno pryč. V Přílepech na Rakovnicku si ji ale díky soutěži v ručním česání chmele každý rok připomínají.
Letošní sklizeň chmele začíná. Sklízejí už pěstitelé na Litoměřicku a Lounsku, v průběhu dalších dní se přidají i na Žatecku. Chmel bude letos kvalitní, bude ho ale méně. Červnová povodeň totiž poškodila více než desetinu ploch chmelnic v Ústeckém kraji.
Letošní sklizeň chmele začíná. Sklízí už pěstitelé na Litoměřicku a Lounsku, v průběhu dalších dní se přidají i na Žatecku. Chmel bude letos kvalitní, bude ho ale méně. Červnová povodeň totiž poškodila více než desetinu ploch chmelnic v Ústeckém kraji.
Škodu za desítky milionů korun nadělaly povodně pěstitelům chmele na Litoměřicku i Žatecku. Na chmelnicích stále stojí voda. Hrozí úplná zkáza některých chmelnic hlavně v blízkosti Labe. Tamní pěstitelé se bojí, že je to může zlikvidovat.
Kolešovice na Rakovnicku se mohou pochlubit světovým chmelařským unikátem. V obci, kolem které leží asi 130 hektarů chmelnic, obnovili historickou tyčovou chmelnici. A místní nadšenci chtějí opravit i sousední starobylou několikapatrovou sušárnu. V ní by se měl nejen sušit chmel, ale lidé by tu mohli zažít časy chmelových brigád.
Se zhruba 14denním zpožděním oproti loňskému roku začalo na Žatecku zavádění chmele. Desítky brigádníků převážně ze Slovenska na chmelnicích od rána do odpoledne natáčí rostlinky chmele na už připravené dráty. Pěstitelé chmele i letos zavedou „zelené zlato“ na menším počtu chmelnic než loni.
Přestože jarní práce na chmelnicích v regionu teprve začaly, už teď pěstitelé evidují zvýšený zájem obchodníků. Největší pěstitel chmele na Přerovsku, zemědělské družstvo v Kokorách, už uzavřelo kontrakty na celou letošní úrodu.
Příznivé dny daly zemědělcům zapomenout na dlouhou zimu, a tak mají napilno i mezi chmelovými konstrukcemi. Pěstitelům na Litoměřicku pomáhají zahraniční brigádníci. Tlumočníka ale nepotřebují, přijeli totiž ze Slovenska.
Na chmelnicích na Žatecku začne sklizeň chmele. Podle odhadů bude letošní úroda v Česku, ale i jinde v Evropě, nižší než v posledních letech. Radost z toho mají hlavně pěstitelé, cena chmele na trhu díky tomu vzroste. Pivo by ale zdražit nemělo.
Malou dřevěnou stoličku, proutěný koš a bílé rukavice si berou každý zářijový víkend fandové pivařské tradice a vydávají se mezi řádky chmelnice na Rakovnicku. Celé dopoledne pak tady otrhávají šišky a pomáhají při sklizni. Mnohdy studenty nenáviděnou, ale také, pro svou atmosféru, milovanou chmelovou brigádu berou dnešní dobrovolníci jako oživení tradice.
Čeští chmelaři letos hlásí velmi dobrou úrodu, spokojeni ale rozhodně nejsou. Hrozí, že až pětinu úrody budou muset nechat na chmelnicích. Kvůli klesající poptávce od pivovarů se jim už nevyplatí část chmelu sklízet.
Letošní sklizeň chmele na prvních chmelnicích na Žatecku začíná dnes. Pěstitele letos čeká ve srovnání s minulým rokem sklizeň na menším počtu chmelnic.
Českým chmelařům hrozí značné ztráty. A to i přesto, že je letos zřejmě čeká velmi dobrá úroda. Chmele je totiž na světovém trhu takový přebytek, že výkupní ceny jsou často nižší než výrobní náklady.
Čeští pivovarníci zakládají nový fond na podporu tuzemského piva. Nové odrůdy sladovnického ječmene a chmele bude sponzorovat nový nadační fond České pivo sládka Františka O. Poupěte. Tento fond má z peněz členských firem, ministerstva zemědělství a evropských fondů financovat projekty zaměřené na šlechtění odrůd sladovnického ječmene a chmele. Odrůdy se musejí neustále obměňovat, protože mají limitovanou životnost, většinou kolem 10 až 12 let.
Chmelaři se pod tlakem krize rozhodli zrušit pětinu chmelnic. Spotřeba piva klesá, „zeleného zlata“ je po loňské velmi dobré úrodě nadbytek a situaci nezachrání ani velké množství pijáků v Asii.
