Už příští rok se má znovu otevřít Notre-Dame. Tesaři pracují na věži, která se stala symbolem požáru
Když před čtyřmi lety hořela pařížská katedrála Notre-Dame, obletěly celý svět záběry padající dřevěné věže z 19. století. Její pád vyvolal silnou tlakovou vlnu, která zavřela obří dveře katedrály a uvěznila zasahující hasiče uvnitř pařížské památky. 60 metrů vysoká věž se stala symbolem požáru i pokračující rekonstrukce. Řemeslníci už na katedrálu umístili základy nové věže a tesaři na západě Francie teď vyrábějí její další části.
Sébastien má v ruce dláto a všude kolem něj jsou piliny. V dílně v městečku Thouars měl na starosti výrobu dekorativních prvků na novou dřevěnou věž pařížské katedrály Notre-Dame.
„Nemůžeme si dovolit chyby ani u těch nejmenších částí. Práce vyžaduje velkou zručnost, koncentraci a dostatek času,“ vysvětluje Sébastien.
Když katedrála hořela, byl Sébastien v Indonésii a dokončoval inženýrské studium. Svou profesní cestu ale nakonec přehodnotil a vyučil se tesařem. Díky tomu se teď může podílet na historické rekonstrukci katedrály Notre-Dame.
„Lidé tehdy neměli takové přístroje na zvedání nebo ořezávání jednotlivých dílů. I přes to pracovali skoro stejně rychle jako my se všemi těmi vymoženostmi. To je neuvěřitelné,“ obdivuje zručnost řemeslníků v 19. století.
Pečlivě vybrané dřevo
Na rekonstrukci katedrály padly tisícovky pečlivě vybraných stromů z celé Francie. Některé řemeslníci využili na stavbu krovů. Jiné si tesaři sami vyhledávali na pilách, aby z nich mohli vypracovat další části věže.
2:42
Špinavá Seina ohrožuje disciplíny olympijských her. Kvalitu vody v pařížské řece má zlepšit nová nádrž
Číst článek
„Dokončili jsme zábradlí i osm čtyřlístků, kterými bude procházet denní světlo do dřevěné věže. Některé dekorativní prvky plní důležitou strukturální funkci, bez nich by dřevěná věž nemohla odolávat větru,“ upřesňuje Théo Roche z dílny na západě Francie.
Technici musí při projektování nové dřevěné věže počítat i se změnou klimatu.
„Vítr se mění. Ve Francii máme specializované výzkumné centrum, které předpovídá, že v následujících čtyřech stoletích vítr zesílí zhruba o dvacet procent ve srovnání s 19. stoletím. Tím pádem se výrazně zesílí tlak na jednotlivé díly stavby,“ potvrzuje inženýr Dominique Calvi.
Inženýři vycházejí z archivních plánů, které po sobě zanechal architekt Eugène Viollet-le-Duc. Bez této dokumentace by bylo takřka nemožné ji postavit podobně. Práce a následné propočty komplikuje i použití čerstvého nevysušeného dřeva.
„Některým kusům dřeva bude trvat 25 až 30 let, než se stabilizují. Musíme ověřit a namodelovat všechny etapy, než dřevo přestane pracovat,“ říká inženýr Gaëtan Genes.
Zapojili se i Američané
Na přestavbě katedrály se ve francouzské dílně podílí i dva Američané. Jeden z Bostonu a druhý z New Yorku. Aby se dostali až sem, tak museli splnit náročné výběrové řízení.
4:33
‚Naše paní z kamene.‘ Představení o katedrále Notre-Dame bude mít premiéru čtyři roky od požáru
Číst článek
„Musel jsem doložit svůj životopis a přehled své práce, abych dokázal, že tu práci zvládnu dělat. Je hodně lidí, kteří by se chtěli zapojit do rekonstrukce Notre-Damu. Hodně Francouzů je více než schopných vykonávat tuhle práci. Musel jsem dokázat, že můžu přinést cenné zkušenosti,“ říká Jacskon Dubois.
Američan Dubois pracoval na rekonstrukci katedrály Notre-Dame už doma ve Spojených státech, kde pomáhal s přípravou krovů pro pařížskou katedrálu. Do Francie se dostal v květnu a zůstane tu až do července. Říká, že je to zkušenost, kterou se bude chlubit v následujících letech.
„Po zbytek života budu kolegům a přátelům říkat, že jsem se podílel na rekonstrukci dřevěné věže pařížské katedrály Notre-Dame. Už abych si k tomu připravoval vyprávění,“ dodává.
Francouzský prezident Emmanuel Macron hned po uhašení požárů vytyčil ambiciózní cíl – rekonstruovat katedrálu do roku 2024.
Řízením prací pověřil Jean-Louis Georgelina. Francouzský generál Českému rozhlasu řekl, že Francie tuhle bitvu zvládne a katedrálu zpřístupní do konce příštího roku.
