Sociální sítě mají na psychiku dětí velký vliv. „Na jednu stranu mohou být fajn pomocníkem. Na druhou stranu ukazují zkreslenou realitu, kterou dítě i dospělí chtějí mít,“ říká Skalická.
Ministerstvo vnitra chce zpřísnit pravidla pro držitele zbraní. Kvůli únorové tragédii v Uherském Brodě připravilo novelu zákona, která posílí pravomoci policistů. Ti by nově mohli téměř ihned zabavit zbraň člověku, u kterého mají podezření na duševní chorobu, a to i přímo u něj doma. Dosud musí kriminalisté čekat na povolení až několik měsíců.
Soudy musejí od ledna podle nového občanského zákoníku přezkoumávat případy duševně nemocných lidí. Za tři roky by měly zvládnout zhruba třicet tisíc řízení. Jenže už teď je jasné, že to nepůjde tak rychle. Za první půlrok soudci otevřeli více než 1900 nových případů, ale rozhodli zatím jen zhruba čtvrtinu. Situaci komplikuje nedostatek odborných znalců, kteří píší posudky. Ministerstvo spravedlnosti proto zvažuje, že lhůtu prodlouží ze tří na pět let.
První oběti systematického nacistického vraždění byli pacienti psychiatrických léčeben. V Berlíně jejich památku od dnešního dne připomíná dlouhá modrá zeď ze skla. Vznikla přesně tam, kde se o životě a smrti desetitisíců duševně nemocných za druhé světové války rozhodovalo.
Najít práci v dnešní době často připomíná sisyfovské snažení. O to horší to mají lidé s handicapem, například s duševním onemocněním. Právě pro ně připravila zábřežská charita speciální projekt. V kurzech získávají teoretické znalosti, ale i praktické dovednosti, které jim pomáhají najít si znovu práci. Povedlo se to už pěti účastníkům projektu.
Kazdův dvůr ve Vonšově poskytuje služby především pacientům s chronickým duševním onemocněním a osobám se stařeckou Alzheimerovou demencí. Do zařízení mohou nastoupit okamžitě.
|Petra Benešová, Michaela Vydrová, Anna Maňourová|Zprávy z domova
V posledních letech v Česku výrazně vzrostl počet lidí, o které se starali opatrovníci. Soudy omezily nebo úplně zbavily svéprávnosti více než 35 tisíc osob. Od ledna ale platí nový občanský zákoník, který posiluje práva duševně nemocných lidí. Už není možné je úplně zbavit svéprávnosti. Soudci proto musí během tří let znovu přezkoumat všechny případy postižených pacientů.
Duševně nemocnému člověku už soudy nemohou od příštího roku zcela vzít osobní práva. Nový občanský zákoník nepřipouští, aby lidé přišli o svéprávnost. Norma naopak více chrání postižené lidi a jejich svobodu. V Česku žije bez občanského průkazu téměř třicet tisíc lidí.
Zhruba 250 duševně nemocných lidí navštěvuje organizaci Fokus v Teplicích. Její pracovníci jim pomáhají žít s nemocí. Lidé s psychózami většinou přijdou o práci, mají problémy s penězi a někdy i s bydlením. Kvůli léčbě mají omezené možnosti zaměstnání a často musejí hledat nové uplatnění a učit se nové věci. Dnes ve Fokusu uspořádali Den otevřených dveří.
Psychiatrickou léčbu v Česku čekají změny. Někteří duševně nemocní se budou léčit doma a sami budou docházet do takzvaných center duševního zdraví. O některé pacienty se postarají mobilní týmy lékařů.
U příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá na dnešek, odborníci zveřejnili údaje, z nichž vyplývá, že přibývá psychických onemocnění. Počet pacientů, kteří v posledních deseti letech poprvé navštívili psychiatrickou ambulanci, se zhruba zdvojnásobil. Existuje však i řada lidí, kteří svoji duševní nemoc vůbec neléčí.
Svět podle odborníků zažívá epidemii duševních chorob. A nejde jen o deprese. V psychiatrických léčebnách u nás ročně přijmou desítky tisíc lidí. Mnozí pacienti potřebují pomoc i po propuštění. Kromě zdravotnické přichází na řadu i ta sociální. Jde o důchody, chráněné bydlení anebo třeba o práci. Právě zaměstnání může přispět k rychlejšímu návratu do běžného života. Možností je však poskromnu.
Čínskou společností otřásla série masových vražd, spáchaných podle policie duševně postiženými. Podle expertů se na vině podílí i přístup společnosti, která problém mentálních chorob podceňuje a neřeší. V Číně totiž v současnosti žijí desítky milionů osob trpících některou z těchto nemocí, nedostatečná je také lékařská péče i zdravotnické vybavení.
Téměř dvanáct procent světové populace trpí nějakou duševní poruchou. V Evropské unii je to přes osmdesát milionů lidí - dvacet šest milionů z nich je v odborné péči.
Práva duševně nemocných u nás nejsou podle Národní rady osob se zdravotním postižením dostatečně chráněná. Chybí samostatný zákon, který by péči o psychicky choré řešil. Podle rady postižených se porušování práv týká často nedobrovolné hospitalizace duševně nemocných a nedůstojných podmínek v léčebnách.
0:23
|Marika Táborská, Kateřina Rózsová-Horálková|Zprávy z domova
Na porušování práv duševně nemocných upozorňuje Národní rada osob se zdravotním postižením. Jedná se zejména o nedobrovolnou hospitalizaci těchto lidí nebo o odebírání práv k právním úkonům.
