Superkondenzátory jsou alternativou lithiových baterií. Využívají se v případech, kdy je potřeba opakované ukládání a odběr elektrické energie v menším množství.
Až doposud byla výroba grafenu drahá a nešetrná k životnímu prostředí. Brněnští výzkumníci se proto zaměřili na to, jak látku získat levně a přitom ekologicky.
Vědci z Texasu vyvinuli 'tetování', které by v budoucnu mohlo sloužit mimo jiné i jako monitor zdraví. Když se ale nalepí na správné místo, můžete s ním třeba ovládat i dron, a to jenom pohledem.
Olomoučtí vědci vyvinuli první magnet, který není kovový. Supertenkou vrstvu uhlíku zvanou grafen chemicky upravili tak, že si magnetické vlastnosti zachová až do pokojové teploty. Uplatnění podle nich najde především v biomedicíně nebo elektronice. Na využití organických magnetů spolupracují s kolegy z Japonska nebo Belgie.
Olomoučtí a pražští přírodovědci vyvinuli nejmenší kovové magnety na světě. Využili k tomu nanočástice některých kovů a upravený grafen. Vědci v brněnských laboratořích už testují magnety jako kontrastní látky při magnetické rezonanci. Společnou práci českých výzkumníků zveřejnil prestižní časopis Nature Communications.
Grafen představuje materiál budoucnosti. Je nejtenčí a zároveň nejpevnější, výborně vodí elektřinu a v přenosu tepla nemá konkurenta. Za jeho objev dostali v roce 2010 dva ruští vědci působící v Británii Nobelovu cenu, v praktickém využití nového materiálu ale Evropa silně pokulhává za ostatními konkurenty. Číňané mají nejvíc patentů a nezahálejí ani Američané.