Již dříve papež ostře kritizoval zacházení s běženci u evropských břehů a označil Středozemní moře za „největší hřbitov světa“. Odpírání vstupu migrantům je podle něj skandální, nechutné a hříšné.
Emmanuel Macron se snaží získat hráče počítačových her zpět na svou stranu poté, co prohlásil, že jsou hrami intoxikovaní a přenášejí to do ulic na demonstrace proti důchodové reformě.
Francie stále více omezuje styky s africkými státy, v nichž vojenské junty v uplynulých měsících provedly převraty. Paříž podle deníku Le Monde nařídila přerušit i kulturní projekty s těmito státy.
Na malých francouzských vesnicích funguje veřejná doprava špatně. Právě tam lidé zdražení pohonných hmot silně pocítili už v roce 2018, proto tehdy vyšli do ulic. Teď si na to vláda dává pozor.
Vyrabované obchody, zapálená auta a poškozené radnice, pošty i banky. Takové škody zůstaly po červnových nepokojích ve Francii po smrti mladíka. Výtržníci poškodili a vypálili také desítky škol.
Tisíce stoupenců junty, která tento týden provedla v Nigeru převrat, v neděli pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla.
Francie má nového ministra školství, kterým je Gabriel Attal, a nového ministra zdravotnictví, kterým se stal bývalý šéf kanceláře premiérky Élisabeth Borneové Aurélien Rousseau.
Literární velikán, ochránce románu, symbol člověka, který bojoval za svobodu a kulturu. Takovými slovy si lidé ve Francii připomínají spisovatele Milana Kunderu, který začátkem týdne zemřel.
Výtržnosti trvaly zhruba týden, a podle různých zdrojů je ukončily různé faktory. Třeba únava, policejní represe nebo výzva matek synům, aby se vrátili a neničili cizí majetek ani své rodiny.
Před osmnácti lety Francií po tři týdny otřásaly pouliční násilnosti. Zda dosáhnou nynější události rozměrů jako v roce 2005, není dosud jasné, vláda totiž zaujala přece jen diferencovanější přístup.
Policie kvůli dalším očekávaným nepokojům v zemi znovu nasadila 45 000 policistů a četníků, přičemž oproti předchozím dnům výrazně zvýšila jejich počet v Marseille a Lyonu.
Německý prezident Steinmeier uvedl, že „plně chápe situaci v sousední zemi“. Vyjádřil také naději, že „násilí v ulicích co nejdříve skončí a že se podaří obnovit sociální smír“.
Hostem vysílání byla Pavlína Koubská, státní úřednice z francouzského ministerstva financí. „Prezident Macron se snaží uklidňovat atmosféru a nevyhlásil výjimečný stav, aby neeskaloval další napětí.“
Na videu je vidět Maron, jak si v šatně toulouského ragbyového týmu po sobotním vítězství nad La Rochelle na pařížském Stade de France bere láhev piva Corona.
Řemeslníci v těchto dnech vyrábějí a dokončují některé díly vysoké dřevěné věže, jejíž dvojče shořelo a která se stala symbolem přestavby. „Některé kusy dřeva se stabilizují za 25 až 30 let,“ říkají.
Dokument, jehož části na veřejnost unikly ve čtvrtek, tvrdí, že strana „sladila“ své postoje s „ruským diskurzem v době nezákonné anexe Krymu“ v roce 2014.
Některé neziskové organizace napadly policejní využití dronů u francouzské Ústavní rady. Stěžují si na to, že nasazení těchto bezpilotních prostředků může narušovat soukromí obyvatel.
Jednání o novém sankčním balíčku budou podle vedoucí Ivany Karáskové velmi složitá, protože Čína má mezi unijními státy i uvnitř nich řadu spojenců a významných obchodních partnerů.
V Paříži ekologičtí aktivisté rozlili barvu před budovou ministerstva spravedlnosti nebo na sídlo nadace Louis Vuitton. Početné demonstrace jsou také v Toulouse, Bordeaux nebo v Marseille.