Co je IS-Chorásán a jaké má vztahy s Tálibánem? Pět otázek kolem ‚nejbrutálnější‘ skupiny Afghánistánu
Ještě do minulého týdne nebylo její jméno příliš známé, po sebevražedném útoku na kábulském letišti se ale teroristická organizace Islámský stát-Chorásán dostala do širokého povědomí a mnohé bezpečnostní analytiky utvrdila, že je největší bezprostřední hrozbou v Afghánistánu nejen pro Západ, ale i samotný Tálibán. Co víme o afghánské odnoži takzvaného Islámského státu, která má jen letos na svědomí desítky krvavých útoků?
„Je to nejextrémnější a nejnásilnější ze všech džihádistických militantních skupin v Afghánistánu.“
Další útok v Afghánistánu. Na letiště v Kábulu mířilo pět raket, bezpečnostní systém je zlikvidoval
Číst článek
Tak popisuje britská televize BBC teroristickou organizaci Islámský stát-Chorásán, která stojí za čtvrtečním sebevražedným atentátem u kábulského letiště. Útok nepřežilo nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Počet životů, které má odnož takzvaného Islámského státu v posledních letech na svědomí, je však mnohem vyšší.
Jaká je její historie a co její aktivity znamenají pro Tálibán, který se chopil moci nad Afghánistánem, napovídá přehled klíčových otázek a odpovědí.
Co je IS-Chorásán?
IS-Chorásán je regionální odnoží teroristické organizace označované jako Islámský stát, která v roce 2014 vyhlásila na dobytých územích v Sýrii a Iráku svůj „chalífát“. Označení Chorásán přitom odkazuje na historické území ve střední Asii, které leží nejen na území dnešního Afghánistánu, ale také Pákistánu, Íránu, Tádžikistánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu.
Podle Centra pro mezinárodní bezpečnost a spolupráci při Stanfordské univerzitě se řídí přísným výkladem islámského práva a k dosažení svých cílů často využívá násilnou donucovací taktiku, která zahrnuje veřejné popravy, zabíjení kmenových starších, ale také zavírání škol. Jejich hlavní cíl je jeden: vybudovat z Chorásánu provincii globálního chalífátu Islámského státu.
Kdy se IS-Ch zformoval?
Podle části odborné veřejnosti se afghánská odnož Islámského státu zformovala v roce 2015, někteří experti ale vznik IS-Chorásán datují už do roku 2014. Počátek skupiny, známé pod zkratkou IS-Ch, je nicméně spojován především s dobou, kdy byl Islámský stát v Sýrii a Iráku na vrcholu svých sil.
Kdo může za humanitární katastrofu v Afghánistánu? V USA se navzájem obviňují Afghánci, Biden a Trump
Číst článek
Jeho zakládajícími členy se stali „přeběhlíci“ z jiných radikálních hnutí v Afghánistánu a Pákistánu, především Tálibánu. Řada současných bojovníků IS-Chorásán v minulosti slíbila věrnost například organizaci Tahríke-Tálibán Pákistán (TTP), kteří v roce 2010 prchali před protiteroristickou operací pákistánské armády do východoafghánské provincie Nangarhár, kde se značná část z nich usadila.
Podle analýzy Stanfordské univerzity tyto skupiny následně působily na afghánském a pákistánském území jako apolitické ozbrojené gangy, které vydíraly vesničany a prováděly únosy lidí, aby po jejich blízkých mohly požadovat výkupné. Jejich jednání tehdy nebylo pochuti obyvatelům, ale ani TTP a Tálibánu.
V roce 2014 navíc afghánským a pákistánským územím začala obíhat propaganda samozvaného Islámského státu, který ozbrojence lákal do svých řad, a často se mu to dařilo.
Na podzim roku 2014 slíbilo Islámskému státu věrnost i několik velitelů TTP, rozezlených kvůli spornému jmenování nového vedení. V lednu 2015 pak tito bývalí velitelé spolu s bývalými lídry afghánského Tálibánu a členy některých dalších radikálních hnutí zveřejnili video, ve kterém potvrdili svou oddanost vůdci IS Abú Bakrovi al-Bagdádímu a prohlásili se za nové správce oficiální provincie Islámského státu v Afghánistánu.
Nová afghánská realita: nefunkční úřady, lidé bez peněz, úprk mladých. Někteří ale Tálibánu fandí
Číst článek
„Není pochyb o tom, že nás Všemohoucí Alláh už před mnoha lety požehnal džihádem na území Chorásánu a právě z milosti Alláha jsme bojovali s každým nevěřícím, který do Chorásánu vstoupil. To vše kvůli zavedení šaríi,“ cituje výzkumné Centrum pro strategická a mezinárodní studia jedno z tehdejších prohlášení, která nově vzniklá afghánské odnož IS vyslala do světa.
Netrvalo dlouho a IS-Chorásán nechvalně proslul svou brutalitou a krvavými útoky, které mířily mimo jiné na afghánské bezpečnostní složky, politiky, náboženské menšiny nebo mezinárodní organizace, včetně těch humanitárních.
Afghánská odnož IS čelí celé řadě obvinění z těch nejhorších zvěrstev, jako jsou útoky na dívčí školy nebo nemocnice. Podle agentury Reuters IS-Chorásán brutálně popravoval předáky afghánských vesnic, zabíjel pracovníky Červeného kříže a prováděl sebevražedné atentáty na cíle spojené se šíitskou menšinou.
Američtí představitelé mu připisují například loňský útok na školačky z řad šíitské menšinu Hazárů, který více než osmdesát z nich nepřežilo.
S odchodem západních sil z Afghánistánu navíc aktivita afghánské odnože Islámského státu dál narůstá. Podle červnové zprávy OSN Islámský stát v prvních čtyřech měsících letošního roku provedl více než 75 útoků, ve stejném období roku loňského to přitom bylo celkem 21.
Jak silný je IS-Chorásán?
Britská televize BBC uvádí, že v době svého největšího vrcholu čítala afghánská větev IS zhruba 3000 bojovníků. Po bojích s afghánskými bezpečnostními složkami, úderech západních sil a střetech s Tálibánem ale řady IS-Chorásánu výrazně prořídly. Podle Amerického deníku The New York Times se jejich počet snížil na zhruba 1500 až 2000 bojovníků, což odpovídá asi polovině stavu z roku 2016.
Polka evakuovaná českým speciálem z Afghánistánu: Když mi řekli, že může jet i manžel, plakala jsem
Číst článek
V tomto roce údery afghánských a amerických vojenských sil namířených proti teroristické organizaci v Afghánistánu zintenzivnily. V létě roku 2016 zlikvidovaly například Hafíze Sajída Khana, emíra Islámského státu-Chorásán, ke kterému se přidal po opuštění TTP. Následující rok byl zabit i jeho nástupce Abdul Hasíb a v roce 2017 také Abu Sajíd, který byl v pořadí již třetím emírem IS-Chorásánu.
Přestože se počet členů během několika let omezil na zhruba polovinu, podle červnové zprávy OSN zůstává IS-Chorásán pod vedením nového ambiciózního vůdce Šahaba al-Muhadžira „aktivní a nebezpečnou“ organizací, která se nadále snaží rozšířit své řady například o neloajální bojovníky Tálibánu.
Jaké má vztahy s Tálibánem?
IS-Chorásán je nejenom zuřivým nepřítelem Západu, ale také zapřisáhlým rivalem samotného radikálního hnutí Tálibán, které od začátku srpna ovládá drtivou většinu afghánského území. IS-Chorásán tvrdí, že je Tálibán příliš umírněný a kritizuje ho za vyjednávání se Spojenými státy.
Podle Stanfordské univerzity však nepřátelství mezi těmito dvěma skupinami pramení nejen z jejich ideologických rozdílů, ale také „ze vzájemného soutěžení o zdroje“. Radikální sunnitská skupina totiž od začátku soupeřila s Tálibánem o kontrolu klíčových území na hranici s Pákistánem, kudy se pašují drogy a další zboží.
23:28
‚Víc zbraní, střeliva a zásob.‘ Nejvýznamnější protitálibánský rebel Masúd hledá pomoc ve Francii
Číst článek
Navzdory vzájemným bojům ale někteří experti tvrdí, že Tálibán a afghánská větev Islámského státu jsou do jisté míry vzájemně propojeny. Podle BBC má být pojítkem sít Hakkání, která v Afghánistánu bojovala proti tamní vládě i silám NATO a je napojená nejen na Tálibán, ale také na teroristickou organizaci Al-Káida.
Se sítí Hakkání přitom úzce spolupracuje i IS-Chorásán, píše s odkazem na část odborné veřejnosti BBC. Deník The New York Times navíc upozorňuje, že současný vůdce afghánské větve IS - Šahab al-Muhadžir - byl v minulosti jedním z velitelů sítě Hakkánní, ze které ale zběhl.
Na propojení mezi radikálními skupinami poukazuje také Saján Gohel z Asijsko-pacifické nadace, který se radikálními a teroristickými organizacemi na území Afghánistánu dlouhodobě zabývá. Podle něj naznačují vzájemnou kooperaci i velké útoky z let 2019 až 2021, na kterých IS-Chorásán, síť Hakkání a další teroristické skupiny se sídlem v Pákistánu vzájemně spolupracovaly.
Magazín The Economist upozorňuje také na zprávy z minulých dnů, podle kterých Tálibán svěřil bezpečnost Kábulu do rukou předního představitele této sítě – Kálila ur-Rahmána Hakkáního, který figuruje na americkém seznamu hledaných teroristů a Washington na jeho dopadení vypsal odměnu ve výši pěti milionů dolarů. Economist proto spekuluje, zda tímto krokem Tálibán neotevřel cestu k provedení útoku na kábulském letišti.
Je IS pro Tálibán výzvou?
Podle řady odborníků ano. Islámský stát v Chorásánu považuje bojovníky Tálibánu za „odpadlíky“, podle jejich výkladu islámského práva je proto zabíjení tálibů zákonné, tvrdí například britská BBC.
Vítězství Tálibánu jako voda na mlýn islamistům. Hrozí posílení Al-Káidy i radikálních skupin v Africe?
Číst článek
„Militanti IS představují pro nadcházející vládu Tálibánu hlavní bezpečnostní výzvu, což má vedení Tálibánu se západními zpravodajskými službami společné,“ píše BBC.
Další odborníci zase upozorňují na to, že čtvrteční útok Islámského státu zdůraznil mezery tálibánské vlády, která v současnosti usiluje o mezinárodní uznání.
„Ukazuje to, že schopnosti Tálibánu týkající se kontrarozvědky a boje proti terorismu jsou ve skutečnosti omezené. Nebyli schopní útok odhalit ani ho zastavit,“ cituje americká stanice NPR Setha Jonese, odborníka na Afghánistán z Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Poté, co se moci nad Afghánistánem chopilo radikální hnutí Tálibán, nicméně hrozba terorismu zesiluje nejen v samotném Afghánistánu. Na pozoru by se měly mít i ostatní země světa.
Podle červnové zprávy OSN se do Afghánistánu v posledních měsících přemístilo až 10 tisíc islamistických radikálů ze středoasijských zemí, Pákistánu nebo Severního Kavkazu. Většina z nich je napojená na Tálibán nebo Al-Káidu, další ale spolupracují právě s Islámským státem.
„Z Afghánistánu je dnes Las Vegas teroristů, radikálů a extremistů… Otevírá to cestu dalším extremistům, aby se do Afghánistánu také dostali,“ varuje pro list The New York Times Ali Mohamed, který dříve pracoval pro afghánské bezpečnostní složky.
