Situace na bezpečnostní šachovnici na Ukrajině, jakož i v Evropě obecně, by se tedy mohla po amerických prezidentských volbách zásadně změnit. Trumpovo znovuzvolení není přitom nereálné.
„Česká republika tak může kvůli postoji Polska a Maďarska přijít o významnou částku, na což český premiér Fiala reagoval nezvykle otevřenou kritikou obou zemí.“
Aliance liberálů a demokratů přezkoumává hodnoty hnutí ANO. Vadí jim, že zatímco ANO se snaží na evropské scéně vytvářet dojem, že patří k evropským liberálům, doma se prezentuje jinak.
Jelikož koalice Spolu tvoří páteř vládní koalice, jeví se úvahy o společné kandidátce v eurovolbách jako logické. Jenže tento záměr s sebou také nese řadu rizik.
Česká vláda by se měla připravit zejména na scénář, v němž v Polsku obhájí svoje pozice strana Právo a spravedlnost a na Slovensku stane v čele vlády Fico.
Volání po míru, které fakticky uznává požadavky agresora, a hraje tak podle jeho not, není nic nového. Moskva tuto taktiku používala už v éře Sovětského svazu.
„Překvapivé je to proto, že vládní koalice je v poslední době v politické defenzivě kvůli ekonomickým problémům, zejména vysoké inflaci a neurovnaným státním financím,“ píše Jiří Pehe.
Poslanci tento týden stráví ve Sněmovně víc času, než je běžné. Opozice totiž chystá obstrukce proti novele zákona o omezování červnové valorizace penzí. Čekat se tak dají hodiny řečnění a přestávek.
Petr Pavel hned po svém zvolení v podobě schůzky s ostatními třemi nejvyššími ústavními činiteli naznačil, že s praxí, v níž Hrad dělá vlastní zahraniční politiku, hodlá skončit.
Vláda Petra Fialy si jistě zaslouží za mnoho věcí kritiku, jako třeba za ne vždy efektivní komunikaci či příliš pomalé rozhodování o některých důležitých opatřeních.
Jelikož se konají vždy několik týdnů před volbami reálnými, mohli bychom je vnímat jako indikátor toho, jak skutečné volby dopadnou. Zatím byly spíš vždy indikátorem, jak skutečné volby nedopadnou.
Průzkumy už několik měsíců ukazují, že největší šance postoupit do druhého kola mají tři kandidáti – generál ve výslužbě Petr Pavel, expremiér Andrej Babiš a bývalá rektorka Danuše Nerudová.
Zeman svorníkem společnosti a politiky nechce být, ani když společnost a vláda čelí hluboké krizi. Otázkou také je, do jaké míry skutečně přehodnotil své postoje k Rusku.
„Nelze zavírat oči nad porušováním principů právního státu nebo lidských práv v jakékoliv členské zemi jenom kvůli tomu, že se v nějaké oblasti chová příkladně,“ připomíná politolog Jiří Pehe.
Kauza připomíná 90. léta minulého století, což v zemi, která je už téměř 20 let členem Evropské unie, v jejímž čele už podruhé stane, budí značné emoce.
Je možné, že Erdogan a Orbán pouze vydírají, a nakonec se ve světle finančních injekcí západních zemí umoudří. NATO ani Evropská unie ale nemají mechanismy pro vyloučení svých nedemokratických členů.
Putin nakonec nejspíš dosáhne pravého opaku toho, co zamýšlel – tedy zabránit Ukrajině v úzké spolupráci s NATO a odstrašit od možného vstupu do aliance země, jako jsou Finsko nebo Švédsko.
Někteří komentátoři považují debatu o americké základně za lakmusový papírek, s jehož pomocí jsme se mohli přesvědčit o tom, kdo kde stojí ve vztahu k naší bezpečnosti v době ruské invaze na Ukrajině.
Ještě nedlouho před vypuknutím současné uprchlické krize v důsledku války na Ukrajině se česká vláda stavěla skepticky i ke společné evropské azylové politice.
Podle různých zpráv už čeští diplomaté oslovili americkou stranu, přičemž se snaží využít skutečnosti, že se Biden bude na konci června účastnit summitu Severoatlantické aliance v Madridu.
