Předák chorvatských Srbů Milan Martič byl odsouzen k 35 letům vězení
Bývalý lídr srbských separatistických rebelů v Chorvatsku Milan Martič byl v Haagu odsouzen na 35 let odnětí svobody. Dvaapadesátiletému někdejšímu prezidentovi samozvané Republiky srbská Krajina byla přiznána zodpovědnost za vraždy, perzekuce, mučení, deportace nesrbského obyvatelstva a také protiprávní ostřelování Záhřebu z roku 1995.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY) uznal Martiče vinného ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Měl být v úzkém kontaktu se Slobodanem Miloševičem, generálem Ratkem Mladičem a Radovanem Karadžičem a aktivně se podílet na projektu etnického čištění v Chorvatsku a v Bosně. Podle soudců Martič usiloval o vznik etnicky vyčištěného velkého Srbska, které by zahrnovalo významné části Chorvatska a Bosny.
Obžaloba ho vinila z pálení chorvatských vesnic a mučení civilistů. Nařídil podle ní také ostřelování hlavního města Záhřebu v roce 1995, při kterém přišlo o život nejméně devět lidí a desítky osob byly zraněny. Původně pro něj žalobci požadovali doživotní trest, obhajoba naopak osvobozující rozsudek.
Martič byl v aktivitách srbských separatistů činný už od roku 1990, kdy spoluorganizoval srbské blokády u chorvatského Kninu. V Republice srbská Krajina, kterou srbští povstalci jednostranně vyhlásili v roce 1991, zastával několik různých funkcí. Začínal jako policejní důstojník, pak se stal ministrem vnitra a nakonec prezidentem.
Prokurátor haagského tribunálu Martiče obžaloval již v červenci 1995, tedy dva měsíce po raketovém útoku na Záhřeb. Do Haagu se nechal sám obžalovaný dobrovolně vydat v roce 2002. Tvrdil, že je nevinen. Během procesu spáchal přímo v cele sebevraždu jeden z nejdůležitějších svědků haagského tribunálu, který proti Martičovi svědčil, další funkcionář Republiky srbská Krajina, Milan Babič.