Česká opozice se k Trumpovi před jeho nástupem do funkce vehementně hlásila, jenže jeho počínání ve vztahu k ruské agresi na Ukrajině nebo jeho zpochybňování NATO tuto podporu problematizují.
Kongres, ve kterém v obou komorách kryjí Trumpovi záda republikánské většiny, se proti prezidentovým excesům neozval. Poslední hrází proti svévoli výkonné moci se tak staly federální soudy.
Evropa čelí i nejistotě ohledně jejího spojenectví s USA. Trumpova administrativa se sbližuje s Ruskem, bez toho aby byl válečný konflikt na Ukrajině vyřešen.
Pokud se Trumpova administrativa nakonec skutečně zachová tak, že bude ignorovat soudní rozhodnutí, včetně třeba i rozhodnutí Nejvyššího soudu, může dojít k hluboké ústavní krizi.
Největší rozruch vzbudil Trumpův dekret, který dočasně suspendoval federální programy určené k financování sociální pomoci, výzkumu, podpoře univerzitního vzdělání a zahraniční pomoci.
Možná nejvíce kontroverzní je Trumpův výnos, na jehož základě by nemělo být udělováno americké občanství dětem nelegálních migrantů, které se narodily v USA.
Tim Walz se v zemědělském srdci Ameriky, v Nebrasce. V Minnesotě působil jako učitel na střední škole, kde také trénoval fotbalový tým. Dlouhá léta byl příslušníkem národní gardy.
Prvotní silné nadšení v demokratickém táboře ze změny v osobě prezidentského kandidáta ovšem časem vyprchá. Harrisové bude hrát do karet, že je sama částečně afroamerického původu.
Situace ve Spojených státech se ve srovnání s minulostí radikálně změnila. V minulosti by k morální likvidaci kandidáta, jako je Trump, stačil už jen fakt, že podváděl manželku.
Nejenže je nás pravidelně velmi nízká účast, ale část voličů se také rozhoduje podle jiných kritérií než v domácí politice. Kupříkladu podle toho, jakou roli hraje ta která strana na evropské úrovni.
Blížící se volby do Evropského parlamentu, jakož i nepříznivý vývoj stranických preferencí, vyvolávají neklid v koalici SPOLU, píše v komentáři Jiří Pehe.
Červnové volby do Evropského parlamentu jsou často vykreslovány jako možný zlom v evropské politice. Už teď je jasné, že posílí krajní pravice a nacionálně populistické strany.
Dvě nejvážnější soudní řízení, kterým Trump čelí, se týkají jeho role v útoku davů na Kapitol z 6. ledna 2021 a snah manipulovat volební výsledky ve státě Georgia.
Zdá se být jisté, že v klání o post amerického prezidenta se utkají současný prezident Joe Biden a exprezident Donald Trump. A to navzdory skutečnosti, že většina Američanů si jejich střet nepřeje.
První dohodovací řízení od vzniku koalice pěti stran, které tvoří současnou vládu, skončilo šalamounským rozhodnutím. Zmocněnec pro euro, bude nadále jen ministrovým poradcem.
Politiků, kteří by byli otevření modernějšímu pojetí, příliš mnoho strana nemá. A i kdyby ho postavila do svého čela, bude takový politik narážet na setrvačnost lidoveckých politiků v nižších patrech.
Kdybychom měli popsat stručně stav české společnosti v době 34. výročí sametové revoluce, nejlépe by se možná hodily výrazy „bezcílnost“ a „přešlapování na místě“.
Dvě největší země Evropské unie – Německo a Francie – zastávají jednotné stanovisko. Podle nich je třeba rozhodovací proces v Unii učinit flexibilnějším, pokud máme mluvit o dalším rozšíření.
Navzdory tomu, že současná vláda je kvůli své špatné komunikaci a úsporným opatřením značně nepopulární, jediná nevládní politická strana, která posiluje, je hnutí ANO.
„Umělá inteligence nemusí nutně brát v potaz lidská přání ani emoce. Je to chladný rozum, který se může v určité lidské společnosti chovat tak, jako se my chováme třeba k mravencům,“ domnívá se Pehe.
Už nějakou dobu je zřejmé, že se zájmy a politika čtyř zemí, které tvoří takzvanou Visegrádskou skupinu, stále více rozcházejí. A že značka V4 má v západní Evropě z řady důvodů špatné jméno.
Situace na bezpečnostní šachovnici na Ukrajině, jakož i v Evropě obecně, by se tedy mohla po amerických prezidentských volbách zásadně změnit. Trumpovo znovuzvolení není přitom nereálné.
