Lukašenko je člověk, který jen tak někomu nějaké ponížení nedaruje. Cítil se v poslední době ponížen, měl pocit, že se proti němu celá Evropa spikla, komentuje pro Radiožurnál Petra Procházková.
Otázka migrantů polskou společnost rozděluje. Zatímco většina Poláků podporuje vytlačování migrantů za běloruskou hranici, část místních lidem v nouzi pomáhá.
Na hranicích Arménie a Ázerbájdžánu se bojuje. Arménie požádala Rusko, aby jí na základě dohody pomohlo bránit svrchované území. Arménie hlásí mrtvé a raněné,
Polské ministerstvo obrany uvedlo, že příslušníci běloruských bezpečnostních sil pod příkrovem tmy stříhali díry v hraničním oplocení, aby jím mohli běženci proniknout.
Běženci se už od léta pokoušejí nelegálně dostat z Běloruska do Polska a pak dál do západní Evropy. Někteří z nich ale místo bezpečnějšího života nacházejí smrt v bažinách, lesích nebo řekách.
Skupina běženců potřebovala naléhavou lékařskou pomoc. Na silnici stojí sanitka, uvnitř leží jeden z nich. Jeho bratr zatím leží v lese zabalený ve spacáku a termofólii, která nepropouští chlad.
Ten má zajistit vzájemné konzultace členských států Severoatlantické aliance, kdykoli některý z nich cítí, že bude ohrožena jeho územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost.
Celkově polská pohraniční stráž za sobotu podle agentury Reuters zaznamenala 223 pokusů o ilegální překročení hranice. Informace je těžké ověřit, k hranicím nesmí novináři ani humanitární pracovníci.
„Budeme flexibilní a rozumní. Všechny redakce, které působí celostátně, budou moci tuto možnost využít,“ dodal. Podle Kamińského je krize na polsko-běloruské hranici „otázkou mnoha měsíců“.
V Polsku v příhraničním pásmu platí výjimečný stav, do oblasti nemají přístup humanitární pracovníci ani novináři. Média informující o migrační krizi jsou tak odkázána na informace úřadů.
„Je těžké uvěřit, že se v Evropské unii odehrává takováto krize,“ říká manažerka organizace Lékaři bez hranic Crystal van Leeuwenová, která se vrátila z oblasti podél bělorusko-polské hranice.
Lidé jsou smutní, Tálibán vzal lidem svobodu a demokracii, říká v rozhovoru pro Radio Prague International Afghánka Zakia. Ceny rostou, lidem nikdo neplatí a nemají peníze, dodává.
Věřil, že se přes Bělorusko dostane do Německa. Po zaplacení 3000 dolarů a neúspěšném pokusu přejít bělorusko-polskou hranici se ale vrátil zpět do Sýrie. „Ostatní od cesty odradím,“ říká Syřan.
Polsko v srpnu na hranici s Běloruskem začalo stavět plot z ostnatého drátu, zeď vybavená monitorovacím systémem a zařízením pro detekci pohybu má bezpečnost v této oblasti zvýšit.
Evropská unie slíbila, že omezí až 80 procent kontrol a sníží také byrokratickou zátěž spojenou s celními formalitami. Londýn však musí splnit některé ze svých dřívějších závazků.
Podle zdroje agentury Reuters bude také Washington od ledna požadovat doklad o plném očkování například po řidičích nákladních vozů, kteří překračují hranici, nebo zdravotnickém personálu.
Pohraniční stráž většině zabránila, nicméně části se podařilo na polské území dostat. Přestože se narušitelé hranice rychle rozprchli v menších skupinkách, pohraničníci je postupně všechny zadrželi.
Mezi Kosovem a Srbskem rostlo v posledních dvou týdnech napětí poté, co Priština přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou registrační značkou.
Nedaleko bělorusko-polské hranice v noci na pátek zemřel zřejmě kvůli infarktu migrant. V posledních dnech jde o pátý případ úmrtí mezi běženci, kteří se snaží dostat z Běloruska do Polska.
Pro 31letého Sajída a jeho rodinu to byla „otázka života a smrti“, cesta z Afghánistánu ale byla nesmírně náročná. Po měsíci se konečně dostali do bezpečí, po zaplacení pašerákům jim ale nic nezbylo.
Je štěstí žít v prostoru, kde jsou hranice všech okolních států průjezdné. Absurditě těch zcela zavřených a ohrožení života při jejich překonávání jsme už zjevně odvykli.
Výjimečný stav se má týkat 183 míst v Podleském a Lublinském vojvodství. Mimo jiné tam bude platit zákaz vstupu osob, které tam nebydlí, zákaz protestů a jiných akcí, včetně turistických výletů.