Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY) uznal Martiče vinného ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Měl být v úzkém kontaktu se Slobodanem Miloševičem, generálem Ratkem Mladičem a Radovanem Karadžičem a aktivně se podílet na projektu etnického čištění v Chorvatsku a v Bosně. Podle soudců Martič usiloval o vznik etnicky vyčištěného velkého Srbska, které by zahrnovalo významné části Chorvatska a Bosny.

Obžaloba ho vinila z pálení chorvatských vesnic a mučení civilistů. Nařídil podle ní také ostřelování hlavního města Záhřebu v roce 1995, při kterém přišlo o život nejméně devět lidí a desítky osob byly zraněny. Původně pro něj žalobci požadovali doživotní trest, obhajoba naopak osvobozující rozsudek.

Martič byl v aktivitách srbských separatistů činný už od roku 1990, kdy spoluorganizoval srbské blokády u chorvatského Kninu. V Republice srbská Krajina, kterou srbští povstalci jednostranně vyhlásili v roce 1991, zastával několik různých funkcí. Začínal jako policejní důstojník, pak se stal ministrem vnitra a nakonec prezidentem.

Prokurátor haagského tribunálu Martiče obžaloval již v červenci 1995, tedy dva měsíce po raketovém útoku na Záhřeb. Do Haagu se nechal sám obžalovaný dobrovolně vydat v roce 2002. Tvrdil, že je nevinen. Během procesu spáchal přímo v cele sebevraždu jeden z nejdůležitějších svědků haagského tribunálu, který proti Martičovi svědčil, další funkcionář Republiky srbská Krajina, Milan Babič.

Marie Matúšů, Martin Ježek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít