V řetězových e-mailech se šíří video,které hrozí, že díky digitálnímu euru bude moci Evropská centrální banka kontrolovat, co si lidé kupují. Zatím ale není jasné, zda se „digieuro" vůbec zavede.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Inflace v eurozóně byla v květnu 6,1 procenta.
Banka ve čtvrtek oznámila, že v prvním čtvrtletí bude podle očekávání nákupy postupně utlumovat, v průběhu roku ale bude ekonomiku dál podporovat jinými nástroji, i když už pandemický program skončí.
Výsledky zveřejnil Evropský bankovní úřad. Testů se účastní celkem 48 bank z EU, z toho 33 z eurozóny, které pokrývají zhruba 70 procent bankovního sektoru v unii. Ty letošní byly zatím nejpřísnější.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně se poprvé za více než rok zvýšilo na dvě procenta. Evropská centrální banka tak má příznivé podmínky pro zmírnění stimulace ekonomiky.
Jediným kandidátem do funkce viceprezidenta Evropské centrální banky (ECB) je před pondělním jednáním ministrů financí zemí eurozóny španělský ministr hospodářství Luis de Guindos.
Řecký ministr financí Janis Varufakis dnes vyzval k odložení data splatnosti dluhopisů, které vlastní Evropská centrální banka (ECB). Eurozóna v únoru souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu. Vyplacení dalších peněz ale podmínila předložením podrobného plánu reforem. Varufakis se snaží o zmírnění podmínek záchranného programu a oživení řecké ekonomiky. Rozsáhlé škrty prohloubily recesi a celková životní úroveň Řeků klesla.
K rekordnímu růstu dolaru přispívají zejména příznivá statistická data o ekonomice USA. Euro oslabovalo a eurozóna čeká na podrobnosti od Evropské centrální banky o nákupech dluhopisů, které by až do září 2016 napumpovaly do ekonomiky až 60 miliard eur.
Lidé po celé eurozóně budou už brzy platit novou dvacetieurovou bankovkou. Dnes odpoledne ji představil prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Bankovka doplní menší hodnoty ze série Europa, které jsou hůře padělatelné.
Evropská centrální banka (ECB) se podle očekávání rozhodla zahájit takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje tisk nových peněz a nákupy nejen vládních dluhopisů. Do ekonomiky eurozóny tak bude měsíčně pumpovat 60 miliard eur, aby podpořila její oživení.
Evropská centrální banka nechala základní úrokovou sazbu na rekordním minimu, která je už dlouhou dobu na úrovni 0,05 procenta. Centrální banka se tím snaží podpořit ekonomiku zemí, které platí eurem.
Evropská centrální banka uvažuje o dalších krocích, které by podpořily růst ekonomiky. Už dříve snížila základní úrokové sazby na rekordně nízkou úroveň. Teď bankéři zvažují i nákupy státních dluhopisů. Zatím ale není jasné, v jakém objemu a od kdy.
V Evropě chybí peníze. Banky se zotavují z finanční krize a nechtějí půjčovat malým a středním podnikům. Mnoho lidí tak muselo své podnikání ukončit, nebo naopak jej nemohli ani založit. Evropská centrální banka se proto rozhodla přitvrdit politiku vůči bankám a pomoct zvýšit konkurenceschopnost eurozóny. Snížila úrokové sazby a také zavedla takzvanou zápornou depozitní sazbu. Zároveň představila nová nekonvenční opatření na podporu ekonomiky.
Od září se dostane do oběhu nová desetieurová bankovka. Evropská banka ji inovuje po loňském uvedení nové pětieurovky. Bankovka má nové ochranné prvky, a to jak hmatatelné, tak viditelné okem.
Země eurozóny jsou na tom z hlediska dluhové krize nejlíp za poslední tři roky. Úroky z dluhopisů oslabených států klesly na nejnižší úroveň od začátku roku 2011. Španělsko nebo Itálie tak momentálně nemají žádné problémy prodávat své dluhopisy na trzích.
Evropská centrální banka očekává, že v příštím roce se bude vývoj hrubého domácího produktu v eurozóně pohybovat v rozmezí minus 0,9 až plus 0,3 procenta. Ještě v září přitom banka předpokládala, že růst HDP bude příští rok v pásmu minus 0,4 až plus 1,4 procenta.
K jednání by se dnes měli sejít členové Rady guvernérů Evropské centrální banky. Ve Frankfurtu nad Mohanem se špičky ECB sejdou poprvé od vyhlášení plánu na řízený odkup státních dluhopisů u problémových států eurozóny. Ten se nesetkal s pochopením především v Německu. Celá polovina Němců podle průzkumu šéfovi ECB Mariu Draghimu nevěří.
Španělsko prý brzy požádá o mezinárodní finanční pomoc. Podle německého deníku Financial Times Deutschland s takovým vývojem počítá Evropská komise. Španělská agentura EFE tvrdí, že Madrid pošle do Bruselu žádost o pomoc možná ještě tento měsíc.
Evropská centrální banka by dnes měla předložit plán na záchranu eura, tedy na boj s dluhovou krizí, která podle mnohých jeho přežití ohrožuje. Šéf banky Mario Draghi už dřív prohlásil, že pro přežití eura udělá v rámci svého mandátu cokoliv. Trhy proto napjatě čekají, s jakými konkrétními opatřeními dnes banka přijde.
Situaci v eurozóně by mohl definitivně vyřešit říjnový summit Evropské unie. Po setkání s italským premiérem Mariem Montim to řekl francouzský prezident Francois Hollande. Oba státníci navíc vyzvali Evropskou centrální banku (ECB), aby zakročila proti růstu výnosů dluhopisů některých evropských států. Zbytečně drahá je podle nich například obslužnost španělského dluhu.
O tom, jestli Řecko dostane víc času na zavedení nových úsporných reforem, rozhodnou mezinárodní věřitelé. Těmi jsou Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise. Po setkání s řeckým premiérem Antonisem Samarasem to řekl předseda Euroskupiny Jean-Claude Juncker.
Evropská centrální banka se zatím na masivní skupování španělských a italských dluhopisů nechystá. Je ale připravená zasáhnout na trzích, aby snížila úroky, za které si musejí tyto země půjčovat peníze. Mechanismus takových zásahů má připravit do několika týdnů.
Zřejmě největší test dosavadního působení ve vedení Evropské centrální banky (ECB) dnes čeká jejího prezidenta Maria Draghiho. Před časem totiž slíbil, že ECB použije všechny možné prostředky, aby zabránila pádu eurozóny. Pokud se ale ukáže, že si Draghi ukousl větší sousto, než jaké může pozřít, odrazí se to negativně na eurozóně.
Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi slíbil udělat cokoli, aby uchránil eurozónu před rozpadem. Jeho odhodlání zahrnuje i snahu bojovat s nerozumně vysokými náklady na obsluhu státního dluhu členských zemí.
Evropská centrální banka možná nasadí zatím největší zbraň v boji s dluhovou krizí. Mohla by poskytnout bankovní licenci stálému záchrannému fondu eurozóny ESM. Ten by díky tomu mohl od banky dostat neomezené půjčky.
Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi prohlásil, že současné nastavení eurozóny je neudržitelné. Podle BBC také varoval, že Evropská centrální banka nemůže vyplnit vakuum, které vzniklo nečinností vlád členských zemí.
Řeckým bankám, které úspěšně nezvládly rekapitalizaci, přestala Evropská centrální banka dodávat likviditu. Tyto finanční domy teď závisí pouze na nouzových úvěrech řecké centrální banky.
Evropská centrální banka zřejmě zastaví proud peněz, který poskytovala běžné banky v eurozóně na zmírnění dluhové krize. Centrální banka komerčním bankám velmi levně poskytla víc než 1 bilion eur, tedy přes 25 bilionů korun. Šéf centrální banky Mario Draghi ale naznačil, že další podobné půjčky už nechystá.