Jediným zadrženým politikem je zatím exministr obrany Kim Jong-hjon. Podle tisku i některých vládních představitelů právě exministr prezidentovi poradil vyhlášení stanného práva.
Projev byl prvním veřejným vystoupením hlavy státu od úterního vyhlášení stanného práva, což byl krok, který prezident učinil kvůli údajným sympatiím opozičních poslanců k Severní Koreji.
„Vzhledem k nově odhaleným skutečnostem se domnívám, že je nutné urychleně pozastavit prezidentu Jun Sok-jolovi výkon funkce,“ řekl k odvolání jihokorejského prezidenta předseda provládní strany.
Ve funkci skončil jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjo poté, co jeho rezignaci přijal prezident Jun Sok-jol. Média tvrdila, že ministr obrany prezidentovi navrhl úterní vyhlášení stanného práva.
„Lidé jsou naštvaní, že se něco takového může stát v roce 2024. Jde o ostudný okamžik moderní korejské historie,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Korejec Joumin Won.
„Nyní se rýsuje několik scénářů. Jedním z nich je mimo jiné i to, že by k vyhlášení stanného práva mohlo znovu dojít,“ říká k situaci v Jižní Koreji koreanistka Jana Chamrová.
Podle Demokratické strany, která má většinu v parlamentu, bylo úterní vyhlášení stanného práva neústavní a v rozporu s demokratickými normami. Hlava státu by proto měla neprodleně podat demisi.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v zemi vyhlásil na několik hodin stanné právo. Opoziční Demokratickou stranu obvinil ze sympatií vůči KLDR. Parlament jeho rozhodnutí zase zrušil.
Podle jihokorejské ústavy může prezident vyhlásit stanné právo v případě vojenského ohrožení nebo při potřebě zajistit vnitřní bezpečnost země. Musí ho ovšem zrušit, pokud se parlament vysloví proti.
„Pokud by tyto jednotky byly určeny k bojům na Ukrajině, znamenalo by to významnou eskalaci severokorejské podpory nezákonné války vedené Ruskem,“ uvedla ve středu mluvčí NATO Farah Dakhlallahová.
Potraty po 24. týdnu těhotenství jsou v mnoha zemích zakázány a je možné k nim přistoupit jen ve výjimečných případech – když se například u plodu objeví nějaká anomálie nebo je ohrožen život matky.
„Velkým tématem je jaderná energetika a příprava smlouvy na výstavbu nových bloků v Dukovanech,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus analytička Jana Klímová.
„Cílem je zpečetit společnou snahu o prohloubení našich ekonomických, obchodních, investičních a vědecko-technických vztahů v následujících letech ve všech sférách,“ uvedl Tomáš Pojar pro iROZHLAS.cz.
Politik není v ohrožení života, útočníka lidé na místě zadrželi. Útok rychle odsoudil jihokorejský prezident Jun Sok-jol, který právě I Če-mjonga v roce 2022 těsně porazil ve volbách hlavy státu.
V hlavním městě Jižní Koreje Soulu se bude konat po deseti letech vojenská přehlídka. Prezident Jun Sok-jol při příležitosti dne vojenských sil poukázal na pevnou spolupráci se Spojenými státy.
„Chceme učinit kroky, které zviditelní odstrašování, a to pravidelným vysíláním strategických prostředků, včetně návštěvy americké jaderné ponorky v Jižní Koreji, což se nestalo od raných 80. let.“
Stále častěji se v Jižní Koreji objevuje názor, že by měla země vyvíjet vlastní jaderné země. To je v rozporu s oficiální politikou Washingtonu, který usiluje o denuklearizaci poloostrova.
Prezidentské volby skončily na korejské poměry velmi těsným výsledkem. Po sečtení více než 98 procent okrsků měl Jun 48,6 procenta hlasů, zatímco I 47,8 procenta.