Atentátníka Kujtima Fejzulaie loni 2. listopadu zastřelila policie poté, co v centru Vídně několika střelnými zbraněmi zabil čtyři lidi a mnoho dalších zranil.
V letadle bylo kromě osmi žen i 23 dětí. „Matky se budou muset za své činy zodpovídat systému trestního soudnictví. Velká část z nich byla po příletu zadržena,“ uvedl německý ministr zahraničí Maas.
Místní informační komisař potvrdil, že ve státě se rozšířila skupina Boko Haram, ale dodal, že se místní vládě a bezpečnostním složkám podařilo zabránit tomu, aby obsadila další území.
Na Novém Zélandu byl v reakci na nedávný útok extremisty v Aucklandu přijat zákon, který kriminalizuje přípravu teroristického útoku a má se vypořádat s dosavadní skulinou v právním systému.
Terčem útoků se v sobotu i v neděli stala vozidla bezpečnostních složek, které nyní podléhají Tálibánu. Jde o první vražedné atentáty od stažení posledních amerických jednotek.
Americký útok dronem na podezřelé atentátníky byl omyl. Zemřelo při něm deset civilistů včetně sedmi dětí. Pentagon se omluvil, pozůstalým to ale nestačí.
Americká organizace SITE Intelligence Group uvedla, že video Zavahrího bylo zveřejněno v sobotu. Terorista v něm prohlásil, že „Jeruzalém nikdy nebude judaizován“ a chválil teroristické akce Al-Káidy.
„Celkem bylo zmařeno 31 připravovaných teroristických útoků v pozdní fázi v předešlých čtyřech letech,“ uvedl šéf britské tajné služby MI5 Ken McCallum pro BBC.
Záchranáři odvezli do nemocnice jednoho zraněného v kritickém stavu a tři lidi ve vážném stavu. Útočník zemřel na místě, podle premiérky byl zastřelen do minuty od začátku útoku.
Alexanda Kotey se přiznal ke všem bodům obžaloby, ačkoliv dříve vinu odmítal. V USA by mu za tyto činy hrozil trest smrti, po intervenci Británie ho čeká doživotí, se kterým Kotey předem souhlasil.
S armádní eskortou jelo na silnici asi 100 automobilů, na něž ozbrojenci začali střílet, oznámili svědci události. „Některá auta byla zasažena a shořela,“ řekl jeden ze svědků.
Tálibán je podle Millleyho osobní zkušenosti „bezohledná skupina“ a teprve v budoucnu se „ukáže, zda se změní či nikoliv“, prohlásil generál na tiskové konferenci.
Informace o tomto ujednání byla zveřejněna až nyní po stažení Američanů z obav, jak by na dřívější oznámení Tálibán reagoval a zda by to nevyprovokovalo další atentát teroristického Islámského státu.
„Je to nejextrémnější a nejnásilnější ze všech džihádistických militantních skupin v Afghánistánu,“ píše BBC o organizaci Islámský stát-Chorásán, která stojí za čtvrtečním útokem u letiště v Kábulu.
Ačkoliv vrcholnou platformou pro diskusi o Afghánistánu zůstává Severoatlantická aliance (NATO), o dronových útocích na atentátníka rozhodly Spojené státy samy.
Biden řekl, že další útok je během následujících 24 až 36 hodin „velmi pravděpodobný“. Agentura Reuters uvedla, že na letišti je nyní asi tisícovka civilistů, kteří ještě čekají na leteckou evakuaci.
Mluvčí hnutí očekává, že brzy pominou ekonomické šoky a pád měny, který následoval poté, co se Tálibán v polovině srpna po překvapivé a bleskové ofenzívě zmocnil prakticky celého Afghánistánu.
Prezident Joe Biden v sobotu večer uvedl, že ho armádní představitelé varovali, že v příštích 24 až 36 hodinách může v Afghánistánu přijít další teroristický útok.
„Operace Apagan, započatá 15. srpna na žádost prezidenta republiky, tento večer skončila,“ sdělila francouzská ministryně. Upřesnila, že Francie z Afghánistánu evakuovala téměř 3000 lidí.
K útokům se přihlásila odnož teroristické organizace Islámský stát. Podle Pentagonu při útocích zahynulo také 13 amerických vojáků. Tálibán původně hlásil nejméně 28 obětí, později to ale popřel.
„Zachráníme Američany a dostaneme odtud naše afghánské spojence,“ prohlásil prezident před novináři. Potvrdil současně termín 31. srpna, ke kterému má skončit stahování amerických sil z Afghánistánu.