Databáze Eurostatu skutečně říká, že pokud jde o domácnosti, patří Česko mezi pět evropských zemí, které ve druhém pololetí minulého roku platily nejvíc.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Nejdražší energie v Evropě?

Konkrétní cena dosahovala zhruba devíti korun za kilowatthodinu elektřiny a něco přes čtyři koruny za kilowatthodinu plynu. V přepočtu na kupní sílu byly tuzemské ceny elektřiny druhé nejvyšší po Rumunsku a u plynu nejvyšší.

Přeceňovat zmíněné statistiky není možné. Nemusí úplně přesně zachytit situaci na trhu, kde se ve velkém měřítku nabízejí akční slevy a dlouhodobé fixace.

Přesto říkají jednoznačně, že za energie platíme o poznání vyšší ceny, než se platí ve většině východoevropských a jihoevropských zemí, kde se vlády snažily intervencemi vzestup cen potlačit. V tomto směru jde o podnět pro vážnou politickou diskusi.

Vzor z Rakouska

Shodou okolností vyšla v Eurostatu ještě další čísla, která ukazují, jak se ceny energií mění v průběhu měsíců. I tady se potvrzuje, že tuzemské ceny rostly vyšším tempem než jinde, podstatnější je však zjištění, jak se uvnitř Evropy liší jednotlivé energetické trhy.

V některých zemích typu Nizozemska, Belgie, Švédska nebo Itálie žádné dlouhodobé ani krátkodobé regulace do tržního vývoje nezasahují. Proto také tyto země loni zažily mimořádně velké zdražení, od té doby však jdou ceny se slušnou rychlostí dolů.

Německy mluvící země, Polsko a Česko zavedly takový systém cenotvorby, který promítá zdražení na světových trzích do sazby pro domácnosti se zpožděním.

Taková regulace zabrání šokům, může se však obrátit proti spotřebitelům, když dohoda o vysokých cenách s platností několika měsíců až jednoho roku platí i v časech, když plyn i elektřina na světových trzích zlevňují.

Právě taková pravidla se počátkem letošního roku obrátila proti Čechům. Ceny pro domácnosti dospěly ke svému prozatímnímu vrcholu, i když na světových trzích jdou několik měsíců dolů a ceny klesají i rodinám v jiných evropských zemích.

To je ostatně důvod, proč má Česko dosud třetí nejvyšší inflaci v Evropě.

Logicky z toho vyplývá, že v Česku selhal systém cenotvorby a že by se s tím mělo něco udělat. Sotva lze něco čekat od energetických firem, změny by měla navrhnout vláda.

Nakonec není těžké opsat vzor z Rakouska, kde se ceny také domlouvají na čtvrt roku dopředu, pravidla však umožňují do určité míry upravit sazbu podle vývoje na světových trzích. Křičet na náměstích může být zábavné, domácnosti ovšem potřebují právě takové chladné a byrokraticky dobře provedené řešení.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít