„Hlávky mají v letošním roce přibližně střední velikost, ale hlavní je ten objem a můžeme vidět, že těch hlávek je prostě málo. Jejich specifická váha je také nižší než obvykle,“ popisuje letošní sklizeň chmele Zdeněk Rosa z Chmelařství Žatec.

„Letošní množství je asi to nejhorší, co si zde pamatujeme,“ dodává chmelař Aleš Mašanský. Podle něj je hlavním důvodem dlouhodobé sucho, A to i přesto, že všech 42 hektarů chmelnic v okolí Obory u Loun obepíná rozsáhlý závlahový systém.

„Nejvýznamnějším faktorem byly kritické teploty, které začaly už v červnu a zastavily růst chmele. Jsou chmelnice, které nedorostly své běžné výšky a poté nenasadily boční výhony. Nejvíce hlávek ovšem roste právě až na konci révy“ vysvětluje Mašanský.

Dražší plyn znamená dražší chmel

Dalším problémem pro pěstitele se stala rostoucí cena plynu, který se používá jako palivo při sušení chmele. V sušárně šištice stráví 6 až 8 hodin a právě tady podle Rosy cena „zeleného zlata“ roste nejvíc.

Největší dopad letošních nepříznivých podmínek se ukázal u hlavní odrůdy, která se v Čechách pěstuje, a to je Žatecký poloraný červeňák.

Chmel se pěstuje přibližně na pěti tisících hektarech, většina právě na Žatecku, které patří k nejsušším oblastem v Česku.

Po Německu a Spojených státech amerických je Česko třetím největším producentem chmele na světě. Stejně jako roste popularita zdejšího chmele poroste zřejmě i jeho cena.

„Budeme muset začít řešit s pivovary, jak postupovat, co se týče ceny chmele, tak, aby pěstitelé letošní rok přežili,“ popisuje náročnou situaci Zdeněk Rosa.

„Je to o tom jestli to ekonomicky vůbec dává smysl,“ uzavírá Aleš Mašanský nejistou budoucnost tradičního chmelařství.

Lucie Heyzlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít