Les vzpomínek funguje už devět let, za tu dobu v něm místo posledního odpočinku našlo přes 900 zemřelých. Za poslední léta ale zájem o tuto možnost pohřbívání narostl.
Lidé si mohou vybrat, zda popel uloží s urnou, nebo bez ní. „Urna je speciální, biologicky rozložitelná. Má poločas rozpadu zhruba 10 let,“ vysvětluje šéfka Správy hřbitovů a krematoria města Plzně.
Rakve se zemřelými převáží vojenské vozy například do Parmy, Modeny či Acqui Terme. Poté, co zde těla zpopelní, budou ostatky převezeny zpět do Bergama.
Podle hlavního ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy jsou Dušičky v útratách na čtvrtém místě za Vánocemi, Silvestrem a Velikonocemi. Letos podle něj za zboží lidé utratí přes miliardu korun.
Ekvádorská společnost Quito Post Mortem nabízí zájemcům nevšední turistickou atrakci. Uprostřed noci je zavede na hřbitov El Tejar v metropoli Quitu, kde je na chvíli zavře do temné hrobky.
Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici. O svátku nazývaném Dušičky lidé vzpomínají na své zesnulé blízké. Navštěvují hroby, pokládají květiny a zapalují svíčky jako symbol života.
Evangelický hřbitov u Karviné chátrá desítky let. Otevřené hroby, poškozené náhrobky. To vše v donedávna houštím zarostlé džungli. Místo posledního odpočinku stovek lidí ale teď láká stále víc lidí.
Ještě v úterý instalují zaměstnanci upozornění na všech 29 hřbitovů, kterých se opatření týká. Radiožurnálu to řekl Karel Kobliha pověřený řízením Správy pražských hřbitovů.
Do auta naložili motorové pily, kladiva, kůly a vyjeli do terénu. Libavští patrioti se pustili do značení zaniklých hřbitovů. Na dvaceti místech se objevily nové pamětní tabulky. Na nich stojí jméno vesnice, ke které hřbitov patřil. Aby lidé věděli, kde odpočívají jejich předci.
O dušičkovém víkendu jsou hřbitovy plné lidí, kteří přijdou zavzpomínat na své blízké. Velká část lidí tento svátek každoročně pojme jako příležitost k úklidu hrobu. Při procházce po brněnském ústředním hřbitově ale narazíte i na hroby zarostlé plevelem, které zdobí jen staré umělohmotné květiny. Podle správy hřbitovů je takových hrobů až třetina. Těm, kdo je mají pronajaté, přitom hrozí podle zákona pokuta, pokud se o hrobové místo dobře nestarají.
Svátek Všech svatých tradičně přivádí na hřbitovy stovky lidí. Policisté i strážníci proto budou v pohotovosti. Za volant sedají i takzvaní sváteční řidiči a zloději navíc využívají časté nepozornosti návštěvníků hřbitovů - vykrádají vozidla nebo se snaží krást přímo na hřbitově.
Policisté jsou kvůli Dušičkám ve střehu. Svátek zesnulých totiž každoročně láká na hřbitovy vedle pozůstalých také zloděje. Ti se nejčastěji zaměřují na auta zaparkovaná před hřbitovy nebo osobní věci, které lidé nechávají položené u hrobů.
Dušičky sice připadají až na následující sobotu, řada lidí ale využila k návštěvě hrobů svých zemřelých už tento prodloužený víkend. S větším počtem pozůstalých na hřbitovech každoročně roste také aktivita zlodějů, kteří kradou výzdobu z hrobů i věci ze zaparkovaných aut návštěvníků. Hřbitovy proto hlídají nejen policisté a strážníci, ale i kamery a fotopasti.
Pražské hřbitovy jsou plné kulturních památek, o které se nikdo nestará. Například historické náhrobky známých osobností často chátrají. Památkáři proto chtějí hřbitovy zkontrolovat. A to ve spolupráci s novým šéfem jejich správy, kterého vedení Prahy právě dnes vybere.
Na pražských hřbitovech se odehrávají promyšlené machinace. Radiožurnál zjistil, že místo toho, aby pracovníci hřbitovní správy prodávali městské hroby, nabízejí pozůstalým služby soukromé kamenické firmy. Ta potom vydělává na úkor obecního rozpočtu.
Hřbitovy se v následujících dnech stanou terčem zlodějů. Po celém Česku se na ně kvůli Dušičkám chystají tisíce lidí. Zloději se snaží využít jejich nepozornosti a okrást je, věci berou z aut i hrobů. Policisté na Vysočině proto hřbitovy obcházejí a lidi varují.
Na malém hřbitově v Jimramově na Vysočině musejí nebožtíky pohřbívat do vody. Pozůstalým nezbývá než to přetrpět, nebo uložit rakev jinam, případně zvolit pohřeb žehem. Hřbitov totiž církev založila na místě, které se po více než 100 letech ukazuje jako mimořádně nevhodné. Kdyby si na zaplavený hřbitov posvítily úřady, nezbude jim než pohřbívání do země zakázat.
V Hongkongu ročně zemře okolo 45 tisíc lidí. Ostatky čtvrtiny z nich nemají příbuzní kam uložit. Na malém ostrově totiž chybí hřbitovy a kolumbária. Ceny za hroby a místa v kolumbáriích se proto vyšplhaly na desetitisíce hongkongských dolarů. Poptávka převyšující nabídku také inspirovala některé podnikavce ke vzniku nelegálních úschoven uren.