Jelikož koalice Spolu tvoří páteř vládní koalice, jeví se úvahy o společné kandidátce v eurovolbách jako logické. Jenže tento záměr s sebou také nese řadu rizik.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Společná kandidátka Spolu do europarlamentu je problematický projekt

Před volbami do Sněmovny bylo spojenectví občanských demokratů, lidovců a TOP 09 především logickou snahou znemožnit, aby se Andrej Babiš stal znovu premiérem. To se ve spojenectví s další protibabišovskou koalicí, Pirátů a hnutí Starostů a nezávislých, nakonec podařilo.

Programové rozdíly mezi stranami obou koalic, které nakonec utvořily vládu, se schovaly za společný strategický cíl. Do pozadí byly v zájmu jeho dosažení odsunuty některé zásadní rozdíly mezi jednotlivými stranami. Patřily k nim i dosti odlišné pohledy na Evropskou unii.

ODS je v Evropském parlamentu už od roku 2009 členem euroskeptické frakce Evropští konzervativci a reformisté, v níž dominovali až do odchodu Velké Británie z EU britští konzervativci a v níž momentálně hraje prim polská vládní strana Právo a spravedlnost.

Koaliční partneři ODS z koalice Spolu – lidovci a TOP 09 – jsou členy proevropské frakce evropských lidovců, která je nejsilnějším uskupením v europarlamentu.

Zatímco představitelé lidovců a TOP 09 mluví o potřebě zavést u nás euro, ODS přijetí společné evropské měny nadále odmítá. Těžko si lze představit, že by se otázce přijetí eura mohly strany koalice Spolu vyhnout, pokud by vytvořily společnou kandidátku pro volby do europarlamentu.

Klimatické otázky

Strany se neshodnou ani v pohledech na některé otázky související s klimatickými změnami. ODS je mnohem skeptičtější než lidovci a zejména TOP 09 v pohledech na evropskou zelenou politiku. Totéž platí obecně i o další evropské integraci.

Hlavní tváří ODS v europarlamentu byl dlouhá léta Jan Zahradil. Ten sice nyní oznámil, že už nebude znovu kandidovat, ale pohledy některých dalších europoslanců za ODS na evropskou politiku se od těch Zahradilových příliš neliší. Lídrem kandidátky do eurovoleb by podle různých představitelů ODS měl být Alexandr Vondra.

Je těžké si představit, že by konzervativní a v mnoha ohledech euroskeptický Vondra coby zástupce nejsilnější strany koalice Spolu vedl i společnou kandidátku Spolu, na níž by za TOP 09 kupříkladu figuroval jasně proevropský Luděk Niedermayer.

Poněkud absurdní je také představa, že by strany koalice Spolu sice nakonec kandidovaly – i přes názorové rozdíly – do EP společně, aby pak skončily v europarlamentu v různých frakcích, které si navzájem konkurují. Projekt společné kandidátky by dával smysl snad jen v případě, že by jeho součástí byl návrat ODS do europarlamentní frakce evropských lidovců.

Jisté je, že zatímco při volbách do Sněmovny dokázaly tři strany koalice Spolu vytvořit jistou synergii, protože voliči viděli to, co je spojovalo, spíše než to, co je rozdělovalo, na společné kandidátce do europarlamentu by vystupovaly do popředí spíše jejich rozdílné pohledy na Evropskou unii.

Smyslem projektu společné kandidátky Spolu je mimo jiné snížit šance Babišova ANO na jasné vítězství v eurovolbách. Jenže společná kandidátka třech stran, jejichž pohledy na EU se výrazně liší, se může leckomu jevit jako účelový, a ne úplně srozumitelný projekt. A může tak mít nakonec přesně opačný efekt.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít