Hranici přešli napotřetí, do Turecka dorazili jen s šesti dolary. Afghánská rodina líčí úprk před Tálibánem
„Ve zprávách tvrdí: ‚Změnili jsme se, jsme nový Tálibán.‘ Já jim ale nevěřím. Tálibán je pořád stejný,“ říká 31letý Afghánec Sajíd Alí Husajní, příslušník utlačované menšiny Hazárů, která v Afghánistánu dodnes čelí útokům Tálibánu. Proto se rozhodl, že musí s manželkou a devítiletou dcerou z Afghánistánu utéct. Náročnou cestu, kdy je turečtí pohraničníci třikrát vrátili zpět do Íránu, nyní popisuje pro americký rozhlas NPR.
Na události, které se odehrály před více než 20 lety, Sajíd Alí Husajní nikdy nezapomene. Bylo mu pouhých osm let, když do domu jeho rodiny vpadli bojovníci radikálního hnutí Tálibán, kteří si přišli pro jeho otce. Ušetřen ale nebyl ani osmiletý Sajíd.
Lidé z Tálibánu jsou nekompetentní a nezkušení. Jednání jsou o to složitější, říká Kocian z Člověka v tísni
Číst článek
„Mlátili mě koncem zbraně… Dodnes z toho mám na čele památku,“ vzpomíná v rozhovoru pro americkou rozhlasovou stanici NPR. Jaký byl důvod nechtěné návštěvy, si tehdy neuvědomoval, jeho rodina ale byla radikálnímu hnutí trnem v oku ze dvou hlavních důvodů.
Jeho otec sloužil v afghánské armádě, Sajídova rodina navíc patřila mezi Hazáry – šíitské etnikum v Afghánistánu, které se v 90. letech stávalo terčem rozsáhlých masakrů ze strany Tálibánu.
Život v poklidné horské vesnici Chemtal na severu Afghánistánu se tak pro jeho rodinu stal nesnesitelným, klid ale nenastal ani po roce 2001, kdy do Afghánistánu přišli američtí vojáci. Násilí ve formě bombových útoků a nočních razií pokračovalo následujících 20 let, Sajíd si proto postupně uvědomoval, že takový život pro své děti a vnoučata nechce.
„Přišel Tálibán a zbil mě, protože jsme poslouchali hudbu. Tehdy jsem se rozhodl, že Afghánistán není místo pro život,“ říká Sajíd.
První kroky k naplnění svého plánu začal podnikat letos v létě, když po odchodu západních vojáků začalo radikální hnutí získávat pod kontrolu stále větší kus afghánského území a ovládnutí Afghánistánu Tálibánem se zdálo být jen otázkou času.
Spojil se tehdy s pašeráky, kteří přislíbili, že ho spolu s manželkou Mahbube a devítiletou dcerou Elisou dostanou přes hranice do Íránu. Opustit rodnou zemi chtěl ještě dřív, než se radikální hnutí dostane k moci definitivně.
Tálibán se snaží u veřejnosti budit dojem, že jeho vláda bude jiná než ta v letech 1996–2001, Sajíd jim ale nevěří. „Je to pořád ten stejný Tálibán,“ tvrdí 31letý Afghánec.
Cesta do Íránu a dál
Tříčlenná rodina se dala na útěk letos v červenci. Vměstnali se do auta pašeráků poblíž města Herát na severozápadě Afghánistánu a vyrazili k íránským hranicím. Na kontrolním stanovišti je ale lidé z Tálibánu zastavili a nařídili Sajídovi, aby vystoupil z auta. Zeptali se, jestli je Hazár. Když odpověděl, že ano, brutálně ho zbili.
Měsíc pod vládou Tálibánu je zdravotnictví v rozkladu a ekonomika v krizi, část venkova ale vítá klid zbraní
Číst článek
„Jen proto, že jste Hazár, že jste šíita,“ popisuje pro americkou rozhlasovou stanici důvod, který Tálibánu stačí k rozpoutání násilí. Z tehdejšího útoku má Sajíd dodnes noční můry, ale také zdravotní potíže. Kulhá, a když zvedne cokoliv těžšího, vystřeluje mu bolest od boku až k plicím.
Navzdory tomuto incidentu ale Sajídova rodina pokračovala v cestě dál. Pašeráci mu poblíž íránských hranic podali silný lék proti bolesti a jelo se vstříc íránským hranicím.
V samotném Íránu pak pokračovali přes město Mašhad na severovýchodě země až do hlavního města Teherán. Někdy šli pěšky, někdy jeli autobusem, jindy zase cestovali ukrytí pod zbožím v zadní části nákladního auta.
Cesta byla nesmírně náročná a stejně tak podmínky, kterým v Íránu čelili. Sajíd si na ně pašerákům stěžoval i v sérií videí, které jim zaslal prostřednictvím aplikace WhatsApp. Za nové mobilní SIM karty i balenou vodu si prý účtovali astronomické ceny, ještě víc mu ale vadily podmínky, ve kterých musel on, a hlavně jeho dcera s manželkou nocovat.
Dočasný úkryt jim poskytly „bezpečné domy“ pašeráků, které ale často vypadaly jako těsně před zhroucením. Sajíd s rodinou tak museli spát na špinavé podlaze a devítiletá dcera skončila celá poštípaná od hmyzu.
Žádné ženy, kompromisní premiér a bývalí vězni z Guantánama. Jak vypadá vláda sestavená Tálibánem?
Číst článek
„Podívejte se na to!“ říká rozhořčeně na videu, kde podle NPR krouží kamerou po miniaturní místnosti s částečně propadlou střechou.
Po těchto zážitcích se konečně dostali nedaleko hranic, které se vinou hornatým terénem mezi Íránem a Tureckem. Pašeráci je vysadili z auta a řekli, ať jdou. Tříčlenné afghánské rodině se nakonec podařilo dostat k ostnatému drátu lemujícímu hraniční čáru, podlezli ho a přešli přes příkop plný oblečení a jídla, které tu nechali migranti před nimi.
Po krátké chvíli ale Sajíd s manželkou a dcerou skončili v poutech tureckých pohraničníků, kteří je deportovali zpátky do Íránu.
„Chovali se k nám s respektem. Ten den jsme nic nejedli a měli jsme obrovský hlad, turecká policie nám ale dala najíst a pak nás poslala zpátky do Íránu,“ popisuje Afghánec.
Turecko, které už dnes hostí více než čtyři miliony uprchlíků převážně ze Sýrie, je kvůli situaci v Afghánistánu stále ostražitější. Protiimigrační nálady se v turecké společnosti vyhrocují, tamní úřady proto pospíchají s dokončením výstavby betonové zdi na pětisetkilometrové hranici s Íránem, kterou započaly už před čtyřmi lety.
Život v Turecku
Když se Sajíd s rodinou ocitl na íránském území, zavolal pašerákům a řekl jim, co se stalo. Ti ho odkázali na rodinu pastýřů, u které přenocovali. Následující den se vydali k hranici podruhé, znovu je ale dopadla hraniční policie a poslala z Turecka zpět do Íránu.
V roce 2008 pomáhal při záchraně Bidena, sám teď žádá o pomoc. Tlumočník zůstal v Afghánistánu uvízlý
Číst článek
Napotřetí jim pašeráci řekli, ať zkusí jinou část hranice, a tentokrát to vyšlo. Přelezli zeď a dostali se až do domu tureckého majitele, který byl dohodnutý s pašeráky a umožňoval jim využívat jeho prostory jako dočasný úkryt pro nově příchozí migranty.
Sajíd popisuje, jak se jeden z pašeráků dostal do konfliktu s majitelem domu a celý spor se vyhrotil natolik, že došlo až na fyzické násilí.
„Turecký pašerák vytáhl velký nůž a pokusil se napadnout majitele domu, který byl plný rodin včetně malých dětí. Postavil jsem se mezi ně a řízl mě do ruky,“ říká Sajíd, podle kterého majitel následně utekl a zavolal policii.
Když přijeli na místo zástupci tureckých úřadů, rozdělili migranty do dvou skupin – v první byly rodiny, ve druhé pak muži, kteří se vydali na cestu z Afghánistánu samostatně. Zatímco druhá skupina musela turecké území opustit, rodiny mohly pokračovat dál.
Sajíd s manželkou a dcerou Elisou se nakonec dostali do Trabzonu na severovýchodě Turecka. Město při pobřeží Černého moře zvolil na doporučení kamaráda, podle kterého je v Trabzonu dost práce. Sehnat peníze totiž 31letý Afghánec musel co nejdříve.
Postavila se Tálibánu a podle médií měla být v zajetí či mrtvá. Odvážná politička ale prchla do USA
Číst článek
Na cestu z Afghánistánu Sajíd vybral všechny své životní úspory, po zaplacení zhruba 4300 dolarů (přes 90 tisíc korun) pašerákům ale rodině zbylo ani ne šest dolarů. V kritické situaci jim následně pomohl jeden z Afghánců, který Sajídovu rodinu dočasně ubytoval ve svém bytě.
„Když do Trabzonu přijdou nováčci, nenecháme je venku. Vezmeme je k nám, dokud si nenajdou pronájem. Snažíme se pro ně také najít práci,“ popisuje pro americký rozhlas Ahmed Džavaheri, který pochází z afghánského města Herát.
Sajída teď čeká ještě dlouhá cesta, než bude schopný postarat se o rodinu bez pomoci ostatních, hlavní ale je, že jsou v bezpečí, daleko od Tálibánu.
„Když je to pro vaši rodinu otázka života a smrti, všechno se změní… Mám vůči manželce a dceři odpovědnost a udělám všechno pro to, abych pro ně našel bezpečné místo a byly šťastné,“ říká Sajíd.
