Demokraté se v primárkách roku 2020 snažili, co mohli, aby nominovali někoho jiného než Joea Bidena. Na žádném jiném kandidátovi se ale neshodli. Shovívavost straníků se ale hroutí.
Senát je od loňského ledna mezi demokraty a republikány rozdělený poměrem 50 křesel ku 50, přičemž z republikánského tábora v minulosti podpořily právo na potrat pouze dvě senátorky.
Nejen Polsko. K plíživému zpřísňování potratové politiky dochází i v jiných evropských zemích. Jak ale vyplývá z velkého evropského přehledu serveru iROZHLAS.cz, řada zemí se naopak liberalizuje.
Od rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které zrušilo právo na potraty na federální úrovni se mnohé státy rozhodly toto právo výrazně omezit. Ve středu takový zákon začal platit ve státě Florida.
„Mám za to, že musíme kodifikovat Roeovou vs. Wade v zákoně,“ řekl prezident k polemikám o právu na potrat. „A jestliže by tomu stál v cestě filibuster... pak by tomu měla být poskytnuta výjimka.“
Americký Nejvyšší soud nemá zákonodárnou, natož exekutivní pravomoc, nemůže nic zakázat. Dokonce ani nemůže nic iniciovat, jen reaguje na podání stran.
Dle slov novináře Daniela Anýže Američané již Nejvyšší soud nepovažují za apolitickou instituci. Ještě před deseti lety byla důvěra v něj na úrovni úřadu prezidenta, nyní klesla na 25 procent.
Americký nejvyšší soud po půlstoletí zrušil federálně zaručené právo na potrat. V České republice se ale podle oslovených politiků legislativní úpravy práva na interrupci nechystají.
Asi polovina z 50 amerických států pravděpodobně po přelomovém výroku nejvyšší americké soudní instance zavede nová omezení nebo zákazy potratů. V některých státech začal zákaz interrupcí již platit.
Ženy v celých USA měly právo na interrupci zhruba do 23. týdne těhotenství. Celostátní právo na potrat pochází z verdiktu v procesu označovaném jako Roeová versus Wade z roku 1973.
Přibližně milionová pokuta hrozí těm, kdo by rozesílali takzvané potratové pilulky poštou nebo je jinak distribuovali. Zákon přitom uznává legálnost interrupce jen v případě ohrožení života matky.
Hněv, obavy a velmi svérázné návrhy, třeba na regulaci mužských pohlavních orgánů – takové byly celoamerické protesty za zachování práva na potrat, které je v zemi v ohrožení.
Hlasování vyvolali demokraté poté, co minulý týden unikl dokument, podle kterého se Nejvyšší soud chystá zrušit ústavní ochranu práva na interrupce, dosud zaručenou precedentem z roku 1973.
„Toto všechno podstupuji i pro ostatní ženy, které se mohou dostat do této situace. Možná budu někdy mít také dceru a nechci, aby si musela procházet tím čím já teď,“ vyhlašuje Čavajdová.
Nejvyšší soud se teď chystá zrušit precedens, na kterém právo na ukončení těhotenství, byť omezené a regulované, stojí – a sice rozhodnutí liberálního soudu z ledna 1973, známé jako Roe versus Wade.
O možných dopadech stanoviska amerického Nejvyššího soudu, které by mohlo zrušit legalizaci potratů, mluvil ve vysílání Radiožurnálu amerikanista Jakub Lepš.
Zákon stanoví, že interrupce jsou zakázané od chvíle, kdy lze detekovat srdeční aktivitu embrya, tedy přibližně od šestého týdne těhotenství. V takto raném stadiu ani část žen neví, že jsou gravidní.
Americká potratová politika se opírá o precedent z případu Roe vs. Wade. To se ale představitelé Nejvyššího soudu snaží zpochybnit, jak vyplývá z uniklého dokumentu.
Prahou prošel po dvou letech Národní pochod pro život, který je manifestací zastánců tradičních rodin a odpůrců potratů. Nesouhlas s akcí přišlo vyjádřit asi dvě stě lidí.
„Komunita neviní násilníka, ale samotnou oběť. Ženy proto nechtějí přijít na kliniku a raději si některé z nich vezmou život, než aby zostudili rodinu,“ říká Kateřina Holečková z Lékařů bez hranic.
Pro zákon hlasovalo v pondělí místního času 46 zákonodárců, proti jich bylo 48. Ve stočlenném Senátu bylo zapotřebí 60 hlasů, aby zákon překonal obstrukční mechanismus zvaný filibuster.
Agniezka T. se do nemocnice v Čenstochové dostala kvůli komplikovanému těhotenství. Oba plody zemřely v rozmezí několika dnů, ale lékaři provedli potrat až po dvou dnech od smrti druhého dvojčete.
Praha||Lenka Kabrhelová, Matěj Válek, Dominika Kubištová|Zprávy z domova|Vinohradská 12
Stovky polských žen cestují podle nevládních organizací do Česka za umělým přerušením těhotenství. Co všechno musí splnit, aby tu potrat mohly podstoupit? A jak důležitou destinací Česko je?
Server iROZHLAS.cz přináší svědectví jedné z Polek. „Nejhorší bylo obcházet doktory, kteří mi odmítali pomoci, protože jsem Polka,“ vzpomíná 25letá Maria na svoji pražskou anabázi.
V Texasu vstoupil se začátkem září v platnost zákon, který zakazuje veškeré potraty od chvíle, kdy lze na přístrojích zaznamenat srdeční tep plodu, což je zhruba v šesti týdnech těhotenství.
