Galant rovněž uvedl, že s vysoce postavenými americkými představiteli projednával své návrhy na správu poválečného Pásma Gazy, na níž by se podíleli místní Palestinci, regionální partneři a USA.
„Izraelská armáda vymezila oblast klidu zbraní tam, kde probíhají nejzásadnější trasy kamionové dopravy. Nebude příliš velká, ale mělo by to stačit k posílení zásobování,“ míní Kuchyňová Šmigolová
Sobotní zásah izraelských vojáků je největší svého druhu na záchranu rukojmích od vypuknutí nynější války. Ta se rozhořela právě po útoku teroristů z palestinského hnutí Hamás z loňského října.
Izrael i jeho armáda podle analytičky Kalhousové budou muset nedělní útok prošetřit už proto, aby ochránili sami sebe. Mezinárodní soudy se podobnými případy zabývají, když nedůvěřují místní justici.
Izrael navzdory mezinárodnímu odporu pokračuje v operacích ve městě Rafáh. Podle experta Břetislava Turečka prý ale nehrozí opakování míry destrukce, která potkala město Gaza loni na podzim.
Izraelská armáda tvrdí, že osm až deset raket bylo na Izrael vypáleno z příhraničního Rafahu, kde armáda vede vojenskou ofenzivu. Škody ani oběti zatím nejsou hlášeny.
Prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu Karim Khan navrhl zatykač proti Netanjahuovi, izraelskému ministru obrany a třem vůdcům hnutí Hamás. Podle něj nesou odpovědnost za válečné zločiny.
V Pásmu Gazy dochází humanitární pomoc. Její distribuci navíc komplikují těžké boje, které za poslední týden uvedly do pohybu téměř půl milionů Palestinců.
Podle palestinské civilní obrany si zatím podařilo identifikovat 165 těl z 392 nalezených. Lidé údajně stále proudí na místa nálezu v naději, že tam najdou ostatky svých blízkých.
Při zásahu několika vozidel z humanitárního konvoje zemřelo 1. dubna celkem sedm lidí, kromě Sobóla tři Britové, Australanka, Palestinec a muž s občanstvím USA a Kanady.
Íránští představitelé tvrdí, že na jakýkoliv útok proti jejich zájmům budou tentokrát reagovat masivně. Snad to jsou jen silácké rétorické řeči, které slyšíme z Íránu mnoho let, říká Kalhousová.
Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou.
Příčinou humanitární krize v Pásmu Gazy je k sobotě 162. dnem pokračující válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, jenž Evropská unie či Spojené státy pokládají za teroristickou organizaci.
Palestinské úřady informovaly ve čtvrtek o dvou incidentech, ve kterých figurují lidé čekající na humanitární pomoc, píše agentura Reuters. Při prvním údajně zahynulo nejméně osm lidí.
Představitelé nemocnic řekli, že zařízení přijala desítky těl. Mluvčí izraelské armády podle agentury Reuters sdělil, že nemá informace, že by na oblast, kde se incident stal, armáda podnikala údery.
Podle úterní bilance úřadů v Gaze, které ovládá Hamás, pokládaný EU a USA za teroristickou organizaci, zemřelo v důsledku bojů od října nejméně 28 473 Palestinců, většinou žen, dětí a mladistvých.
Izrael kvůli očekávané invazi do Rafáhu čelí sílící kritice. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rozšíření izraelské ofenzivy do Rafáhu by mělo nedozírné regionální důsledky.
V úterý ráno také izraelská policie zabránila skupině demonstrantů v přístupu k přechodu Kerem Šalom na izraelské hranici s Pásmem Gazy. Zdůvodnila to tím, že oblast je vojenskou zónou.
Snížení počtu izraelských vojáků nasazených v Pásmu Gazy podle činitele umožní některým záložníkům vrátit se do civilního života. To má mimo jiné podpořit válkou poškozenou izraelskou ekonomiku.
Izraelští vojáci zastřelili tři rukojmí 15. prosince, když vyšli z budovy ve čtvrti Šudžája ve městě Gaza. Vyšetřování ukázalo na několik nedostatků v postupu armády.
Pokračování v bojích ohlásil zákonodárcům z jeho strany Likud. Jen za uplynulý den si izraelské útoky podle úřadů Gazy vyžádaly životy 250 Palestinců a 500 zraněných, čísla ale nelze nezávisle ověřit.
