„Když umře nebo skončí sedlák, tak skončí i život na vesnici,“ skandují protestující farmáři. Podle novináře Roberta Šustra se cítí v Německu dlouhodobě na okraji zájmu.
K akcím farmářů se snažilA připojit i stoupenci krajní pravice. Říšští občané se přes internet domlouvali, že chtějí přispět k vyvolání chaosu. Zemědělci se od nich distancovali.
Situaci nosorožců v Africe ilustrují vědci na příkladu jihoafrického Krugerova národního parku. Tam v uplynulé dekádě ubylo 76 procent bílých a 68 procent černých nosorožců.
Moderní svět souvisí s rozvojem zemědělství. Od neolitu, čili mladší doby kamenné, se lidstvu mimořádně daří. Počet obyvatel na planetě za posledních dvanáct tisíc let neustále roste.
České bramboráře česká průměrná sklizeň. Cenu brambor ale zvedne skladování, které zdražilo kvůli cenám energií. O situaci pěstitelů brambor více v rozhovoru s předsedou Českého bramborářského svazu.
Česko čeká jedna z nejhorších sklizní chmele v historii. Podle chmelařů je „zeleného zlata“ málo a množství hořkých látek v něm podprůměrně. Podle pěstitelů na Žatecku za to může dlouhodobé sucho.
Po ovčí vlně je v Česku často tak malý zájem, že ji musí farmáři pálit. Ovce se jim vyplatí pěstovat pouze na masi. Vyjímkou je tkalcovna Kubák, která poslední roky využívá výhradně českou vlnu.
Reforma přijatá loni v září umožnila farmářům prodávat plodiny mimo vládou regulované trhy. Zemědělci ale proti reformě protestovali s tím, že je znevýhodňuje, jelikož nahrává velkým firmám.
V pozadí jednání světových lídrů na summitu o klimatu COP26 zůstavají v pozadí ti, na které klimatická změna doléhá nejvíc. Varují, že horko a sucho se v intervalu devíti let ještě zhorší.
„I v malých koncentracích to zvířata velmi ovlivňuje. Pro ně je to nervový jed. Včely jsou pak zmatené a nemohou fungovat tak, aby přežily,“ přibližuje ekolog z Akademie věd.
Myši se v Austrálii v poslední době rychle rozmnožují, jelikož skončilo sucho a přívalové deště přinesly hojnou úrodu. Vydatné plodiny přitom znamenají dobré krmivo pro hlodavce.
Zemědělská reforma umožňuje vstup do obchodování s plodinami soukromníkům. Farmáři se obávají, že od nich vláda nebude kupovat obilí za garantovanou minimální cenu.
O mimořádný odstřel žádají obce Šonov, Martínkovice, Heřmánkovice a Božanov. Vlků podle starostů přibývá a útoky ohrožují život tamním chovatelům, již v minulých letech jim způsobili milionové škody.
Vlci se po dvou set padesáti letech vrací opět do Česka. Jedni jejich návrat do volné přírody vítají, druzí z nich mají strach a bojí se o svá ovčí stáda.
Cla na mléčné výrobky jsou podle pravidle Světové obchodní organizace více než 50procentní. Sýr z severoirského města Portadown by se stál rázem v Irské republice neprodejný.
Bývala to letní brigáda snů: sklízet jahody v Anglii nebo ve Skotsku. Každoročně si tak ve Spojeném království přivydělávalo přes 60 tisíc lidí, především ze střední a východní Evropy.
Zimbabwané volí hlavu státu a parlament. Hlasovat budou i bílí farmáři, kterým před 18 lety Mugabe vzal většinu půdy. Statisíce jich emigrovaly, zůstali jen někteří. Tady je příběh jednoho z nich.
Obvodní soud pro Prahu 10 zamítl žalobu několika farmářů z Broumovska, kteří chtěli regulovat počet vlků. Po soudu požadovali, aby státu nařídil změnu zákona, jež by to umožnila.
Počet zahraničních dělníků na farmách klesl o 20 % a úrodu nemá kdo sbírat. Velkou část sběračů tvořili lidé z východní Evropy. Zemědělci viní brexit a xenofobní pověst Británie.
Naši sedláci se bouří! Zvoní na poplach a kladou nám i sobě otázku: Jak zachránit český venkov? Píší ministerstvu zemědělství, vládě i veřejnosti, abychom všichni pochopili, že nejsou spokojeni.
Farmáři jsou nespokojení se servisem vyhlášené americké značky zemědělské techniky JohnDeer. Traktory už dávno nejsou stroje, které se opravují klíčem a kladivem. Dnešní zemědělská technika má v sobě minimálně stejné množství elektroniky jako moderní auta. Některé traktory jsou už dokonce ovládané na dálku prostřednictvím senzorů a daty z GPS.
Měl by zvládnout nahánět dobytek, kontrolovat ohrady nebo třeba převážet náklad na vozíku v náročném a odlehlém terénu. To vše skoro 24 hodin denně bez nároku na honorář. Řeč je o robotovi jménem Swagbot, kterého vyvíjejí na univerzitě v australském Sydney. Už za pár let zřejmě zastane práci honáků krav, pastevců nebo jejich psů.