ECB podpoří hospodářské oživení eurozóny nákupem vládních dluhopisů
Evropská centrální banka (ECB) se podle očekávání rozhodla zahájit takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje tisk nových peněz a nákupy nejen vládních dluhopisů. Do ekonomiky eurozóny tak bude měsíčně pumpovat 60 miliard eur, aby podpořila její oživení.
Banka zahájí nákupy dluhopisů v březnu a počítá s nimi alespoň do září příštího roku.
„V rámci tohoto rozšířeného programu dosáhnou celkové měsíční nákupy cenných papírů veřejného i soukromého sektoru 60 miliard eur,“ oznámil na dnešní tiskové konferenci šéf ECB Mario Draghi.
Celkový objem peněz podle analytiků předčil očekávání investorů, a trhy tak bezprostředně po oznámení zareagovaly pozitivně.
V reakci na rozhodnutí ECB se euro propadlo vůči dolaru na nové jedenáctileté minimum 1,1455 USD. Evropské akcie naopak posilují a jejich index FTSEurofirst 300 se vyšplhal na nové sedmileté maximum.
Evropská centrální banka bude podle očekávání nakupovat i státní dluhopisy. Díky tomu se do oběhu dostane víc peněz
„Jest otázkou, zda tento trend je udržitelný, a z hlediska nastavení kurzu eura, jestli to není jenom splasknutí bubliny doposud nadhodnoceného kurzu evropské měny,“ uvažuje ekonom Petr Zahradník.
Do nákupu vládních dluhopisů budou zahrnuty i země využívající záchranné programy, například Řecko. V případě těchto zemí však budou platit určitá dodatečná kritéria.
„Prostor pro to, aby se revitalizovalo a restrukturalizovalo, už Řecko dostalo velmi značný, velmi velkorysý. A toto je podle mého názoru překročení nějaké linie obezřetnosti, která se může teoreticky Evropské centrální bance v budoucnosti nevyplatit,“ upozorňuje Zahradník.
O záměrech Evropské centrální banky mluvili ekonom Petr Zahradník a poradce pro strategické otázky Petr Robejšek
Podle poradce pro strategické otázky Petra Robejšeka Evropská centrální banka nezvolila efektivní nástroj k tomu, aby dostala eurozónu z deflace.
„Eurozóna je tak slabá, že ani takováto obrovská záplava peněz od ECB jí nepomůže,“ vysvětluje.
„Chce uklidnit své klienty, především banky, které mají ve svých portfoliích problematické dluhopisy, a uklidnit státy, které nejsou schopné a ochotné restrukturovat svoji ekonomiku jako to jediné řešení, které by mohlo – byť jen dlouhodobě – pomoci z krize,“ dodává Robejšek.
ECB již loni ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů.
Dnes banka nechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,05 procenta a nezměnila ani zbylé dvě okrajové sazby.
Ekonomové očekávají, že domácnosti budou více utrácet
„Evropská centrální banka potřebuje zlomit ta očekávání poklesu cen a vyvolat v občanech a ve firmách obavy o budoucí růst cenové hladiny. Jakmile se totiž zvednou inflační očekávání, firmy i domácnosti budou daleko víc utrácet a firmy budou také více investovat,“ říká analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
Opatření by mohlo podle některých ekonomů zabrat do několika měsíců. Když se ale první známky zlepšení hospodářství brzy neprojeví, může Evropská centrální banka přistoupit k další podpoře.
„Takové opatření může být například záměrné oslabení eura vůči americkému dolaru. To by totiž pomohlo exportně orientovaným ekonomikám, jako je například Německo, Francie, Itálie a Španělsko. Slabé euro možná nakonec pomůže evropským ekonomikám daleko víc než kvantitativní uvolňování,“ dodává Horská.
Jak se Evropská centrální banka snaží oživit hospodářský růst, přiblížil Zdeněk Kudrna z vídeňského Institutu pro výzkum evropské integrace
Eurozóna je klíčový trh pro české vývozce, hospodářské oživení eurozóny by tak mohlo být dobré i pro ně.
Podle některých ekonomů ale záleží hlavně na tom, jestli nové peníze na trhu vůbec zaberou. Je možné, že růst bude patrný jen na finančních trzích a ne v reálné ekonomice.
„Činit závěry typu toho, že kvantitativní uvolňování v eurozóně pomůže například české ekonomice z hlediska jejích exportních možností, je podle mě hodně unáhlené,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda.
Státní dluhopisy před časem nakupovala i americká centrální banka. Nedávno se ke stejné podpoře rozhodlo také Japonsko.
