Stojím v Ostravě-Porubě pod takzvaným Obloukem, kde má své prostory také občanské sdružení ANIMA VIVA. To zde provozuje kafárnu. O co jde, zjistím, až vstoupím dovnitř.

U mikrofonu už mám Danu Šlahorovou, vedoucí tréninkové kavárny. "Pracují u nás lidé s duševním onemocněním, zdokonalují tu své dovednosti a schopnosti - ať už pracovní, motorické, sociální nebo psychické," dozvídám se od ní.

Před tím, než se půjdu podívat k baru, zastavuju se u dvou hostů, kteří v kafárně sedí. "Kdysi jsem tu pracoval," svěřuje se jeden z nich. "Mám tu tedy plno známých, s nimiž si vždy rád popovídám." Druhý host se přidává: "Přišel jsem si sem dát čaj. Jsem tu už podruhé."

Za barem dnes stojí Filip. "Vyjdu z autobusu a jdu do zaměstnání. A jak jsem spěchal, bouchlo do mě auto. Skončil jsem v kómatu. Nějak jsem se z toho vyléčil a od té doby - je to přibližně sedm let - se snažím vrátit zpátky do života," přibližuje, jak se k práci v netradiční kavárně dostal.

A jak jeho práce v kavárně vypadá? "Momentálně obsluhuju dva lidi, kteří tam sedí. Jinak dělám všechno. Učím se dělat obědy nebo zametám podlahu," popisuje své pracovní povinnosti.

Celá kavárna dnes velice krásně voní a já se samozřejmě zajímám čím. "Dnes se pekl závin," upozorňuje mě Dana Šlahorová a vede mě do kuchyně. Tam už průvodcovskou štafetu přebírá Iveta Luková.

Ta peče i moučníky, které se pak prodávají v kavárně. "Přesně tak, záviny jsou naše specialita. Pečeme však i muffiny nebo perníčky," předvádí mi.

Kousek voňavého závinu jsem dostala s sebou. Na cestu na ostravský úřad práce. I když totiž mají klienti sdružení ANIMA VIVA invalidní důchody, v rámci pracovní rehabilitace si mohou vydělat i nějakou tu tisícovku navíc.

Jak mi však Andrea Pavelková prozradila, šest míst v kafárně pro Ostravu rozhodně nestačí: "I já sama hledám další možné způsoby spolupráce. Zatím je spolupráce navázaná jen s občanským sdružením ANIMA VIVA, v budoucnu doufám vyjde i občanské sdružení MENS SANA."

Smysl to však má. I úřednice vzpomínají na příběh ženy, která měla vážné problémy. Že jí práce v kavárně pomohla, bylo patrné. Začala se usmívat, líčit a pak si našla partnera a po čase i standardní zaměstnání.