Srbský nacionalistický politik Vojislav Šešelj dostal trest patnáct měsíců vězení. Takový verdikt v Haagu vynesl Mezinárodní tribunál pro zločiny v bývalé Jugoslávii. Šéf Srbské radikální strany se podle něj provinil pohrdáním soudem.
Vojislav Šešelj, obviněný z válečných zločinů, dnes stane znovu před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, tentokrát pro znevažování soudu. Předseda Srbské radikální strany a bývalý ministr vysokého školství za režimu Slobodana Miloševiče je v Haagu téměř sedm let a obhajuje se sám.
Bývalá hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu pro bývalou Jugoslávii Carla del Ponte děsí Srbsko svou připravovanou knihou. Chce v ní zveřejnit údaje o pohybu Ratka Mladiče a Radovana Karadžiče a další citlivé informace z doby jejího působení. Srbsko poslalo protest OSN i Haagskému tribunálu.
Hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Carla del Ponte dala Srbsku ultimátum. Pokud Bělehrad nepředá do pondělka haagskému tribunálu Ratka Mladiče, podezřelého z válečných zločinů, bude její hodnotící zpráva pro OSN kritická.
Hlavní žalobkyně haagského tribunálu Carla del Ponte připustila, že spolupráce Srbska se soudem se lepší. Do Bělehradu přijela s požadavkem, který stále není splněn: najít a vydat generála Ratka Mladiče.
V Černé Hoře byl zatčen jeden ze zbývajících pěti obviněných před Mezinárodním trestním soudem pro bývalou Jugoslávii v Haagu.Vlastimir Djordjevič je obviněn ze zločinů v Kosovu v roce 1999.
Bývalý lídr srbských separatistických rebelů v Chorvatsku Milan Martič byl v Haagu odsouzen na 35 let odnětí svobody. Dvaapadesátiletému někdejšímu prezidentovi samozvané Republiky srbská Krajina byla přiznána zodpovědnost za vraždy, perzekuce, mučení, deportace nesrbského obyvatelstva a také protiprávní ostřelování Záhřebu z roku 1995.
Britský premiér Tony Blair a americký prezident George Bush by se jednoho dne mohli ocitnout před mezinárodním soudem v Haagu na základě obvinění z údajných zločinů koaličních sil v Iráku. Informaci o tom přinesl nedělní list The Sunday Telegraph.
Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti - to jsou obvinění kterým dnes v nizozemském Haagu začne čelit bývalý kosovský premiér Ramuš Haradinaj. Někdejší šéf kosovské vlády se vzdal spravedlnosti dobrovolně.
Srbsko nespáchalo genocidu - takový je verdikt Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Nejvyšší soudní instance OSN sice uznala, že konkrétně v Sreberenici v roce 1995 ke genocidě došlo, když bosenskosrbské jednotky popravily tisíce bosenských Muslimů. Za tento krvavý incident neodpovídá Srbsko jako stát.
Soud proti Slobodanu Miloševičovi byl dnes podle očekávání zastaven. Jugoslávský exprezident zemřel v sobotu. Konečný verdikt byl podle žaloby důležitý pro rodiny statisíců obětí konfliktů v bývalé Jugoslávii. Stále není jasné, kde nakonec ostatky bývalého jugoslávského prezidenta spočinou.
V nizozemském Haagu se stále čeká na definitivní zprávu o příčinách smrti Slobodana Miloševiče. Zejména výsledky toxikologických testů by měly vnést jasno do otázky, jestli měl bývalý jugoslávský prezident v krvi látky z nepředepsaných léků, které mohly jeho zdraví vážně poškodit. Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii zároveň po čtyřech letech ukončil proces se Slobodanem Miloševičem.
Nejvyšší žalobkyně haagského soudního tribunálu Carla Del Ponteová připustila, že možnou příčinou Miloševičova úmrtí mohla být sebevražda. Spekulace o cizím zavinění smrti bývalého prezidenta ale odmítla. Podle Del Ponteové je třeba počkat na definitivní výsledek pitvy i toxikologických testů.
Běloruský prezident Aleksander Lukašenko lituje smrti Slobodana Miloševiče. Lukašenko už také kondoloval vdově po bývalém jugoslávském prezidentovi Mirjaně Markovičové.
Carla del Ponteová vyzvala Bělehrad k lepší spolupráci s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Hlavní žalobkyně haagského soudu odmítá veškeré spekulace o příčinách smrti Slobodana Miloševiče. Uvedla to na tiskové konferenci o včerejším náhlém úmrtí bývalého jugoslávského prezidenta.
Lékaři dnes provedou pitvu Slobodana Miloševiče, která má objasnit přesnou příčinu jeho úmrtí. Podle jednoho z jeho právníků se bývalý jugoslávský prezident obával, že ho chtějí otrávit. Soud povolil, aby se pitvy zúčastnili dva srbští odborníci. Na to, jak Slobodan Miloševič skutečně zemřel, se ptají i dnešní noviny v Srbsku a Černé hoře. Úmrtí bývalého jugoslávského prezidenta ve vazební věznici v nizozemském Scheveningenu vzbuzuje u srbských médií mnoho podezření.
Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič je mrtev. Čtyřiašedesátiletý Miloševič byl nalezen ve své vazební cele v Haagu. Před tamním Mezinárodním soudem pro bývalou Jugoslávii čelil obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti z doby občanské války v devadesátých letech.
Evropské unii už dochází trpělivost se Srbskem, které stále není schopno zadržet a vydat generála Ratka Mladiče před haagský tribunál. Komisař pro rozšíření Oli Rehn řekl, že v pondělí navrhne Radě ministrů, aby jednání se Srbskem a Černou Horou o přidružení byla přerušena. Důvod: nedostatečná spolupráce s Haagem. Šibeniční termín pro vydání obviněného generála a nové informace z Nizozemska, že s Mladičem vláda jedná na svobodě, v Srbsku budí četné kontroverze.
V Haagu začal proces s bývalým prezidentem samozvané Republiky srbské Krajiny Milanem Martičem. Obžaloba ho viní z aktivní snahy o rozbití Jugoslávie a nastolení velkosrbského státu.
Před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu poprvé stanul chorvatský generál Ante Gotovina. Čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Měl se jich dopustit během srbsko-chorvatské války v první polovině devadesátých let. Do Haagu se dostal potom, co ho ve čtvrtek zatkla španělská policie na Kanárských ostrovech. Před stíháním se několik let skrýval v Jižní Americe, v Rusku a zřejmě i v České republice.
Ke třinácti letům vězení odsoudil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii kosovského Albánce Haradima Balu. Jde o první rozsudek vynesený haagským tribunálem za válečné zločiny na území Kosova. Osmačtyřicetiletého Balu soud shledal vinným z vraždy, mučení a nelidského zacházení během konfliktu v Kosovu v letech 1998 a 1999. Dva další kosovské Albánce, Fatmira Limaje a Isaka Musliu, haagský tribunál osvobodil. Srbská média přijímají rozsudek převážně s rozhořčením.
Bosenský Srb Milan Lukič obviněný z válečných zločinů mezinárodním tribunálem v Haagu byl zadržen v Argentině. Lukič, který se skrýval od konce 90. let, se podílel na zabíjení civilistů v bosenském konfliktu v letech 1992-95. Dopadený Lukič patřil spolu s dalšími osmi Srby a Bosenskými Srby včetně Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče k nejhledanějším osobám, které soud v Haagu stíhá.
USA požadují, aby Srbsko vydalo generála Ratka Mladiče haagskému tribunálu do 11. července. Tedy do data, na které připadá smutné 10. výročí masakru u Srebrenice. Uvedl to nejmenovaný zdroj americké vlády.
Před haagským Trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii ve čtvrtek poprvé stanul někdejší vysoce postavený velitel jugoslávské armády Nebojša Pavkovič. Soudu se vzdal toto pondělí, kdy přicestoval z Bělehradu do Haagu. Jde v pořadí už o dvanáctého obviněného ze současného Srbska, který se letos dostavil před haagský soud. Na seznamu obviněných osob hledaných tribunálem je stále ještě 10 jmen.