Stanné právo v Jižní Koreji? ‚Možná si myslel, že ho armáda podrží,‘ říká o tamním prezidentovi expert
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v zemi vyhlásil stanné právo. Opoziční Demokratickou stranu, která má většinu v parlamentu, obvinil ze sympatií vůči KLDR. „Nevidím jakoukoliv cestu, jak by mohli spolupracovat se Severní Koreou,“ vyvrací ale ve vysílání Radiožurnálu expert na mezinárodní vztahy Michal Kolmaš. Jihokorejští poslanci nakonec odhlasovali zrušení stanného práva.
Můžete vysvětlit, co mohlo vést prezidenta k tak razantnímu kroku, jako je vyhlášení stanného práva? Tohle rozhodnutí odsoudila nejen opozice, ale i předseda jeho vlastního uskupení, Strany lidové moci.
Úplně si nejsem jistý, jestli to vím. Od kolegů z Jižní Koreje slyším také velké rozpaky nad tím, proč se to stalo. Myslím si, že několik důvodů bychom tam mohli rozeznat. Dlouhodobě měl problémy, je řekněme populistický prezident, kterého provázely skandály – ať už politické, nebo i protesty občanské společnosti proti němu.
V poslední době se mu ty skandály a problémy v politice nakupily. Měl několik problémů ohledně schválení rozpočtu na příští rok. Opozice navíc kontroluje parlament, to znamená, že cokoliv, co se on snažil prosadit, se mu nedařilo. Opozice vůči němu dlouhodobě protestovala.
Je možné, že tenhle politický pat vyústil v situaci, kdy on se pokusil vzít sílu do svých rukou. To je nejjednodušší možné vysvětlení, které z toho cítím.
Rozložení sil
Jaké je v tuto chvíli politické rozložení sil v Jižní Koreji, která je prezidentskou republikou? Jak to, že má opozice v tuhle chvíli většinu v parlamentu?
Opozice má většinu v parlamentu, protože vyhrála volby v roce 2024, a to velice jasně. Ona získala 190 postů v 300členném parlamentu oproti straně PPP Jun Sok-jola, která jich měla zhruba 108.
Tohle se mimochodem opakovalo i v roce 2022, kdy se stal prezidentem. To znamená, že celé období své vlády měl parlament, který byl vůči němu nepřátelský. To samozřejmě významně omezovalo to, co si mohl dovolit.
Jihokorejský prezident vyhlásil na pár hodin stanné právo. Po intervenci parlamentu ho zase zrušil
Číst článek
A proč to tak je? Byť on prezidentské volby vyhrál s nejmenším možným rozdílem oproti kandidátovi na druhém místě, tak jeho approval rating (průzkum oblíbenosti politiků – pozn. red.) byl relativně slabý a teď je nejslabší, co kdy byl. Myslím, že zhruba 75 procent lidí ve společnosti s ním nesouhlasí. Na všech směrech musí proti někomu bojovat a možná, že mu to vlezlo do hlavy.
Nasvědčuje něco, že opoziční liberální Demokratická strana opravdu sympatizuje s KLDR, jak prohlásil jihokorejský prezident?
Myslím, že tohle je úplný výmysl. Nevidím jakoukoliv cestu, jak by mohli, ba přímo chtěli spolupracovat se Severní Koreou. Je pravda, že opoziční strana dlouhodobě prosazuje spíše jemnější politiku vůči Severní Koreji, takovou politiku jednání a diplomacie, ale nejsou žádné indicie o tom, že by s nimi jakkoliv spolupracovali.
Dá se odhadnout, co si prezident od tohoto kroku sliboval, zvlášť když zákony v Jižní Koreji říkají, že stanné právo může být zrušeno parlamentem, což se také stalo?
Nechci úplně diskutovat o tom, co si od toho mohl slibovat. Pravděpodobně to, že se vyřeší problémy, kterým čelil. Jestli si myslel, že ho třeba armáda podrží.
Asi musel počítat s tím, že zrušení stanného práva bude v parlamentu odsouhlaseno, když tam opozice má jasnou většinu. Opravdu nevím, jestli si myslel, že se mu moc podaří uchovat, těžko říct.
Schvalování rozpočtu
Vládnoucí konzervativní lidová strana má problém prosadit státní rozpočet. Proč? A může to souviset s nynější krizí?
Samozřejmě může, je to jeden z mnoha problémů, kterým on čelí. Opozice nesouhlasí s tím, jak má rozpočet vypadat. Nesouhlasí s tím, že by měl být schodkový, a zároveň s tím, jak jsou tam rozděleny některé peníze.
Jihokorejec se přejídal, aby se vyhnul vojenské službě. Skončil kvůli tomu před soudem
Číst článek
Jun Sok-jol je ekonomický jestřáb, takový velice proliberální politik, který se snaží zavděčit velkému byznysu, ale opomíjí různé segmenty společnosti, se kterými naopak sympatizuje opozice. Navíc se jim pravděpodobně nelíbilo to, jak se snaží vypořádat s dlouhodobými stávkami lékařů, které v Jižní Koreji zrovna jsou, takže tam těch problémů je určitě víc.
Vy už jste to naznačil, ale jakou podporu má prezident u jihokorejské veřejnosti a jak může jeho kroky přijmout?
Získal 48 procent hlasů, když byl zvolen jako prezident v roce 2022. To byl nejnižší možný rozdíl oproti jeho sokovi. Od té doby se ale jeho preference prakticky celou dobu propadaly a dnes je na nějakých 20 procentech oblíbenosti mezi lidmi, a naopak 75 až 80procentní neoblíbenosti.
Společnost je proti němu negativně naladěná, ale není to teď, v posledních týdnech, to určitě trvá minimálně rok. V období, kdy se prezidentem stal, mu pomohlo hlavně to, že vystupoval jako tvrdý bojovník, který přispěl k odsouzení tehdejší prezidentky Parkové, která byla souzena za korupci. To mu asi pomohlo, ale jinak jsou jeho vztahy s veřejností špatné.
Jakou pozici má v Jižní Koreji armáda? Po vyhlášení stanného práva zareagovala velmi rychle a velmi rychle byli vidět vojáci v ulicích u parlamentu. Teď se údajně stahuje poté, co parlament zrušil stanné právo. Jaká je její pozice?
Armáda je v Jižní Koreji velice silná. Všichni Jihokorejci musí na dva roky na vojnu, pokud to nezměnili. Ale na relativně dlouhou dobu. Je silná zejména proto, že Jižní Korea se nachází vedle Severní Koreje, takže na ni dává relativně velký důraz.
Na druhou stranu si nemyslím, že by hrozilo jakékoliv nebezpečí armádního převratu. Jižní Korea je klasický demokratický stát s demokratickými institucemi a pod ně spadá i armáda. To znamená, že si nemyslím, že by měla významnější roli než v jiných demokratických státech.
