Přes dvě stě protestujících se sešlo u Horního Jiřetína na Mostecku, kde společně protestovali proti prolomení těžebních limitů. Na hraně lomu ČSA pak utvořili živý řetěz.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD pokračoval dnes na Mostecku v jednáních o prolomení těžebních limitů. Navštívil i oděvní závod Triola, který zaměstnává 90 pracovníků. V případě rozšíření těžby na dole ČSA by podniku hrozil zánik. Zůstal by totiž na okraji těžební jámy, odříznutý od infrastruktury.
Obyvatelé dotčených oblastí by měli jasně vědět, kde se případně prolomí těžební limity hnědého uhlí. Po dnešním jednání tripartity to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Ministr Jan Mládek (ČSSD) už dříve navrhl rozhodnutí o další těžbě na dole ČSA o pět let odložit. Jak řekl Českému rozhlasu, v dnešním jednání spatřuje posun, účastníci se ze čtyř variant dopracovali ke dvěma.
Na zhruba dvaceti místech v Česku se dnes protestovalo proti možnému prolomení těžebních limitů. Demonstracemi chce občanská iniciativa Limity jsme my upozornit na to, že by rozšíření těžby uhlí zlikvidovalo severočeské městečko Horní Jiřetín. Ohrožen by byl i zámek Jezeří, a pokud by těžba postupovala dál k Litvínovu, mohlo by se těžit také v místech, kde je dnes chemička v Záluží.
Zhoršení životních podmínek i v případě, že se těžba po prolomení limitů těžby uhlí v severních Čechách vyhne Hornímu Jiřetínu, se obává starosta obce Vladimír Buřt (Strana zelených). O povolení těžby okolo obce uvažuje ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek má plán, jak prolomit těžební limity na severu Čech a zároveň zachovat Černice a Horní Jiřetín. Podle deníku E15, který informaci přinesl, by se buď těžilo na lomu Bílina, který patří Severočeským dolům ze skupiny ČEZ, anebo na Bílině a lomu ČSA, který patří Severní energetické Jana Dienstla a Pavla Tykače. Mládek Českému rozhlasu řekl, že se ještě bude variantami zabývat, nicméně dál platí, že chce otázku limitů vyřešit ještě letos.
Severní energetická může vytěžit další milion tun uhlí z lomu ČSA u Horního Jiřetína. Podle deníku E15 povolil hlubinnou těžbu Obvodní báňský úřad v Mostě. Práci tu najdou horníci z lomu Centrum, který má fungovat jen do příštího roku.
Jsou obyvatelé Horního Jiřetína na Mostecku ochotni opustit své domovy kvůli těžbě uhlí? Pokud ano, za jakých podmínek? Odpovědi na tyto otázky má dát rozsáhlý průzkum agentury STEM, který se uskutečnil v závěru loňského roku. Výsledky průzkumu dnes představí těžební společnost Severní energetická.
Lidé v Horním Jiřetíně na Mostecku mají strach z propadů země. Pod obcí totiž vedou staré důlní štoly. Naposledy se vytvořil velký kráter po propadu země v zahrádkářské kolonii loni na podzim. Vedení Horního Jiřetína proto chce od státu peníze na geologický průzkum.
O případném rychlém prolomení těžebních limitů, které chrání před zánikem obce na Mostecku, mluvil v Mostě premiér v demisi Jiří Rusnok. Sklidil tak potlesk většiny horníků a odborářů. O poznání méně jsou jeho výroky nadšeni obyvatelé obcí, kterých se limity těžby týkají, například Horního Jiřetína.
V Horním Jiřetíně na Mostecku se znovu propadla zem do bývalé důlní šachty. Stalo se to asi padesát metrů od místa, kde k podobné události došlo letos v lednu. Při propadu se nikomu nic nestalo.
Vyplnění rozsáhlých dotazníků i pohovory mají za sebou obyvatelé Horního Jiřetína na Mostecku. Majitel tamních hnědouhelných povrchových dolů chce totiž vědět, jestli a za jakých podmínek by lidé ze svých domovů odešli v případě prolomení těžebních limitů.
Díra po propadu země do staré důlní chodby v Horním Jiřetíně už by se neměla rozšiřovat. Dnes na tom začnou pracovat báňští záchranáři. Obyvatelé v okolí místa, kde se zem propadla, jsou zneklidnění. Starosta chce požádat báňský úřad, aby zkontroloval štoly pod městem.
V Horním Jiřetíně na Mostecku se dnes brzy ráno propadla zem nad nepoužívanou důlní chodbou. Nikomu se nic nestalo. Také domy jsou v pořádku. Starosta Branko Glavica upřesnil, že k propadu do starého dolu došlo v horní části města u bývalé drůbežárny.
|Lucie Husárová 1, Petra Benešová, Kristina Winklerová|Regiony
Horní Jiřetín na Mostecku se v posledních měsících dostal do hledáčku realitních kanceláří. Makléři se zajímají hlavně o majitele domů, kteří se dostali do finančních potíží a prodejem nemovitosti se chtějí zbavit dluhů. Ve městě pod Krušnými horami už smlouvu s agenturou podepsalo třicet rodin, to ale zřejmě není konečné číslo.
Dvě desítky aktivistů hnutí Greenpeace dnes ráno v lomu ČSA u Horního Jiřetína rozvinuly na skrývkovém rypadle transparent s nápisem ‚Nečasi zastav‘. Protestovali tak proti návrhu státní energetické koncepce, který počítá s prolomením těžebních limitů.
2:45
|Martin Veselovský, Lucie Husárová 1, Eva Presová|Regiony
Těžařská společnost Czech Coal má k dispozici 6 až 7 miliard korun, za které by mohla od obyvatel Horního Jiřetína a Černic vykoupit jejich domy a pozemky. V přímém přenosu debaty Radiožurnálu v Litvínově to řekl místopředseda představenstva firmy Jan Dienstl.
4:06
|Lucie Husárová 1, Lucie Maňourová, Petra Benešová|Zprávy z domova
Na severu Čech znovu začíná boj o stovky milionů tun uhlí, miliardy korun, ale také o domovy stovek lidí na Mostecku. Vláda sice zatím slíbila, že těžební limity pod obcemi Horní Jiřetín a Černice neprolomí, z ministerstva průmyslu a obchodu ale zaznívají předpovědi, že v budoucnu se bez další těžby neobejdeme. Podle některých odborníků ovšem tento postup není jedinou možností, jak udržet české teplárny při životě.
Na prolomení těžebních limitů v severních Čechách by se v budoucnu měli dohodnout těžaři a majitelé pozemků. Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo analýzu, podle které ceny tepla v příštích letech kvůli nedostatku hnědého uhlí porostou až o 50 procent. Kvůli těžebním limitům bude teplárnám od roku 2013 chybět pět až šest milionů tun uhlí ročně.
Dalších sesuvů půdy a trhlin ve svahu pod zámkem Jezeří se obávají zastupitelé obce Horní Jiřetín. Žádají proto, aby se na Mostecku pozastavila těžba, dokud se oblast kolem lomu Československé armády neprozkoumá, zda je území bezpečné. Vedení obce se domnívá, že velké propady ve svahu jsou způsobeny postupující těžbou.
Do konce letošního roku předloží vláda sněmovně novelu horního zákona. Měly by z něj zmizet paragrafy z 80. let, které umožňují vyvlastňování ve prospěch těžby. Premiér Petr Nečas potvrdil zařazení novely do legislativního plánu na letošek, přestože byla v původním návrhu až v roce 2013.
Obyvatelé Horního Jiřetína se bojí vyvlastňování kvůli těžbě uhlí. Vláda se totiž chystá vyškrtnout komunistické vyvlastňovací paragrafy z horního zákona až v příštím roce. Jiřetínští by chtěli tento legislativní krok urychlit.
Hlavním tématem středeční předvolební debaty Martina Veselovského byl osud Horního Jiřetína a Černic na Mostecku, které zatím chrání před postupem povrchového dolu limity těžby. Klání čtyř lídrů politických stran přihlíželo kolem padesáti lidí, jen necelou polovinu ale tvořili starousedlíci. Názory si totiž přijeli poslechnout i politici z okolních měst. Někteří lidé odcházeli spokojení, jiní zase zklamaní.
Málokterá česká obec přitahuje takovou pozornost jako Horní Jiřetín na Mostecku. Více než dva tisíce lidí tady už roky bojují, aby se nemuseli stěhovat kvůli těžbě uhlí. Těžební jámy a uhlí jsou pořád tématem číslo jedna. V Jiřetíně vyzpovídá dnes odpoledne Martin Veselovský volební kandidáty.
Obyvatelé Horního Jiřetína si nechávají odhadovat ceny svých domů. Udělala to tak už každá šestnáctá jiřetínská domácnost. Chystají se tak na případné vystěhování, kdyby se prolomily těžební limity.
2:14
|Martin Hromádka, Lucie Husárová 1, Petra Benešová|Zprávy z domova
Téma těžebních limitů se na Mostecku řeší už přes dvacet let. Fischerova úřednická vláda ale v posledních měsících udělala k jejich prolomení nejzásadnější krok. Navržená energetická koncepce ministerstva průmyslu jasně říká, že bez dalších zásob uhlí se Česko v budoucnu neobejde. Horní Jiřetín a Černice se tak v posledních měsících těší popularitě, o kterou ani nestály.
Horní Jiřetín nakonec dostane dotaci na novou kanalizaci a čističku odpadních vod. Severočeská obec, která se nachází na území s dosud nevytěženými strategickými zásobami hnědého uhlí, splnila pro získání evropské dotace za dvě stě milionů korun všechny podmínky.
