Podle Eurostatu aktuálně pobývá v Česku 360 000 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Valnou většinu tvoří děti a dospělé ženy. Počet uprchlíků v Evropské unii se stále zvyšuje.
„Téměř tři čtvrtiny obyvatel Česka trpí nadváhou nebo obezitou, kondicí, která je z velké části spojena s nevhodným stravováním. Míra obezity v Česku roste a přesahuje už 19 procent,“ říká doktorka.
Zeměmi, které poskytly dočasnou ochranu největšímu počtu lidí z Ukrajiny, jsou Německo, které takto hostí 1 133 420 lidí, Polsko (977 740) a Česko (349 140).
Nezaměstnanost stoupla z červnových 3,3 procenta na červencových 3,4 procenta. Oproti loňskému roku je bez práce o 18 tisíc lidí více. Přesto je podle ministra Mariana Jurečky situace dobrá.
Česko má citelné mezery zejména ve srovnání se zeměmi západní a zvlášť severní Evropy. Například tak základní techniku, použití silného hesla při autentizaci, využívá jen 86,5 procenta českých firem.
Zadlužení České republiky se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což zemi stále řadí k těm méně zadluženým evropským zemím.
Nejvyšší inflaci ze zemí eurozóny vykázaly v květnu Slovensko a Lotyšsko s hodnotou 12,3 procenta. Nejméně ceny rostly v Lucembursku (dvě procenta), Belgii (2,7 procenta) a Španělsku (2,9 procenta).
Úřady dosud podle Síkely pracovaly jen s ceníkovými cenami, které podle Síkely platí méně než 2,5 procenta obyvatel. Proto podle něj Česko patřilo mezi nejdražší země v Evropě.
Jakkoli energetické firmy tvrdí, že dodávají elektřinu za významně nižší cenu, odpovídají uvedené tarify tzv. cenovému stropu, který stanovila vláda na dodávku energií domácnostem od ledna 2023.
Asi 15 procent hospod ukončilo v uplynulých čtyřech letech provoz, zjistil průzkum Plzeňského prazdroje. Majitelé dalších 17 procent o tom vážně uvažují.
„Záleží na systému vykazování. Pamatuju si šest let zpátky, že Eurostat naopak zveřejňoval, že máme záporné markupy. Byli jsme bráni jako nejlepší v rámci celé EU. Realita byla obráceně,“ míní Neděla.
Databáze Eurostatu skutečně říká, že pokud jde o domácnosti, patří Česko mezi pět evropských zemí, které ve druhém pololetí minulého roku platily nejvíc.
V Česku se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo zadlužení nejvíce ze všech zemí Evropské unie, a to o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta hrubého domácího produktu.
Ve své předpovědi Eurostat počítá také se stárnutím společnosti ve všech členských zemích. Situace v České republice by měla být příznivější než v mnohých jiných unijních státech.
Už ne téměř na dvojnásobek jako v Česku, ale stále o výrazných 79,2 procenta zdražila vejce v Maďarsku. V Německu je přitom cenový nárůst nižší než průměr EU, za únor činil meziročně 16,6 procenta.
„Hospodaření vládních institucí za rok 2022, které skončilo schodkem ve výši 247,5 miliardy korun, se oproti předchozímu roku vylepšilo o 63,1 miliardy Kč,“ uvedla Houžvičková.
V meziročním srovnání ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla o 1,7 procenta, zatímco růst v eurozóně byl nepatrně silnější a dosáhl 1,8 procenta.
Česko podle Eurostatu patří k zemím, kde potraviny zdražovaly loni nejrychleji. V prosinci byly podle evropského monitoru cen o více 27 procent vyšší než před rokem.
Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku krome Evropské unie i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.
Nejnižší míru inflace mělo v předposledním měsíci letošního roku Španělsko, Francie a Malta. Naopak nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Maďarsko, Lotyšsko a Estonsko s Litvou.
V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly energie, a to podílem 4,44 procentního bodu. Následovaly potraviny, alkohol a tabák, služby a neenergetické průmyslové zboží.
Růst průměrné ceny elektřiny činil v Česku 62 procent. Za ním následuje Lotyšsko (nárůst o 59 procent) a Dánsko (plus 57 procent). Vyšší ceny energií významně ovlivňuje válka na Ukrajině.